Tomáš Enge měl letos velmi nabitý program. Nezúčastňoval se pouze okruhových závodů, ale vynikající výkony předváděl i v automobilových soutěžích. Skvělého výsledku dosáhl na soutěži zařazené do ME s koeficientem 20 Barum Rally Zlín. Duši každého motoristického fanouška muselo pohladit jeho vstoupení se Štěpánem Vojtěchem při sosnovském Setkání mistrů. Tito dva liberečtí kamarádi v Sosnové nezávodili pro výsledek, ale především pro radost fanoušků i svoji.

Tomáši, jak hodnotíš své letošní účinkování v rally?
Letos jsem se učil poznávat nejenom techniku WRC, ale především filozofii rally. Hlavně díky Petrovi Grossovi se mi dařilo postupně odkrývat tajemství této nádherné automobilové disciplíny. Pro mě bylo překvapením, že jsem neměl příliš velké problémy s jízdou na rozpis. Pěkným výsledkem skončila Barum Rally ve Zlíně. Šesté místo ve velmi kvalitní konkurenci bylo pro mě příjemným překvapením. Po skvělém, ale prohraném souboji se Štěpánem Vojtěchem ve Vyškově jsem mohl vystoupit na nejvyšší stupínek v cíli Sprintrally Sosnová. A konečné šesté místo v celkovém hodnocení Mistrovství České republiky Sprintrally je rovněž úspěch. Navíc vezmu-li v úvahu, že jsem startoval pouze na posledních dvou soutěžích.

Samozřejmě jsem se při každé soutěži náramně bavil. Jízda powerslidem je neskutečným zážitkem. Obrovský je taky adrenalin, který člověk prožívá ve velké rychlosti na úzkých lesních cestách. Ten snad můžu přirovnat jen k jízdě ve Formuli 1. Skvělý je i bezprostřední kontakt s fanoušky, ať již kolem trati nebo v servisní zóně. Ojedinělým zážitkem bylo Setkání mistrů v Sosnové.

Foto: Dan Porazil

Asi jsi nelitoval účasti v Sosnové, i když jsi přijel přímo z letiště a únava musela být velká.
Rozhodně jsem nelitoval. Byla to skvělá akce. Byla dobře připravená a i přes poměrně chladné počasí se sešlo neuvěřitelné množství fanoušků na sosnovském autodromu. Testy formule CART se poněkud protáhly a já jsem bohužel nestihl plánované letadlo. Nemohl jsem se zúčastnit sobotních seznamovacích jízd a do Sosnové jsem přijel v neděli ráno přímo z letiště.

Já jsem se při akci náramně bavil a účelem bylo (a snad se povedlo) především se Štěpánem Vojtěchem pobavit diváky. Právě „souboje“ s Broukem byly skvělé. Snažili jsme se vymyslet co největší atrakce, abychom aspoň naší jízdou rozehřáli prokřehlé diváky. O výsledek nám tentokrát vůbec nešlo. Štěpán opět potvrdil, že je skvělý kamarád a nezkazí žádnou legraci.Teď si ovšem dost lámeme hlavu nad tím, jestli se nám podaří vymyslet na příští setkání ještě něco atraktivnějšího.

Celý rok děláš pro fanoušky maximum a potom na konci sezóny máš konflikt s jedním z nich?
Myslíš, že to byl fanoušek motoristického sportu? Viděl jsi onoho „studenta“? Normálně jsme se bavili, diskutoval jsem s ostatními a skutečnými fanoušky. Když se chtěl některý z nich se mnou vyfotit, požádal jsem ho, aby mě tentokrát nefotografoval a přijel se vyfotit za mnou na Pražský sprint. Všichni to normálně pochopili až na jednoho člověka, který se choval dosti nechápavě. Nakonec jsme se domluvili, že fotografie pořízené bez mého souhlasu smažeme. Bohužel po určité době dotyčný na tuto dohodu jaksi zapomněl a oznámil krádež fotoaparátu. Já měl jeho fotoaparát u sebe, protože jsem si ty snímky chtěl osobně druhý den vymazat. Takhle to ale vypadá, že jsem si chtěl fotoaparát ponechat. Já jsem se s ním ovšem dohodl, že mu ho po smazání fotek přivezu kam bude chtít a on mě kvůli tomu dal i jeho jméno a adresu, kde ho najdu.

Je to velmi nešťastná záležitost. Pro mě bylo obrovským zklamáním, že ten člověk nedodržel naši dohodu. Je sice dobré, že právní experti dávají za pravdu mně, ale většina lidí mě bude zase posuzovat podle jedné zkreslené televizní reportáže! Nejsmutnější na tom je ta skutečnost, že já se opravdu snažím vyjít vstříc všem fanouškům, pokud je to alespoň trochu možné. Ale to ty víš velmi dobře.

Právě proto mě uvedená reportáž překvapila. Několikrát jsem si ji přehrál a přišla mi naprosto neskutečná. Kdybych tě ovšem osobně neznal, tak bych vyřkl jednoznačný ortel.
No právě. A to bohužel více lidí, kteří mě osobně neznají. Stačí jedna „povedená“ reportáž a je ze mě nepřítel fanoušků a namyšlená hvězda. Já jsem například v Sosnové udělal pro fanoušky maximum i v servisní zóně, i když jsem byl maximálně unavený. Náročné testování formule CART a změna časového pásma mě velmi unavily. Byl jsem však na někoho nepříjemný nebo dokonce zlý? Odmítl jsem se někomu podepsat nebo se s ním vyfotit?

Foto: Dan Porazil

Jaké jsi měl dojmy z formule CART?
Testoval jsem zároveň s Michaelem Keohanem, který letos startoval v několika závodech F3000. Ve čtvrtek jsem zajel čas 54,1 sekundy a Keohane 55,8 sekundy. V pátek jsme oba zajeli rychlejší časy. Já jsem zajel nejrychlejší kolo za 53,0 s a Keohane za 54,0 s. Motor formule CART má výkon zhruba 750 koní, ale CART je asi o 200 kg těžší než F1 či F3000. Vůz nemá žádný posilovač řízení ani pomocnou elektroniku, jako je kontrola trakce nebo poloautomatické řazení. Proto je řízení fyzicky velmi náročné. Pro mě byl dost nezvyklý “turbo efekt”. Když jsem přidal plyn, tak byla docela znát zpožděná reakce nástupu turba a tudíž i reakce motoru zhruba za půl až jednu vteřinu. Na rozdíl od vozů rally totiž neobsahuje systém ALS, který udržuje turbo stále ve vysokých otáčkách. Ve F3000 nebo F1 jsem mohl brzdit výrazně později. V zatáčce jsem rychle zatočil a vzhledem k okamžité reakci motoru byla akcelerace na výjezdu ze zatáčky podstatně lepší. Při jízdě s formulí CART jsem musel jet plynuleji. Během testů jsem najezdil 560 kilometrů a testy probíhaly bez jakýchkoliv problémů. Potvrzením náročného testování jsou puchýře na mé pravé ruce, jelikož se řadí sedmistupňovou sekvenční převodovkou ovládanou pákou vedle volantu. Řadící páka v Sebringu byla neustále v permanenci.

Zvýšila se šance pro návrat do Formule 1 vzhledem k novým pravidlům v roce 2004?
Pro sezónu 2004 je zavedeno nové pravidlo, které reguluje nasazování testovacích jezdců v pátečních volných trénincích. Dvouhodinové ranní testy byly zrušeny a týmy od pátého místa v letošním Poháru konstruktérů mohou nasadit do pátečních volných tréninků třetí vůz. Ten však musí řídit jezdec se superlicencí, ale zároveň nesmí mít na svém kontě více než šest startů ve Formuli 1 za uplynulé dvě sezony. Přesto si myslím, že šance na návrat do kolotoče Formule 1 se příliš nezvýšila.

Jaké jsou plány pro příští sezónu?
Zatím není žádný kalendář startů uzavřen. Jedná se o účasti ve formuli CART, okruhových závodech GT vozů, ale je i velká šance jezdit šampionát v rally opět v týmu Styllex Tuning Prosport Tomáše Hrdinky.

Takže tě uvidíme i příští rok na tratích rychlostních zkoušek?
Bude záležet na mém hlavním programu a jeho kalendáři. Rád bych se rally účastnil dále, abych konečně porazil Brouka (smějící se Tomáš, pozn.red.). Ale ještě není vůbec nic jasného.

Nezměnil bys prioritu disciplín ani kdyby ti nabídla Škoda Motorsport účast v seriálu Mistrovství světa v rally?
To bych neváhal ani vteřinu (smějící se Tomáš, pozn.red.).

Foto: Dan Porazil

Jak probíhají testy vozu Audi Quattro skupiny “B”?
(Smějící se Tomáš, pozn.red.). Ty určitě narážíš na hysterii kolem mého avízovaného startu s tímto skvostem na Pražském rallysprintu. Musím se omluvit fanouškům, i když jsem jejich mystifikaci nezpůsobil já. Na tiskové konferenci jsem řekl, že bych si musel z Muzea sportovních vozů v Lánech půjčit vůz Audi Quattro skupiny “B”, abych mohl porazit Vaška Pecha. Znatelně jsem se usmíval a měl jsem za to, že všichni přítomní novináři pochopili, že jde o vtip. Bohužel to všichni nepochopili a já jsem s překvapením následně v tisku zjistil, že “Tomáš Enge bude startovat s vozem Audi Quattro”.

Na Pražském rallysprintu budu startovat s Fordem Focus WRC a tento vůz jsem testoval v úterý. Jelikož jsem s ním startoval pouze v Českém Krumlově, potřeboval jsem si na něj zvyknout. Jeho ovládání je přeci jenom poněkud odlišné od Octavie WRC, ale věřím, že bychom s ním mohli být ještě rychlejší!

Takže se na všechny těším na Pražským rallysprintu!

PS: foťáky s sebou… (široký úsměv na tváři Tomáše, pozn.red.)

Děkuji za rozhovor.