Je úterý (16.10.) půl 7 ráno a pomalu se trousíme na otevřenou palubu, abychom se podívali na východ slunce. Sardinie už je nadohled, obeplujeme ještě jeden ostrůvek a pomalu budeme zatáčet k přístavu.

Rozednění na trajektu

Před 8. hodinou je loď ukotvená v přístavu a můžeme se pomalu vydat pro auta. Přesně v 8 hodin vyjíždíme z lodi a čeká na nás 19°C a jasná obloha.

Vylodění na Sardinii

Cíl pro dnešní den máme jasně daný, pláž nedaleko přístavu, která je kousek od cesty do Olbie. Na třetí pokus se nám daří cestu k pláži najít, ale i tak si nejsme jistý, jestli se k ní dostaneme. Přesvědčí nás až dvě auta moravských fanoušků, kteří mají stejný cíl.

Konečně na pláži

Moc dlouho jsme neváhali a vyrazili jsme se smočit do moře. Teplota vody nebyla nějak závratně vysoká, ale byli jsme rádi alespoň za něco. Po smočení jsme posvačili a rozhodovali se co dál. Plán byl jasný, dnešní den proflákáme na pláži. Kdybychom tušili, co se bude dít, zřejmě bychom radši někam vyrazili. Všechno začalo nevinným petanquem, který jsme si vezli sebou v kufru.

Sportovní den začíná…

Osudové bylo nalezení dvou tenisových míčků a nápad, že si zahrajeme fotbálek. S tenisákem na pláži bychom moc neuspěli, takže jsme si postavili hřiště před auty, na uježděný písčité cestě, kde se ovšem nacházelo spoustu kamínků všech možných velikostí. Popisovat průběh fotbalu, to by bylo na další 2 samostatné díly deníčku, takže jen ve zkratce. Hráli jsme ve složení Aleš, Standa ml, Martin a proti nám se postavil Kenny, Mirus a Petr. Nakonec jsme hráli skoro 4 hodiny, i když je pravda, že poslední hodinu už někteří jedincí hodně protestovali. Celkový výsledek není důležitý, vypíši jen seznam zranění, který byl docela dlouhý. Nevinný fotbálek si vyžádal spoustu tržných ran, několik boulí, jedno vyhozené koleno a 4 vykloubené prsty u třech různých lidí, které neměly daleko ke zlomeninám, alespoň jejich barvy tomu odpovídaly.

Fotbalový masakr s tenisovým míčkem

V přestávce po 1. půli jsme ještě zvládli běh do dálky. Nešlo o nic lepšího, než kdo bez pádu doběhne dál do moře. Vlny sice nebyly skoro žádný, ale i tak jsme popadli jak hrušky hned u břehu :).

Startujeme z bloků vyhrabaných v písku

Odpoledne už se neslo v duchu léčení ran a žádné sporty už jsme radši nevymýšleli. Takže někdo se jen tak povaloval na pláži, někdo se koupal, někteří se šli projít po pobřeží, ale nikdo už nechtěl hrát fotbal :).

S blížícím se večerem začínala družba s vedlejší partou fanoušků z Moravy, které jsme potkali už v Livornu před trajektem. Zatím, co jsme dostali na ochutnávku moravskou klasiku, na oplátku dostala Morava k ochutnání naše kafe s vitamínem R. Družba pokračovala dlouho do noci a vznikla během ní spousta nepublikovaných fotek.

Před námi byla středa (17.10.). Zatím, co někteří se večer odebrali spát pod přístřešek k místní chatce, aktéři nočního focení nedošli dál, jak 5m od auta, takže ráno vypadali jak naplaveniny z moře.

Housenky na pláži

Plán na dnešek byl jasný, po obědě se vydáme do servisu, nakoupíme nějaké zásoby na další dny, podíváme se na příjezd k jedné z RZ a přejedeme na shakedown. Během dopoledne jsme neodolali a v teplu jaké panovalo, jsme se několikrát smočili v moři. Mirus s ralmenem vyzvali zástupce Moravy na souboj v petanqu. S obědem jsme se trochu zdrželi, proto z pláže odjíždíme až ve 13:45. Odjezd trochu komplikuje vybitá baterie jednoho z vozů, ale to nás nemohlo překvapit, protože startovací kabely vozíme stále sebou.

Oživujeme

Servis se nám s drobnými problémy podařilo najít a v půl 3 jsme byli na místě. Pořadatelé nás ale do servisu nepustili s tím, že se otvírá až ve 3 hodiny. Nechtělo se nám jen tak čekat před servisem a vyrazili jsme do města na malý nákup. Po návratu už jsme na žádný zádrhel nenarazili a v klidu jsme se do servisu dostali.

Servis

Servis jsme měli projitý během chvilky, i když přístup k českým posádkám byl trochu kompilovaný, nakonec jsme se dostali i tam.

Prst měl ve středu dobrou náladu

Ze servisu jsme si to namířili na jednu z RZ, kde jsme chtěli okouknout příjezdovou cestu. Na první pokus jsme sice trefili správnou odbočku, ale po cca 2 km jsme se museli na šotolinové cestě otočit. Cesta nebyla po pondělním dešti zrovna v nejlepší kondici, takže jsme nechtěli riskovat poškození aut hned v úvodu.

Porada při najíždění

Nakonec vymýšlíme náhradní plán a zkoušíme to jinou cestou. Tou už jsme se dostali podstatně dál, dokonce jsme si mysleli, že jsme dojeli až na RZ. Až při odjezdu jsme ale zjistili, že jsme teprve byli na oficiální příjezdové cestě a k RZ jsme opět nedojeli.

Brodíme, škoda že tenhle úsek není součástí RZ

Vzhledem k tomu, že už se začínalo stmívat, nezbývalo než vyrazit na shakedown. K jedinému diváckému místu na šejku vedla pěkná asfaltka, proto jsme přijeli po šotolinové cestě, kde jsme několikrát jeli „po břiše“ :). Malé problémy s nedostatkem prostoru pro zaparkování a postavení stanů jsme nakonec také vyřešili, takže následoval klasický večer. Jídlo, kafe a tentokrát se šlo spát.

Na pokračování…