Rally Liepāja – Ventspils byla pro posádku Vojtěch Štajf – Petra Řiháková náplastí na předchozí smůlovatou finskou soutěž. I přes handicap v podobě nemocného jezdce dokázali zvládnout všechny nástrahy tratě, dovést bílý vůz Subaru Impreza WRX STI až do cíle a splnit i cíl v podobě bodovaného umístění.

Foto: Petr Frýba

Rovnou z Finska do Lotyšska se přesunula výprava Subaru Czech Duck Racing Teamu tak, aby se její účastníci zvládli připravit na druhou část svého severského turné – lotyšskou Rally Liepāja – Ventspils. U Baltského moře se setkali s další částí výpravy, která dovezla z Prahy náhradní motor namísto nešťastníka, poškozeného sněhem u polárního kruhu. Časový pres ale skoro nebyl znát a týmoví mechanici opět odvedli i v polních podmínkách skvělou práci, takže na startu druhé soutěže evropského šampionátu stálo bílé Subaru v plné síle a posádka Štajf – Řiháková se mohla těšit na start těžké soutěže. „S tím těšením to ale tentokrát nebylo tak horké, byl jsem totiž notně oslaben nemocí a trochu jsem se obával, jak to celé fyzicky zvládnu,“ vypráví pražský jezdec. „Byl jsem v takovém zdravotním stavu, že na našem mistráku bych asi ani na start nenastoupil, ale samozřejmě tentokrát to bylo něco jiného.

Foto: Petr Frýba

Na téhle akci se podílelo až příliš lidí na to, abych je zklamal, a i sám jsem toužil tuhle rally zvládnout. Ale bylo to skutečně místy trochu hraniční, zejména v pátek večer, kdy jsem se skutečně jen těžko soustředil na jízdu podle rozpisu, který jsme navíc psali také zdravotně indisponováni. Naštěstí organizace soutěže v Lotyšsku fungovala skvěle a ředitel soutěže mi dokonce přivedl lékařku, díky které jsem měl poté pro vylepšení zdravotního stavu k dispozici antibiotika. Poté se to začalo trochu zlepšovat a zejména v neděli už mi bylo o poznání lépe, což bylo znát i na výkonech. Bohužel už nám v té době začaly ubývat nové pneumatiky – po oblevě se jelo mnohde na šotolině, takže nám mizely hřeby rychleji, než jsme původně čekali. Poslední den jsme proto museli používat i zčásti opotřebované obutí, což i na těchto površích je dost poznat. Přesto se můj pocit z jízdy o dost zlepšil a před poslední zkouškou jsme ztráceli pouhé tři vteřiny na Tlusťáka a jeho vůz kategorie Super 2000.

Foto: Petr Frýba

Do závěrečného krátkého testu on vyrážel hned na začátku startovního pole, takže jsme ještě před odstartováním věděli, že má dobrý čas a my jen velmi obtížně na něj ony tři vteřiny najedeme. Nicméně zkusili jsme to, zabojovali jsme, pěkně daleko jsme si v diváckém místě i skočili, no a sice jsme stáhli ze ztráty jen tři desetiny, ale i tak to stálo za to. Byl z toho totiž absolutně pátý čas na vložce, no a dívat se pak na to, jak za sebou jdou ve výsledcích testu jména Breen – Štajf – Delecour, to se mi opravdu líbilo. Nijak to samozřejmě nepřeceňujeme, je jasné, že na poslední erzetě už se tolik nezávodí. Zahřálo to ale u srdce a i dílčí skalp takové hvězdy, jakou je bývalý vicemistr světa Francois Delecour, byl příjemnou odměnou za dvoutýdenní úsilí, které celý náš tým na severu vydal. Kromě páté příčky absolutně jsme na onom závěrečném testu soutěže byli i nejlepším vozem ERC Production Cupu, ze kterého si v celkovém pořadí odvážíme domů i cenné bodované umístění. Do této klasifikace se v rámci evropského šampionátu hodnotí kromě našich soupeřů ve třídě 3 také závodníci s rychlejšími vozy, upravenými do specifikace R4, a těch se tentokrát na startu objevilo poměrně hodně. Navíc jen velmi málo závodníků odstoupilo, takže máme z našeho umístění radost a s ohledem na zdravotní stav i chybějící zkušenosti s tímto charakterem tratí je pokládáme za úspěch,“ usmívá se Štajf.

Lví podíl na zdárně zvládnutí soutěže měla v Lotyšsku i spolujezdkyně Petra Řiháková. Vojta s Petrou dokonce získali cenu pro nejlepší smíšenou posádku v cíli, přičemž o tento post dlouho usilovali také sympatičtí Rakušané Hannes Danzinger a Kathi Wüstenhagen. „Tak dlouho jsme s nimi ale zápolili, až jsme je asi tak trochu uhnali – takže museli na začátku posledního dne pro technickou závadu odstoupit. Bylo nám jich líto, ale i to k rally patří,“ nechala se slyšet spolujezdkyně bílého vozu Subaru Impreza WRX STI.

Foto: Petr Frýba

„Petra zaslouží velký dík za to, že obě náročné soutěže se mnou absolvovala. Vydržela se mnou v autě i v době, kdy jsem byl hodně oslaben a někdy mi na spojovacích úsecích pomáhala i s řízením vozu,“ to už jsou opět slova Vojtěcha Štajfa. „Až se já, náš šéfmechanik Pavel Janoušek i všichni další nemocní uzdravíme, začneme spřádat další plány pro sezónu. Hodně jsme se teď naučili o rozpisu pro tento typ tratí a soutěží a zejména v nedělní etapě nabrali i optimismus, rádi bychom i proto letos ještě nějakou další soutěž evropského šampionátu absolvovali. Prolomili jsme také smůlu našeho bílého hatchbacku a konečně jej dovezli až do cíle! Sílu nám k tomu dodávala i podpora od našich skvělých fanoušků, mezi kterými v první řadě byla i Marcela Ehlová. Ta bohužel kvůli zdravotním problémům po havárii na Jänneru nemohla být na místě s námi, ale svými SMS nás neúnavně hnala směrem k cíli, za což jí velice děkujeme! Moc bych chtěl poděkovat i všem těm, kteří se podíleli na našem startu, opravdu to dobrodružství stálo za to. Škoda jen oné nemoci, mohlo to být ještě lepší…“ Vůz s číslem 20 nakonec dokončil druhou soutěž evropského šampionátu na šesté příčce ve třídě 3, přičemž před ním dojelo jen jediné další Subaru, to ale navíc ve specifikaci R4. Soutěž podle očekávání ovládly speciály kategorie Super 2000, které obsadily prvních pět příček, nejlepší mezi nimi byl Fin Jari Ketomaa.