Vynikající závěr sezóny prožil v závodech do vrchu seriálu EDDA Cup Tomáš Kučera, jenž mohutným finišem obhájil loňské druhé místo v nejsilnější třídě E+2000. Úvod sezóny tomu přitom vůbec nenasvědčoval. Závody v Telnici i Bečově totiž severočeský pilot zakončil havárií. Ve svůj ostrý speciál posléze ztratil důvěru a ohroženo dokonce bylo i jeho další pokračování v šampionátu. Návrat k servisnímu zázemí týmu Jana Sýkory a přestavění tréninkového vozu do závodní verze mu však pomohly získat zpět ztracené sebevědomí. Odměnou bylo vítězství na závěrečném podniku sezóny v Živohošti.

Tomáši, jak hodnotíš uplynulou sezónu?

„Vzhledem k jejímu vydařenému závěru a obhájení loňské stříbrné příčky ve třídě E+2000 pozitivně. Bouřlivý začátek tomu však vůbec nenasvědčoval. V polovině seriálu jsem byl po dvou haváriích bez auta. Dokonce jsem vážně zvažoval předčasné ukončení sezóny.“

Šampionát jsi nezahájil se svým ostrým autem, nýbrž s tréninkovým. Proč?

„V zimní pauze jsme se rozhodli vylepšit loňské mitsubishi. Rozšířili jsme přední nápravu včetně karoserie, snížili auto. Zlepšení aerodynamiky mělo přinést zabudování zadního difuzoru pod nárazníkem. Též jsme se rozhodli naladit nový motor na vyšší výkon. Své síly jsme však přecenili a auto bylo k dispozici až na čtvrtý závod. Abych získal nějaký bodový základ, absolvoval jsem podniky v Mostě a Dlouhé Lhotě s tréninkovým lancerem.“

Na Sosnové jsi usedl za volant octavie WRC? Můžeš přiblížit její původ, a jak sis svezení s ní užil?

„Auto jsem si půjčil od týmu Profiko Karla Trněného a jde o čistokrevný rallyový speciál. Oslnivé časy jsem sice nezajel, ovšem zkušenost to byla výborná. V porovnání s vrchařským lancerem se octavia krásně řídí, umožňuje dostat se na hranu. S mým lancerem, zvláště v oné přitlumené verzi, je to takřka nemožné.“

Ve Kdyni jsi poprvé usedl do svého ostrého lanceru. Bez komplikací se to však neobešlo.

„Byl to čtvrtý závod se třetím autem. To mi na jistotě nepřidalo. Chyběly mi také testovací kilometry. Do toho se mi ještě podařilo ve dvou jízdách utrhnout řadicí páku a dojížděl jsem je na druhý, respektive třetí rychlostní stupeň. Nádhernou trať na Korábu, známou též jako část rychlostní zkoušky Rallye Šumava, jsem si proto příliš neužil.“

Následovaly dvě havárie. Můžeš se k nim zpětně vrátit?

„V Telnici mému karambolu napomohl problém s převodovkou. Odešla dvojka i čtyřka a já musel změnit styl průjezdu zatáček. Nájezdy do nich byly mnohem riskantnější, dosažené časy mě však mile překvapily. Před jednou zatáčkou jsem ale opustil ideální stopu a na napadaném listí se poroučel mimo trať. Z auta toho moc nezbylo. Po Vrchlabí, absolvovaném opět s tréninkovým autem, jsem bez předchozího testu nastoupil v Bečově s ostrým. Předsezónní úpravy se však podepsaly na nepředvídatelném chování auta. Problémy uřídit ho v rychlých zatáčkách vyvrcholily další havárií. Mitsubishi sice neutrpělo velké újmy, ale ztratil jsem v něj důvěru.“

Právě proto jsi v Berouně už definitivně přesedl do tréninkového lanceru?

„Ano. Zároveň jsem se také vrátil k servisnímu zázemí týmu Honzy Sýkory v čele s šéfmechanikem Mirkem Houdkem. Ti mi pro zbytek sezóny upravili tréninkové auto do stavu schopného závodit. Se spolehlivou technikou jsem získával zpět ztracenou sebedůvěru a výsledky se dostavily. Vyvrcholením bylo vítězství na závěrečném podniku v Živohošti, kde už nestartoval suverénní Lukáš Suchomel. Právě za něj jsem se také posunul v konečné klasifikaci třídy E+2000. Lukáš byl letos nedostižný. Užíval jsem si proto především souboje se stále se zlepšujícím Vláďou Liškou. Bývalý rallycrosař Vráťa Kinter sice nebyl tak rychlý, ale vše vynahrazoval spolehlivostí a vyrovnaností výkonů.“

Která z tratí letošního kalendáře tě nejvíce zaujala?

„Zmínit musím určitě Živohošť. Nejen proto, že jsem zvítězil, ale trať mi celkově sedla. Opomenout nemohu domácí Ještěd. Skončil jsem sice čtvrtý, ovšem konkurence byla oproti ostatním závodům mnohem větší. Se svým nízko posazeným BMW M3 nechyběl ani držitel oficiálního traťového rekordu Pavel Ulman, katující zatáčky polovinou auta. Celkově jsou tratě seriálu nádherné. Perfektní je Beroun, nádherný Bečov. Zajímavou zkušenost jsem učinil v Radotíně. První rundu jsem odjel za sucha. Během té druhé se náhle spustila průtrž mračen. Udržet auto na slickách na silnici vyžadovalo nemalé řidičské schopnosti. Přiznávám, že ještě loni by mi to asi činilo velké problémy.“

V EDDA Cupu máš za sebou již třetí sezónu. Zkus zhodnotit jeho klady a zápory?

„Eda Patera se svým organizačním týmem dělají hodně pro bývalé a začínající závodníky. Umožňují jim porovnat síly za velice přijatelných podmínek a s relativně slušným zabezpečením. Nikde nechybí hasiči a sanitka s odborným personálem. Také pořadatelský tým má za ta léta organizaci parádně zvládnutou. Hodně ambiciózní jezdci však mohou žehrat na zákaz ohřívání pneumatik, ne zcela vyjasněné předpisy a malý prostor ve většině dep. Zase je ale logické, že za startovné osmnáct set korun na jednodenní závod a dva tisíce šest set na dvoudenní nemůže člověk očekávat pronajaté letištní plochy jako na akcích, kde startovné čítá deset a více tisíc.“

Jaké plány máš do nadcházející sezóny?

„V zimní přestávce budu především sledovat, kdo ze soupeřů potvrdí účast v příštím ročníku EDDA Cupu. Na základě toho budeme stavět konkurenceschopné auto. V případě nedostatku kvalitních soupeřů bych zřejmě absolvoval pouze vybrané podniky. Rád bych vyzkoušel některý vrch v rámci mistrovství Evropy. Lákalo by mě legendární Ecce Homo ve Šternberku nebo některý italský kopec. Některé z nich měří až sedmnáct kilometrů. Na to bych si ale musel vzít týden dovolené. Kompletní evropský seriál ale z časových důvodů nestíhám. Zároveň uvažuji kombinovat vrchy s automobilovými soutěžemi, kde mě hodně láká účast v Poháru České republiky.“

Závěrem trochu z jiného soudku. Jsi spolumajitelem a ředitelem společnosti LIF, vlastnící mimo jiné pivovary Svijany a Rohozec. Můžeš přiblížit nějaké novinky ze světa piva či chystáte-li nové speciály?

„V předvánočním čase uvedeme speciální multipack se Svijanským Mázem obsahující dárkový předmět. Za zmínku také stojí pivní limonáda (radler) Chipper, vyráběná ve spolupráci s pivovarem PRIMÁTOR a obsahující pouze dvě procenta alkoholu. Z našeho oboru bych pro čtenáře snad jen poznamenal, že za poslední dva roky lze na pivním trhu pozorovat, že si konzumenti začínají více vybírat a rozlišovat zajímavá piva. Důsledkem tohoto posunu spotřebitelských preferencí je vznik desítek nových minipivovarů a odklon od tzv. europiv.“

Foto: Katka Opalecká a Robert Balcar