Dosavadní lídr šampionátu WRC – Sébastien Ogier – se zamýšlí nad svými mexickými šancemi.

Díky Tvému švédskému úspěchu ses navždy zapsal do historie rally sportu. Když se teď za Švédskou rally odhlédneš s odstupem času, jaký byl ten nejlepší moment?
Když jsme se po PowerStage vrátili s Julienem do servisního areálu a celý tým nám gratuloval a aplaudoval. Bylo vidět a cítit, jak jsou lidé nadšení. Rozesmáté a šťastné tváře byly pro všechny tou nejsladší odměnou za předchozí měsíce plné těžké dřiny. Byla to naprosto perfektní rally. Polo R WRC se představilo ve vynikající formě – dokonce v lepší kondici než na Monte. Nikdy jsem nejel v tak skvělém autě jako právě ve Švédsku.

Před začátkem letošní sezóny vytyčil Jost Capito (ředitel týmu Volkswagen Motorsport) hlavní cíle pro nadcházející tři sezóny – letos stupně vítězů, za rok vítězství a v další sezóně mistrovský titul. Jsou za námi pouhé dvě soutěže a vy už máte splněný dvouletý plán. Změní to nějak plány pro letošní sezónu?
Nikoliv. Ke každé soutěži budu přistupovat ve stejném bojovném duchu. Naše spokojenost s tím, jak se sezóna vyvíjí, je samozřejmě obrovská. Nicméně jak Monte, tak i Švédsko jsou velmi specifické soutěže, které se jen těžko srovnávají s těmi ostatními. Musíme ještě chvíli počkat, abychom zjistili, jak jsme na tom na šotolině, která je typickým povrchem soutěží mistrovství světa. Máme před sebou ještě hodně dlouhou cestu. Už ale na nás nespočívá takový tlak a díky získaným bodům se můžeme uvolnit. Pod tlakem jsou jiné týmy, ne my.

Už nyní považuje mnoho lidí Vás i Volkswagen za nejvážnější kandidáty na titul…
Ale my máme za sebou jen dvě kola třináctidílného šampionátu. Stále nevíme, jak na tom skutečně jsme a jaká je konkurenceschopnost vozu Polo R WRC. Možná budeme muset po Portugalsku a Argentině přehodnotit naše plány. Jedna věc je jistá – dokud budeme mít šanci na titul, budeme se o něj rvát.

Myslíš, že bude vozu svědčit mexická šotolina stejně jako mu svědčil sníh či led?
Těžko říci. V Mexiku se jede na rozbitých šotolinových tratích a navíc ve velké nadmořské výšce. Ve výšce dvou a půl kilometru už začíná vzduch chybět. Pociťují to jak posádky, tak i motory. V nejhorším případě se zde ztrácí až třetina výkonu.

Co od Mexické rally očekáváš?
Líbí se mi zdejší atmosféra. Panuje zde pěkné počasí a rychlostní zkoušky jsou lemovány spoustou diváků. Start v Guanajuato je fantastický zážitek. Úzké uličky, tunely a tisíce freneticky fandících lidí – naskakuje vám husí kůže! Pro mě osobně je Mexiko i krásnou vzpomínkou na rok 2008, neboť právě v tomto roce jsem zde jel svoji první soutěž v JWRC, kdy se mi navíc podařilo zvítězit. Tenkrát to bylo jako sen. Takže do Mexika se pokaždé moc těším.

V nedělním harmonogramu se nachází nejdelší rychlostní zkouška – pětapadesátikilometrová erzeta „Guanajuatito“. Jak se na tuto výzvu připravuješ?
Není to jediná výzva. V Mexiku se jede celkem sedmi erzet, jejichž délka přesahuje třicet kilometrů. Což znamená, že musíte být v perfektní kondici, abyste po celou dobu od čtvrtka do neděle fungovali na sto procent. Proto jsem po skončení Švédské rally strávil mnohem více času v posilovně, abych se na očekávanou fyzickou zátěž důkladně připravil. A také jsem do Mexika letěl o několik dnů dříve, abych si zvykl na časový posun…a abych si na plážích v Cancúnu užil trochu toho slunce.

crash.net