Při pohledu na výsledkovou listinu například Horácké rally 2011 či Rally Vrchovina 2011 si lze povšimnou jedné zajímavé věci – tři až čtyři jezdci z elitní desítky-dvanáctky začínali dělat své první nebo i pokročilejší závodní krůčky ve stáji Sparrow racing. K podobné statistice můžeme dojít i u řady dalších podniků našich dvou hlavních šampionátů. Nejvýraznějšími dosavadními odchovanci stáje Sparrow racing jsou jezdci jako Jaromír Tarabus, Daniel Běhálek, Václav Dunovský, Martin Hudec, Jan Jelínek, Jan Šlehofer, Jaroslav Pešl, Robert Kořistka, Adam Kobliha, Daniel Vladyka a mnoho dalších. Kromě toho se v poslední době se množí i piloti z řad starých matadorů, jako legendární Emil Triner nebo Václav Pech, kteří taktéž okusili start ve voze Sparrow racingu. Je tedy zřejmé, že tento tým hraje na české rally-scéně významnou roli. To byl velmi dobrý námět k rozhovoru s týmovým manažerem Tomášem Hrabcem, který stojí společně se svým otcem a zakladatelem týmu Oldřichem Hrabcem v čele této stáje.

Vaše stáj už existuje více než deset let. Za tu dobu se v ní již vystřídala opravdu velká řada jezdců více i méně zvučných jmen při různorodých startech. Máte je vůbec spočítány?

„Statistiky našeho týmu si samozřejmě vedeme. K dnešnímu dni tak má náš tým od roku 2001 na svém kontě 910 startů. Z toho 689 bylo s Hondami a bylo to převážně v České republice a na Slovensku. V historii se však naše Hondy objevily například i na startu v maďarského mistrovství. Co se týká našeho Ignise S1600, tak ten má na svém kontě 85 startů. Opět zejména na území ČR, ale také Slovenska, Maďarska, Rumunska, Itálie a Polska. Fabie S2000 je u nás v týmu pouze rok, ale za tu dobu již odstartovala do třinácti závodů.“

Kolik se u Vás v týmu vystřídalo jezdců a kteří mají u Vás nejvíce startů?

„Celkově naším týmem Sparrow racing podle naší statistiky prošlo 135 jezdců – řidičů. Statistiku spolujezdců bohužel nevedeme, ale bylo jich zhruba stejně.

Nejvíce startů mají u nás piloti jako Václav Dunovský, Jaromír Tarabus či Dan Běhálek. Často za volantem našich vozů startovali i jezdci jako Dan Vladyka a Jan Šlehofer. Samozřejmě v minulosti u nás v týmu startovaly i ženy. Mezi ně patří Zuzi Cserhalmiová, Andrea Trunkátová, Kateřina Štorková nebo Petra Lesniaková.

Suzuki Ignis S1600 nejčastěji pilotovali Václav Dunovský a Milan Kneifel, ale i řada dalších jezdců.“

Váš tým za 12 let na českých tratích měl i velký počet úspěchů a mistrovských titulů. Kterého si ceníte nejvíce.

„Náš tým působí jako ryze komerční, což znamená, že na prvním místě je spokojenost našich posádek, čili zákazníků. S každým jezdcem jednáme srovnatelně a každý jezdec má i stejné podmínky. Kvalitní příprava závodní techniky a komunikace s jezdci je na prvním místě. A pokud se toto sejde ještě dohromady s talentem, tak z toho právě vznikají pěkné výsledky. Kdybych měl být konkrétní, tak takovým prvním větším úspěchem bylo vítězství Jaromíra Tarabuse na Barum Rally v roce 2001 (což byl jeden z našich prvních závodů) o 1,2 vteřiny před Miroslavem Caisem ve třídě N2. Co se týká celkového umístění, tak jsou to určitě české tituly ve skupině A, 2WD a tř. 5 Václava Dunovského v sezóně 2011 se Suzuki Ignis S1600.

Velmi úspěšný byl i rok 2006 kdy se nám podařilo vybojovat dva tituly ve skupině N. Václava Dunovského ve sprintech a Jaromíra Tarabuse v MMČR. Byl to rok, kdy se do skupiny N počítaly pouze „malá“ enka. A právě Václav Dunovský se může jako jeden z mála jezdců těšit ze zisku titulu jak ve skupině N, tak ve skupině A.

Pro zajímavost mohu uvést i jeden trochu exotický výsledek – podařilo se nám získat titul ve skupině 2WD a ve sk. A v roce 2008 v Mistrovství Rumunska s jezdcem Adrianem Raspopou.“

Tím se dostáváme k tomu, co je asi hlavním specifikem Vašeho týmu. Nezaměřujete se pouze na jeden, maximálně dva typy vozů, jak je to u ostatních týmů obvyklé, ale ve Vašem portfoliu figurují jak „enkové“ Hondy Civic v třídě 9, tak speciály S1600 a S2000. Jak se to vyvinulo?

„Prvních pět sezón jsme absolvovali pouze s vozy Hondy Civic, protože právě v těchto letech byly tyto vozy hodně populární a někteří si pamatují, že na startu jednotlivých závodů se objevovalo třeba i 15 vozů ve třídě N2. V roce 2006 nastal pro náš tým významný zlom, když po zisku několika titulů Jaromíra Tarabuse ve třídě N2 nastala otázka, co dál. V půli roku 2006 tak náš tým zakoupil vůz Suzuki Ignis S1600 od týmu Jipocar. Vůz měl v té době odjetu jednu sezónu v JWRC a pár závodů v ČR. A loni od tohoto momentu uběhlo právě dalších 5 let, kdy jsme na konci roku 2011 zakoupili Fabii S2000, tentokrát od týmu Kresta racing.“

Můžeme tedy vlastně říci, že jste schopni jezdci zabezpečit techniku po celou dobu jeho kariéry – od nejslabších vozů vhodných pro začátečníky až po špičkovou techniku určenou pro boj na absolutní špičce. Jak je obtížné technicky a servisně zabezpečit tak rozmanité vozy?

„Ano, je to tak. Zdárným příkladem je Vena Dunovský. Začínal u nás v roce 2004, tehdy za volantem Hondy v poháru ČMPR. Přes mistrovství ve sprintrally, mistrovství ČR v rally a MMČR v rally dostal do Suzuki Ignis S1600 a sezóně 2012 společně s Petrem Machů úspěšně okusil i špičkovou Fabii S2000.

Co se týká zabezpečení vozů, je to jen o tom, získat s každým vozem zkušenosti. Pořád jsou to jen auta a paradoxně je někdy složitější zvládnout vozy skupiny N, než skupiny A. U Civiců těžíme z vlastních zkušeností i ze zkušeností i našich mechaniků, ohledně Suzuki jsme hodně spolupracovali se Suzuki Sport v Maďarsku. Co se týká Škody Fabia S2000, tak samozřejmě spolupracujeme se Škodou motorsport, ale ze začátku nám hodně pomohl i Roman Kresta. Ono pokud máte u těchto vozů doporučenou výměnu dílů po určitých kilometrech, tak to prostě musíte vyměnit.“

Kromě Vašich vlastních vozů se staráte i o několik dalších soutěžních vozů, kde vykonáváte kompletní servis pro jejich majitele. To zatím není mezi fanoušky příliš známá služba. Co všechno je obsahem této spolupráce?

„Spolupráce touto formou obsahuje to, že majitel vozu nám dodá svůj závodní vůz a my se staráme úplně o všechno. Od přípravy, dopravy na závody a zpět, servis, nákup náhradních dílů, pneumatik, benzínu až po vytvoření designu všechno. V minulosti, pokud majitel souhlasil, jsme dokázali tyto vozy ještě dále pronajímat. Jedná se o to, že i v tomto případě přijde jezdec pouze v kombinéze a s přilbou na start a má vše připravené.“

Vaši mechanici se tedy musí umět vyrovnat s velkým množstvím rozdílné techniky. Jak to zvládají?

„I když je to někdy poněkud časově náročnější, zejména když do toho přijde havárie, tak to zvládají na výbornou. Stačí, když se podíváte do výsledků, kolikrát naše vozu odstoupily třeba loni na technickou závadu.“

Jaký vlastně máte rekord, co se týče počtu vozů obsluhovaných najednou na jedné soutěži?

„Tak tento rekord jsme vytvořili loni na Rallysprintu Kopná, kde nám startovaly Fabie, Ignis, Honda Civic Type-R, 5x Honda Civic, Škoda Felicia Kit Car a ještě jsme si dvě Hondy pronajali od konkurence. Celkově tedy startovalo v našem týmu 11 vozů.“

Plánujete nějaké další rozšíření či změny nebo rozšíření vozového parku? A jak dlouho ještě budou moci jezdit „nesmrtelné“ Hondy?

„Samozřejmě o budoucnosti neustále přemýšlíme. Několikrát jsme testovali různé vozy, které by měly nahradit Hondy Civic. Konec homologace Hondy Civic Vti pro MMČR měl být již na konci sezóny 2013, ale zejména díky panu Novákovi z FASU, který nám během několika měsíců po bouřlivých diskuzích dokázal vyjednat na FIA prodloužení této homologace o další 3 roky, se budeme setkávat s Hondami i nadále. To znamená, že Civic může do konce roku 2016 jet MMČR a do konce roku 2020 jezdit ještě MČR ve sprintrally.

Probíhají i jednání o pořízení nového vozu, který bude sloužit k pronájmu. Pokud vše dopadne tak, jak má, tak budeme chytřejší na začátku února. Myslím si, že můžu prozradit, že vůz by byl do skupiny 2WD.“

Když už jsme u Hond: Všiml jsem si, že o vozy Vaší stáje se zajímali během Barum rally Zlín dokonce i redaktoři Eurosportu – to asi není příliš obvyklá situace, aby se Eurosport zajímal o konstrukčně 15 let staré vozy druhé nejnižší třídy, že?

„Ano, tohle je celkem úsměvná historka. V sobotním večerním servise za mnou přišel redaktor Eurosportu a zástupce IRC. Jelikož Honda jako značka byla registrovaná do IRC, tak tihle lidé chtěli udělat rozhovor s Adamem Koblihou, v té době první Hondou ve výsledkové listině. Bohužel Adam moc nezvládá angličtinu, tak jsem tlumočil. Nešlo jim bohužel moc vysvětlit, proč jede s naším enkovým Civicem a ne se Civicem R3. Ale potom, co jsem jim sdělit cenu za pronájem tohoto vozu na Barum rally (zhruba 2.000 Euro), tak pána z Eurosportu již nenapadly další otázky. Nakonec ale přišel na rozhovor ještě i v neděli a byla z toho reportáž na webu Eurosportu.“

Máme sami pro sebe třeba interně vytvořenou nějakou typologii jezdců, podle které si je sami třídíte, nebo podle které odhadujete, jak si budou na trati počínat?

„Za ty roky, co se pohybujeme v této oblasti motorsportu, si uděláte obrázek již při prvním setkání a hlavně při prvním krátkém svezení. Někteří jezdci pak dokáží postupně zrychlovat a zlepšovat se. Naši jezdci mezi sebou dokáží komunikovat a navzájem si i poradit. Myslím si, že v našem týmu panuje kamarádská atmosféra, i když jde někdy a boj ve vteřinkách.

Za nás se třeba jezdcům snažíme najít typologicky podobné spolujezdce, protože každý s každým se v autě nesnese.“

Co Vás dokáže jakožto majitele závodní techniky na jezdcích dokonale naštvat a co na nich naopak oceňujete?

„Nejvíce oceníme, když dokáže závodník i posádka uznat svou chybu, např. při technické závadě (když už se stane) a přizná, že tomu dopomohl, nebo i při havárii.

Mě osobně nejvíce štve, když při závodech mechanici objeví na nějakém autě problém a jezdec tvrdí, že o ničem neví!“

Jakožto majitelé závodní stáje máte na dění ve světe rallysportu určitě poněkud specifický pohled, který se možná liší od optiky jezdců nebo diváků, protože vidíte rallysport zejména z té druhé strany. Jak hodnotíte vývoj za posledních deset let, ať už z hlediska vývoje organizačního, technického, nebo jezdeckého?

„Jelikož jsme startovali i na velkém množství zahraničních podniků, tak musím potvrdit, že zabezpečení a organizace českých soutěží patří mezi nejlepší. Za posledních deset let se posunula hodně dopředu i závodní technika a i starší vozy se hodně zrychlily, protože vývoj jde neustále dál a dál.

Nejvíce je mi naopak líto, že hodně talentovaných jezdců v malých vozech nedostává šanci si vyzkoušet i start s lepší – výkonnější technikou. U nás v týmu, když máme tu možnost, snažíme se tyto jezdce podporovat alespoň samostatně.“

Je něco, co Vás na současných českých soutěžíc vyloženě trápí, a co naopak myslíte, že je hodně dobře vyřešené?

„V současné situaci nás asi nejvíce trápí pohled široké české veřejnosti na náš sport. Po tragédiích, které se staly v sezóně 2012, nás veřejnost považuje za „blázny“. Myslím si, že by neškodila alespoň nějaká osvěta ohledně našeho sportu pro širší veřejnost.

Za dobře vyřešené považujeme např. rozdělení českých šampionátů na MMČR a MČR ve sprintrally a zabezpečení těchto soutěží.“

Jaký očekáváte vývoj do nebližších let?

„Nedá se říct, co očekáváme, to ukáže až čas. Ale přáli bychom si, aby neustále na soutěžích startovalo hodně posádek a přibývalo mladých jezdců, kteří si tento druh motoristického sportu chtějí vyzkoušet.“

Kde můžeme získat další informace o Vašem týmu a o podmínkách možné spolupráce s Vámi? „Informace o našem týmu zveřejňujeme na našich webových stránkách www.sparrow.cz a facebookovém profilu SPARROW RACING team. V případě zájmu o start v našem týmu nás určitě neváhejte kontaktovat a můžeme se pobavit o možnosti jakékoliv spolupráce.“

Děkuji za zajímavý rozhovor ze zákulisí našich soutěží a přeji mnoho úspěchů na tratích v roce 2013!