Estonsko v minulosti vychovalo pár opravdu špičkových soutěžních jezdců, kteří se dokázali prosadit i na světové scéně. Jednoznačně nejvýše nad všemi vyčníval Markko Märtin, který si při svém účinkování v roli továrního jezdce Fordu na konto připsal i pět vyhraných světových podniků. Po jeho odchodu ze scény po tragické nehodě ve Walesu 2005, kdy zahynul jeho spolujezdec Michael Park, držel nejvýše estonský prapor Urmo Aava. Výsledků slavnějšího krajana ale nedosáhnul a maximem při jeho jediné sezóně v hlavní kategorii WRC bylo čtvrté místo v Acropolis Rally 2008 za volantem Citroënu C4 WRC. O dva roky později se na scéně objevil jiný Estonec, Ott Tänak. Ten zazářil už na konci roku 2009 a v rámci projektu Pirelli Star Driver získal místo v jednom ze speciálů Mitsubishi Lancer EVO X.

S tím absolvoval v sezóně 2010 PWRC a už tam na sebe dokázal pořádně upozornit. Rychlost mu rozhodně nechyběla a tak si na své konto připsal dvě vítězství, v konečném zúčtování šampionátu ale skončil těsně pod stupni vítězů. O rok později přesednul do Fordu Fiesta Super 2000 stáje Markka Märtina a v šampionátu SWRC celkem třikrát triumfoval a až do závěrečné rally bojoval o titul. Vytoužený cíl ale nakonec nesplnil, když v Katalánsku urazil kolo. Ve Walesu pak premiérově usednul do Fordu Fiesta WRC a i přes handicap v podobě pneumatik DMack soutěž dokončil na skvělém šestém místě. Debut v královské třídě se nadějnému Estonci skutečně vyvedl a již brzy potom se dozvěděl další skvělou zprávu, že pro kompletní sezónu 2012 dostal k dispozici Fiestu WRC přímo z M-Sportu.

Pro úvodní hodně náročnou pětidenní Rallye Monte Carlo zvolil Estonec správně opatrnější přístup a to se mu vyplatilo. Do bojů v popředí sice zasáhnout nedokázal, ale na druhou stranu spatřil cíl a na rozdíl od svého soka z Citroënu Neuvilla bral body za osmé místo. Rally Sweden se sněhovými tratěmi, to jsou podmínky, v jakých Tänak doma vyrůstal a tak tam chtěl ukázat v plné síle svou rychlost. To se mu ale vymstilo a několikrát skončil ve sněhové bariéře. Už při první této návštěvě v RZ 2 nechal tolik času, že spadnul na padesátou příčku. V sobotu si sice připsal dva nejrychlejší časy, ale v globále nepovedenou rally zakončila v neděli porucha motoru. Přesun ze sněhu na rozpálenou mexickou šotolinu zvládnul Tänak dokonale a už v první etapě se pohyboval mezi nejrychlejšími. Na jejím konci pak setrvával na šestém místě jen s těsným odstupem za tovární dvojicí Fordu Latvalou a Solbergem.

V sobotu už jejich tempu moc nestíhal a hlavně jej postihnul defekt znamenající větší časovou ztrátu. Po Latvalově nedělní nehodě se nakonec Estonec posunul na pátou příčku a vylepšil tím svůj dosavadní nejlepší výsledek v MS. Úvod čtvrtého dílu MS v Portugalsku se odehrál ve čtvrtek večer a Tänak si tam připsal další dílčí vítězství v rychlostní zkoušce. Do páteční části pak nastupoval ze skvělé čtvrté pozice. Bohužel hned ráno doplatil na přetěžké povětrnostní podmínky, Fiestu na bahnité trati neudržel a musel do Rally 2. Portugalsko překvapilo svými podmínkami mnoho daleko zkušenějších borců, takže nebyl mladíkův exces ničím zásadním. Zato chyba v následující Argentině už patřila do kategorie těch hodně hloupých. Maratónská soutěž s délkou ostrých kilometrů přesahujících číslo 500 přímo vybízela k opatrnému přístupu. Této skutečnosti si Tänak bohužel příliš nevšímal, do rally vlétnul jako hurikán a už na RZ 2 ztratil kvůli defektu. Ve třetím testu své naděje na dobrý výsledek pohřbil definitivně, když u své Fiesty urval kolo. Malcolm Wilson do mladého Estonce před sezónou vkládal velké naděje, ovšem v této části sezóny rozhodně neoplýval radostí a spíše od něho byla slyšet kritická slova.

V Řecku měl možnost junior svého bosse potěšit, stačilo zvolit opatrnou strategii a těžkou soutěž překonat bez využití Rally 2. Už na shakedownu ale u svého Fordu urval kolo, což rozhodně neznačilo dobrý úvod. Během ostré první etapy se držel na sedmé příčce, ale v závěru dne musel s porouchaným vozem odstoupit. V sobotu se do soutěže vrátil a díky velkému odpadu jezdců před ním nakonec v cíli bral body za devátou příčku. Wilsona tím rozhodně nedojal, na Novém Zélandu jej už ale k slzám zřejmě dohnal. Slzy dojetí to ale rozhodně nebyly, ba naopak. Tänak si na tratích, které by mu měly sedět, počínal dobře, držel se v popředí a bojoval s Novikovem a Neuvillem o post těsně pod stupni vítězů. Když ale na něj Belgičan v neděli zatlačil, dohnalo to pilota Fordu k chybě a Fiesta šla přes střechu.

Následný návrat kolotoče na starý kontinent piloty zavedl do Finska, které svým charakterem není nepodobné Zélandu. Tänak měl šanci napravit si reputaci a pro začátek zvolil opatrnější přístup, který se mu v pátek rozhodně vyplatil. Po haváriích se mu z cesty klidil Jevgenij Novikov, Chris Atkinson i Thierry Neuville. Estonský borec tak do závěrečné etapy nastupoval jako šestý a ještě se dokázal přiblížit Ostbergovi před sebou. Na páté místo se sice nakonec nedostal, ale i tak slavil jeden z nejlepších letošních výsledků. Už vloni Tänak dokázal, že si umí dobře poradit s asfaltovými úseky a tak pro něho ADAC Deutschland Rallye nepředstavovala žádný zásadní problém. V sobotu si na své konto připsal dva nejrychlejší časy a tou dobou se dokonce zařadil na skvělé čtvrté místo za vedoucí tovární trio. Bohužel hned záhy skvěle rozjetou soutěž zakončil další chybou, když u své Fiesty urval na Panzerplatte kolo.

Na domácí soutěž svého zaměstnavatele do Walesu tak Estonec rozhodně neodjížděl dobře naladěn. Po německé chybě mu nezbývalo než za každou cenu dotlačit Fiestu až do cíle a získat co největší bodový obnos. Ostatně právě v této soutěži vloni debutoval za volantem WRC a dojel si do cíle pro skvělou šestou příčku. Na stejnou příčku se Tänak usadil už v páteční první etapě a držel si ji až do nedělní části. V RZ 17 ovšem mladý pilot doplatil na kámen ve stopě, o který ulomil kolo a hodně nešťastným způsobem tak pro něho skvěle rozjetý podnik předčasně skončil. Po šotolinové exkurzi se šampionát v říjnu vrátil na asfalt do Francie, kde vloni pilot Fordu slavil jedno ze tří vítězství v SWRC. Se speciálem kategorie WRC si samozřejmě zálusk na vítězství dělat nemohl, tam byl jasným favoritem fenomenální Loeb. Tänak se tak pustil do boje se svými juniorskými kolegy Neuvillem a Novikovem. Zatímco Rusa držel po celou dobu soutěže za svými zády, na Belgičana tentokrát neměl. Po nedělním odstoupení Sorda se ale dostal na konečnou šestou příčku, která rozhodně nebyla k zahození.

Předposlední zastávkou aktuální sezóny byla Sardinie, na které si většina předních jezdců vylámala zuby. Hrubým sítem tam neprošli Loeb, Latvala ani Solberg a navíc ještě technické problémy zpomalily Ostberga. Takový sled událostí byl vodou na mlýn Tänakovi, který tentokrát nemusel nikam pospíchat a trpělivou jízdou zajet svůj nejlepší dosavadní výsledek kariéry, když se v cíli se svým spolujezdcem Kuldarem Sikkem postavili na pódium. Ve Španělsku začal Tänak ještě lépe a po vítězství v RZ 2 se dostal dokonce na post lídra rally. Z toho sice ještě během zablácené úvodní etapy spadnul, ale druhý den na asfaltu si vyšlápnul na nejbližšího soupeře Ostberga a po vítězství na konci etapy se před něho dostal na čtvrtou příčku. V tu chvíli nebyl Estonec daleko ani třetímu Hirvonenovi, ovšem ten mu v neděli ujel a tak se musel více soustředit na souboj s Ostbergem. A tento těsný duel se mu nakonec stal osudným, když v RZ 16 havaroval.

Už to vypadalo na povedený závěr sezóny, ale nakonec její zakončení více vystihovalo celý její průběh. Tänak svůj talent rozhodně projevil a jeho rychlost byla mnohdy ohromující, ovšem přes zimní přestávku musí hlavně zapřemýšlet nad tím, jak pravidelně udržet svůj speciál na trati. Se svým přímým rivalem od Citroënu Neuvillem prohrál o jediný bod, což dobře poukazuje na fakt, nakolik byly sezóny obou talentovaných mladíků podobné.