Bude tomu už dvacet let, co Jiří Hladík a Richard Lasevič proti sobě urputně bojovali v dvoutaktních vozech z Eisenachu, na slavném závodě Ecce Homo Šternberk. Při Rally Jeseníky se vrátili na místo činu a utvořili úspěšnou posádku.

Startoval jsi poprvé s Richardem Lasevičem, jak jste se dali dohromady?

S Richardem se známe skoro dvacet let, a když se dozvěděl, že hledám spolujezdce, tak mi zavolal a nové složení posádky bylo na světě. Ríša je velice zkušený spolujezdec, takže jsme neřešili žádný test a šli do toho naostro. Dokonce jsme ani netrénovali na kameru, ale to mělo jiný důvod – jednoduše mi vypadla z hlavy a nechal jsem ji doma. Po seznamovacích jízdách jsem ale neměl obavy, že by nás to mělo nějak zpomalit.

Letos jsi jel v Jeseníkách podruhé, jak se ti zamlouvají zdejší tratě?

Musím říct, že je mám moc rád. V roce 2008 jsme tady vyhráli třídu s Kitem a Jirkou Strossem, který tehdy zaskakoval za nemocnou Macinu a vzpomínám si, že počasí bylo stejné jako letos. Sice žádná rychlostka nebyla shodná, jako v roce 2008, ale tratě nádherné a pořadatelé tradičně v pohodě.

Když je řeč o počasí, tak volba pneumatik byla asi jasná…

To ano. Chtěli jsme dorazit jeté gumy, tak jsme ráno vybrali řezaná media z Vltavy a Krumlova. Vpředu jsme na první rundě jeli více řezané, které to po třech vložkách měly za sebou, tak jsme na druhé kolo přehodili zadek za předek a naopak a byla to myslím nejlepší volba i v rámci úspor.

Podařilo se vám vybojovat letošní nejlepší výsledek, znamená to, že auto už funguje na sto procent?

Při neúčasti Honzy Krejči byl náš úkol vyhrát třídu, pochopitelně nerozbít auto a zbytek jsme brali jako bonus. Auto fungovalo moc dobře, jen po přeskupení nám nechtělo startovat, takže nějaký šotek se v elektronice usídlil a hodlá nás asi ještě potrápit. Do toho se v druhé rundě utrhl držák olejového chladiče a tím pádem se povolila tlaková hadice, ze které začal unikat olej. Musím moc poděkovat všem posádkám, které nám ochotně zapůjčily nářadí na provizorní opravu, ale i peníze na olej. Pánové, klobouk dolů!

Vítězství ve třídě a druhé místo v absolutním pořadí je skvělý výsledek, jak je obtížné tohoto dosáhnout s novým spolujezdcem?

Všichni Jirkové jeli kvapík, ale Jirku Káňu a Jirku Petráška se nám dařilo udržet za sebou. Jirka Navrátil měl výborně rozjeto, ale odstoupil na alternátor, což my dobře známe z Krumlova a Jirka Kalista je s Legacym nechytatelný. Jinak to šlo překvapivě snadno, protože Richard je absolutní profík. Můj rozpis viděl až v tréninku a neměl žádný problém. Hned od první vložky četl v perfektním tempu a já ho můžu pouze obdivovat a děkovat mu. Musím říct, že jízda s ním byl obrovský zážitek, jednou by mohl napsat knihu s názvem: Od Wartburga do WRC :) Bohužel je smůla, že Ríša v termínu Příbrami startuje v Rakousku a my tak musíme znovu hledat spolujezdce. Dobrých spolujezdců je málo a tak voláme o pomoc. Přátelé, kamarádi. Kdo by chtěl usednout v Příbrami na sedačku spolujezdce, ať nás prosím kontaktuje na e – mailu hladikracing@seznam.cz, případně na telefonu: 775 92 90 92

Před závodem byla poněkud dusnější atmosféra ohledně startovního pořadí. Hovořilo se dokonce o bojkotu rally, zaznamenali jste nějaké negativní reakce posádek při samotné soutěži?

Vůbec ne. Myslím, že každý normální soutěžák to přijal bez problémů, alespoň nám si nikdo nestěžoval. Já osobně pořadatele chválím a cením si jejich rozhodnutí. Soutěž byla z našeho pohledu vynikající.

Foto: Tomáš Kaňa, Bob Hlávka