Preview Rallye Dakar 2013 – kategorie vozů a kamiónů

Slavný pouštní maratón Rallye Dakar si odbyl svou premiéru na konci sedmdesátých let minulého století a stejně jako po necelých třicet dalších let se odehrával zejména na území Afriky. Ostatně právě hlavní senegalské město propůjčilo této nejdobrodružnější soutěži na světě své jméno. Zaostalý kontinent se ovšem nikdy nevyznačoval nějakou velkou bezpečností a s přibývajícím mediálním zájmem o tento větší a větší kolos se kupily potíže s tamními teroristy. Za dlouhou historii rallye muselo být z těchto důvodů zrušeno několik etap a povolány byly i obrovské nákladní letouny, aby početný konvoj přes nebezpečná území přepravily. Tyto problémy ovšem došly až tak daleko, že musel být ročník 2008 zrušen úplně, neboť bylo francouzskou vládou území Mauretánie prohlášeno za přespříliš nebezpečné.

Tímto smutným způsobem navíc Dakar uzavřel svou kapitolu odehrávající se na domácím území Afriky a našel své nové útočiště v Jižní Americe. Ledaskomu jistě tento přesun přijde minimálně už kvůli názvu soutěže jako zcela absurdní, ovšem zde je třeba zdůraznit, že za ty dlouhé roky se Dakar stal svébytnou značkou. Na jeho start se stavělo a staví stále velké množství posádek a přesun soutěže se na jejich množství nikterak výrazně neprojevil. Ke změnám nedošlo ani na úrovni velkého mediálního pokrytí slavného závodu. Dobrodruzi, kteří si vytvořili závislost k africkému kontinentu, ovšem mají i nadále možnost vydávat se do centra Senegalu, neboť se v čase Dakaru koná i nově vzniklá Africa Eco Race.

Foto: dakar.com

V prvním jihoamerickém ročníku 2009 posádky absolvovaly cestu z Buenos Aires na východním pobřeží kontinentu do Chile na západě a pak zpět do hlavního argentinského města. Stejným způsobem se odebíraly cesty závodníků i v dalších dvou letech, pouze byla vypuštěna nejjižnější argentinská smyčka a dění se více orientovalo na sever obou pořadatelských zemí. Další posun na sever Dakar zaznamenal vloni, kdy soutěž premiérově zavítala na území Peru. Díky tomu došlo ke zrušení formátu z Buenos Aires pryč a zase zpět, cíl soutěže se odehrál v Limě a hlavní argentinské město už nehostilo ani slavnostní start. Letos bude Argentina sehrávat „pouze“ roli průjezdné země, když se odstartuje v perské Limě a vysněný cíl bude pro posádky představovat město Santiago v Chile.

Bohužel s postupem času dochází k viditelnému zkracování soutěže, která při první jihoamerické misi měřila skoro 10 000 km, z čehož zhruba 5 600 připadalo na měřené úseky. V dalších dvou letech se celková délka snížila k devíti tisícům a ostrých kilometrů nebylo více než 5 000. Loňský a letošní ročník jsou si pak hodně podobné, když celkem posádky urazí přes 8 000 km a o čas budou bojovat ve zhruba polovině z nich. Kamióny absolvují měřené úseky zkrácené zhruba o 600 km. Jedno ale zůstává zachováno, i letos posádky prověří kamenité úseky s tvrdým podkladem stejně jako zrádné pouštní duny. A očekávat se dá i velká podpora nadšených jihoamerických fanoušků, kterých se podél tratě scházejí velké počty.

V kategorii automobilů hrál loňský ročník jeden z velkých milníků, čímž tak trochu navázal na podobnou událost z Dakaru 2010. Tehdy se poprvé od devadesátých let na start nepostavil tovární tým Mitsubishi, který zejména v průběhu prvního desetiletí nového století sehrával na této soutěži dominantní roli. Na první ročník jihoamerického Dakaru přijela japonská stáj poprvé s Mitsubishi Lancer s naftovým pohonem, ovšem v soutěži se jí vůbec nedařilo. Následně se z maratónů Japonci stáhli a jedna epocha tím byla uzavřena. Další se začala už v roce 2009 psát německým písmem, když Dakar poprvé ovládnula tovární stáj Volkswagenu. S dieselovým Touragem slavil úspěch Giniel de Villiers a v dalších dvou letech jej napodobili ještě stájoví kolegové Carlos Sainz a Nasser Al-Attiyah. Vloni už ale silný německý tým na jih Ameriky neodcestoval a přenechal ring dalším.

Dlouhou dobu sehrával roli naháněče nejsilnějších stájí Mitsubishi a Volkswagenu X-Raid s dieselovými speciály BMW. Ani jednou proti nim ale menší stáj uspět nedokázala a kýžený triumf přišel až vloni při absenci obou z nich. Speciály se převlékly z kabátu BMW do Mini, za volant usedli ostřílení borci Stephane Peterhansel a Nani Roma a vítězný double byl na světě. Stejný tým pochopitelně platí za favority i letos. Peterhansel na Dakaru začínal za řídítky motocyklu, aby později přesednul za volant a vloni si připsal svůj už celkem desátý triumf. Krýt záda francouzskému favoritovi číslo 1 bude Španěl Roma, který mu dělal týmového kolegu už u Mitsubishi. Zatím si žádné dakarské vítězství s autem nepřipsal, o to více se bude konečně chtít prosadit. Ze silné Mini sestavy je třeba jistě zmínit i Krzystofa Holowczyce a Leonida Novitskiye.

Pokud se podíváme na průběh loňského ročníku, pak bychom mohli vidět hlavního soupeře Mini v osobě Robbyho Gordona a jeho úchvatného Hummeru. Tyto speciály si vloni připsaly spoustu dílčích triumfů, ale Al-Attiyah chtěl po svém voze moc a ten jej zradil. Gordona pak techničtí komisaři vyloučili kvůli nesrovnalostem na kontrole tlaku pneumatik. Do Dakaru 2013 odstartuje americký showman sám, speciál připravil za důkladné diskuze s organizátory a bude jistě chtít zlomit dosavadní dlouholetou smůlu. Navíc je pro něho tento ročník dost možná poslední, neboť kompletní stáj včetně oranžového speciálu nabízí k prodeji.

Do Dakaru se před rokem vložila ve velkém stylu i značka Toyota, když v JAR vzniknul maratónský speciál na bázi modelu Hilux. Za jeho volant usedl vítěz z roku 2009 Giniel de Villiers, který po odchodu VW zůstal bez angažmá. Při debutu s novým vozem se mu celkem dařilo držet krok s nejlepšími a v cíli slavil velký úspěch v podobě bronzové příčky. V JAR přes rok tvrdě makali a nyní přicházejí s vylepšením tohoto speciálu, který jistě má na to zatápět favorizovaným Mini. Kromě de Villierse usedne do Hiluxu i další Jihoafričan Duncan Vos a také znalec jihoamerických poměrů Argentinec Lucio Alvarez. Zajímavě se pro Toyoty Hilux vyvíjí rovněž paralelní závod Africa Eco Race, kde setrvává na druhé příčce v přímém boji s vedoucím Jean-Luisem Schlesserem zástupce stáje Overdrive Jerome Pelichet.

Velké věci mají v plánu kromě tří již zmíněných týmů i na palubě nově vzniklé stáje Qatar Red Bull, kterou dal dohromady předloňský vítěz Al-Attiyah. Největší atrakcí tohoto týmu je bezesporu jezdecká sestava, která kromě Katařana skýtá i slavného soutěžáka Carlose Sainze, vítěze dakarského ročníku 2010. Oba borci budou pilotovat speciálně vytvořené Buggy, které by letos měly mít vzhledem ke změně pravidel větší šanci oproti klasickým vozům. Zkušená jezdecká dvojice je jistě zárukou kvality, úroveň týmu a samotné bugginy je ovšem do prvních ostrých kilometrů zahalena hustou mlhou. Zda se jim podaří navázat na poslední úspěch jezdce se speciální bugginou, kterým byl v roce 2000 Jean-Louis Schlesser, těžko předvídat. S Buggy od jiného přípravce bude chtít uspět i Gerlain Chicherit, který dříve jezdil s BMW a Mini. Z dalších předních jezdců je třeba zmínit ještě Carlose Sousu, který bude pokračovat s vozem čínské značky Great Wall, Orlanda Terranovu s BMW, Guilherma Spinelliho s nejnovějším počinem brazilského Mitsubishi vycházejícího z modelu ASX nebo holandské soutěžáky Erika Weverse a Gerta Huzinka s vozy s motorem Ford.

Mezi kamióny dominovaly v posledních letech ruské Kamazy, jejichž hlavním soupeřem byl ještě na africké půdě Karel Loprais s Tatrou. Naposledy se proti jejich přesile dokázala česká stáj prosadit v roce 2001, kdy si právě Karel Loprais připsal svůj poslední triumf. Teprve o šest let později znovu vyhrál někdo jiný než zástupce značky pocházející z Tatarstánu. Poslední ročník odehrávající se na území Afriky ovládnul Hans Stacey za volantem MANu. Následovala trojice ročníků, kdy znovu dominovaly silné ruské vozy. Jejich sestavu ovšem následně opustili několikanásobní vítězové Firdaus Kabirov a fenomenální Vladimir Chagin, což se ukázalo jako hodně důležitý moment. Oslabená sestava se vloni nedokázala vůbec prosadit a z lovné zvěře se najednou stali lovci. A i letos budou mít co lovit, neboť na ně čeká smečka obdobných soupeřů známých z loňska. Do trojice továrních Kamazů usednou Eduard Nikolaev, Ayrat Mardeev a Andrej Karginov, v barvách soukromé Astany bude cestovat z Limy do Santiaga Kazach Artur Ardavichus, který vloni pilotoval nejúspěšnější Kamaz a v cíli se radoval z bronzu.

Vítězství, a to hned dvojité stejně jako v kategorii aut zaznamenalo Mini, si na své konto připsala holandská stáj de Rooyových, kteří na jih Ameriky vyslali silnou sestavu speciálů značky Iveco. Zatímco otec Jan de Rooy hrál roli v z dnešního pohledu již historických ročnících, jeho syn Gerard se k němu přidal při jeho návratu do kamiónu v novodobě historii. Už za volantem DAFu na začátku milénia patřil k nejrychlejším, ale zároveň je třeba vzpomenout i jeho velké havárie. Ta ze Silk Way Rally 2009 jej navíc vyřadila z předloňského Dakaru, když se mu po skoku obnovilo zranění zad. Vloni se však vrátil v ještě větší síle a konečně si splnil sen náročnou soutěž vyhrát. Nyní jej čeká daleko těžší úkol, toto vítězství obhájit. V týmu bude mít znovu silné parťáky, ať už jde o Mikiho Biasiona nebo vítěze z roku 2007 Hanse Staceyho.

Foto: www.czech-dakar.cz

K předním značkám dlouhodobě patří i česká Tatra, a to zejména zásluhou rodiny Lopraisových. Vloni ovšem posádka Aleše Lopraise zcela novou Tatru Jamal, která se ukázala jako hodně konkurenceschopná, rozbila. Letos tak usednou do staršího modelu, se kterým to s konkurenty budou mít o něco těžší. Do velkého uskupení se spojili další čeští piloti kamiónů, vstříc Chile vyrazí Martin Kolomý a Tomáš Vrátný s Tatrami, do Liazek usednou Jaroslav Valtr a Marek Spáčil. Potrápit nejsilnější konkurenty ale bude chtít zejména stáj MAN, za kterou A. Loprais odjel Silk Way Rally a vyjednával i o Dakaru. Nakonec bude tuto značku reprezentovat holandská dvojice jezdců Marcel van Vliet a Peter Versluis.

Na všechny přihlášené čeká na jihu Ameriky patnáct perných dnů, během kterých si pouze v polovině na jeden den trochu odpočnou. Celé dobrodružství odstartuje již tuto sobotu v perské Limě.