Druhá půlka letošní sezony pro posádku Zbyňa Hrabec – Martin Hlavatý byla o mnoho lepší, než ta první. Po první letošní výhře ve třídě na Valašské rally se dvojice postavila na start rally v Kostelci nad Orlicí. „Před závodem jsme se dohodli, že nebudeme psát rozpis a použijeme ten z loňska. Martin doma zapátral ve svém spolujezdeckém rallyarchivu a měli jsme tak usnadněnou práci při seznamovacích jízdách.“

Co se počasí týkalo, předpověď hovořila jasně, bude horko a posádky se pěkně zapotí. „Hned po seznamovačkách jsme vyhledali nejbližší koupaliště, kde jsme se příjemně osvěžili. Když se přiblížil večer, vyrazili jsme na slavnostní start a představení posádek. Následovala dobrá večeře a posezení s partou, poháristy Tomášem Janíčkem a Honzou Mikulíkem,“ podělil se o předzávodí program Zbyňa Hrabec. Ráno se kluci probudili do teplého a slunečného počasí, skočili do závodních kombinéz a šlo se závodit. Plán byl jasný, snažit se jet pořádně už od první rychlostní zkoušky a nikde se neflákat. Vše probíhalo bez problémů a na první rychlostce z toho byl pěkný čas. V servisu kluci odvzdušnili brzdy a mohlo se pokračovat. V poklidném, ale rychlém tempu posádka pokračovala po celý závod. „Jeli jsme pořád svým tempem, místy bylo opravdu horko. Bylo to znát i na autě a na pneumatikách, které se ke konci nejdelší RZ přehřívali a auto dost plavalo. Celý závod se nám podařilo jet v rychlém tempu a hlavně bez krizovek. Na cílovou rampu jsme přijeli jako první ve třídě SA2, třetí ve skupině SA a šestí absolutně v Poháru ČR. Hodně mě potěšilo to, že jsme byli úplně nejrychlejší civic ze všech startujících a figurovali jsme na 39. místě absolutně. Pocit z dobrého výsledku nám však zkazili pořadatelé, když jsme nedostali žádné ocenění za první místo ve třídě. A za třetí místo ve skupině jsme dostali jeden pohár pro oba. Závody však nejsou jen o pohárech, a tak jsme to nějak hodili za hlavu a odjížděli jsme z Kostelce s pocitem dobrého výkonu,“ krátce shrnul vydařený závod Zbyňa Hrabec.

Čtrnáct dní po Kostelci byl na programu závod v Pačejově. Vzhledem k tomu, že Zbyňa s Martinem už dvakrát vyhráli třídu a dostali se do průběžného vedení, rozhodli se zůčastnit i Rally Pačejov. Ve čtvrtek se kluci vydali přes celou republiku do Horažďovic, kde se závod konal. Seznamovací jízdy proběhly v poklidu, stejně tak přejímka. Nechybělo ani večerní posezení s týmem Sparrow racing. „Ráno jsme se probudili do slunečného dne, cesty byly suché. Trochu jsme si oddychli, protože při seznamovačkách občas sprchlo. Obuli se suché pneu a vyrazili do závodu. Jako první měřený úsek se jel krátký, zato však zrádný komušínský Muličák, kde to klouzalo jako na ledě. Jízda byla s hodně velkým respektem a řekl bych, že se závoděním to moc společného nemělo. Byli jsme rádi, že jsme za cílem první RZ, na které jsme zahlídli dost aut mimo cestu. Ve stopce si nás ještě zkontrolovali komisaři, jestli jsme neodflákli závodnické oblékání. Vzhledem k tomu, že jsme staří poctivci, uspěli jsme u nich na jedničku s hvězdičkou,“ řekl Zbyňa Hrabec. Druhá rychlostní zkouška byla zastavena kvůli havárii posádky Favoritu z MČR-HA. K nehodě jela i sanitka, která s posádkou dorazila zpět do prostoru startu kde před zraky posádek, čekajících na start, překládali zraněnou posádku do vrtulníku. V tu chvíli nálada na závodění trochu opadla. Čtvrtá rychlostka posádce sedla a závodnická nálada byla zpátky. „Od třetí RZ jsme se přetahovali o desetinky s Tomášem Macháčkem a na rychlostkách mezi námi nebyl rozdíl větší než sekundu. Byl to opravdu pikantní souboj a nejelo se vůbec pomalu. Rozhodla však ta první ranní RZ, kde se jelo opatrně a Tomáš nám tady dal něco přes tři sekundy. Ty nám potom na něho v cíli chyběli. Během závodu jsme pořád sledovali výsledky absolutního pořadí Poháru ČR a flákat jsme se nemohli, protože na nás dost tlačil Petr Král se Škodou 130RS a tak poslední RZ jsme jeli naplno a škodovku jsme za sebou udrželi.“ Ve třídě SA2 se Zbyňovi s Martinem podařilo dostat do vedení a úspěšně za sebou držet i vozy kategorie R2. Na rampě posádka slavila doposud nejlepší společný výsledek. Bylo z toho první místo ve třídě SA2, 2. místo ve skupině SA, 4. místo v Poháru ČR. V absolutním pořadí se kluci umístili na krásném 35. místě. „Před nejrychlejší posádkou ze třídy 9 jsme byli skoro o minutu, což nás dost potěšilo. Takže maximální spokojenost a výletu přes celou ČR jsme rozhodně nelitovali. Závod jako takový se mi moc líbil, dvě nejdelší RZ byly pěkně technické, hodně náročné na orientaci, takže záleželo dost na rozpisu. Ten se nám povedl na jedničku, spolujezdec jako vždy odvedl vynikající práci, takže všechno fungovalo,“ shodnotil pačejovský závod řidič Hondy Civic Vti.

Rally Vyškov byl zrušen, a tak následoval start v Příbrami. Posádka Hrabec – Hlavatý přijela hlavně bojovat o titul v SA2, ale jelikož se hlavní soupeř tohoto závodu nezúčastnil, bylo o boji rozhodnuto. Ve hře bylo ještě podium ve třídě SA, o které se chtěli kluci poprat. „Když jsme začali příbramské rychlostky najíždět, tak jsme se doslova zděsili a nechápali, jak závod může byt vůbec zařazen v MMČR. Dlouhé roviny, po nich rychlé zatáčky a cesta lemovaná řadami stromů, prostě letištní a nebezpečná trať. Přiznám se, že jsem se rychlostních zkoušek regulérně bál a rozhodl jsem se, že pojedu opatrně a nebudu si v rychlostech 200km/h, kterých honda na takové trati bez problémů dosahuje, nic dokazovat. V sobotu ráno jsme dojeli jen na první zkoušku, pak už víme, co se stalo a nechci se k tomu vracet. A tak jsme jeli s dosti špatnou náladou a se slzami v očích předčasně domů,“ řekl Zbyňa Hrabec.

Dva týdny po smutné Příbrami posádku čekal poslední závod sezóny. Prvenství za celý rok ve třídě bylo jisté, ale ještě kluci chtěli potvrdit třetí místo ve skupině SA. „Vsetínská soutěž je každoročně pěkný závod, navíc Martinův domácí a tady jsme prostě nemohli chybět. Celý závod a výsledek jsme se před startem rozhodli věnovat Honzíkovi Jinderlemu.“ Rychlostní zkouška Jabloňová, která byla letos spojena s Vesníkem, se klukům velmi líbila. V pátek po všech povinnostech nechybělo posezení s přáteli a už se jen čekalo na sobotní ráno a start závodu. „Jako vždy jsme byli ráno v servisu brzy. Pořád jsem váhal s pneumatikami, nakonec jsem se rozhodnul obout civica na suché pneu. Naposledy jsme závodili v Pačejově, což byla dost velká pauza a měl jsem trochu obavy, jestli to nepůjde znát. První se jel zrádný Semetín, kde jsem se snažil jet rychle, ale i přesto opatrně, zvlášť na kluzkém asfaltu se muselo dávat bacha. Po protnutí cílové fotobuňky a zhlédnutí časů aut před námi jsme byli s časem spokojeni a našemu častému rivalovi Macháčkovi jsme dali deset sekund. Druhá rychlostka už byla suchá a jelo se dobře, jenže tady nám Tomáš deset sekund vrátil. Po servisu byl na řadě zase Semetín a rozhodl jsem se zrychlit. Jenže asi kilometr po startu, přišla neobvyklá chyba. Při výjezdu z retardéru jsem vracel volant, kola už byla téměř rovně a najednou jsem cítil obrovskou bolest okolo palce na levé ruce. Podařilo se mi nějakým nešťasným způsobem si palec o volant přetočit a bylo to. Hodně to bolelo a během jízdy jsem několikrát naříkal. Další dvě RZ jsem díky tomuto problému jel dost vlažně a na soupeře jsme ztratili. Potom nás čekal dlouhý přejezd, přeskupení a servis. Bolavá ruka si trochu odpočinula a poslední dva úseky, hlavně Bystřičku jsme si maximálně užili. Na poslední RZ jsme se zlepšili o 17 sekund. Až na tu mou pochromanou ruku jsme jinak jeli bez problémů, technika, rozpis a spolujezdec fungovali na sto procent. Letos jsme ve Vsetíně počtvrté vyhráli ve třídě, ve skupině byli třetí a v Poháru ČR se umístili na šestém místě. Byli jsme moc rádi, že jsme se dostali v pořádku na cílovou rampu. Vsetínský závod zase nezklamal. Díky našemu výsledku na posledním sprintu, jsem se v konečném hodnocení skupiny SA posunuli dokonce na druhé místo. Takže spokojenost je velká,“ radoval se v cíli Zbyňa Hrabec.

Malá rekapitulace na závěr, sezona 2O13 dopadla pro posádky Hrabec – Hlavatý výborně. Klukům patří vítězství ve třídě SA2, druhé místo v SA a šesté místo v Poháru České republiky. „Na jednotlivých závodech jsme zajeli pěkné výsledky, naše jízda a rozpis se během roku hodně posunuli a udělali jsme pár pěkných kroků dopředu. V porovnání s posádkami ze sprintrally je to taky o dost lepší. Co bude příští rok, to teď momentálně vůbec nedokážu říct, ale na nějaké velké zázraky to nevidím. Jestli pojedeme celý šampionát nebo jen určité závody, to se uvidí. Technika zůstane každopádně stejná a to moje Honda Civic Vti a na sedačce spolujezdce nadále pojedu s mým parťákem a dobrým kamarádem Martinem Hlavatým, zase v Poháru České republiky,“ odhalil plány do příší sezony Zbyňa Hrabec.