Vlastimil Resl - eWRC.cz
6. 3. 2014 22:32 − 3247× − 0 0

Josef Čermák st. nejuniverzálnějším pilotem sezóny

Ocenění nejuniverzálnější pilot si loni v seriálu závodů do vrchu EDDA Cup vysloužil Josef Čermák starší.

Ocenění nejuniverzálnější pilot si loni v seriálu závodů do vrchu EDDA Cup vysloužil Josef Čermák starší. Po dvou sezónách s fordem totiž v uplynulé sezóně vystřídal na kopcích hned pět aut. Vedle Peugeotu 205 a Renaultu Clio to byly tři škodovky z radotínských dílen Autosport Pegas – 110R Coupé, 120S a 130LR. Zbraslavský pilot se též zúčastnil se svým Escortem 1300 XL oblíbených Revivalů a velké plány má i do letošní sezóny.

Pepo, v loňské sezóně jsi vystřídal na podnicích EDDA Cupu hned pět různých aut. Čím to?

„Loňská sezóna byla asi tou nejpestřejší, jakou jsem mohl zažít. Po dvou sezónách s Fordem Escortem MK I jsme s Pepanem (Josef Čermák jun., pozn. autora) plánovali startovat s dvěma Autobianchi A112. Vlastní techniku se nám však nepodařilo dát včas dohromady. Díly ze Spojených států, které měly dorazit v únoru, jsme nakonec obdrželi až v říjnu. Po absenci na úvodním mosteckém podniku jsem na Ještědu startoval s Peugeotem 205 od Edy Patery. To byla velká zkušenost, ovšem i kvůli strašnému a neregulérnímu počasí bych na ní raději zapomněl. Poté jsem využil nabídky Taťky Pegase (Petr Kolář sen., pozn. autora) startovat s jeho škodovkami. Vrátil jsem se tak ke značce, se kterou jsem v sedmdesátých letech minulého století začínal v podnicích BOAS (Branně-orientační automobilové soutěže). V roce 1976 jsem také s modelem 120 S absolvoval v Teplicích svoji jedinou velkou rallye.“

Jak se ti závodění se škodovkami líbilo?

„Především jsem tak asi o pětadvacet let omládl a dostal jsem se téměř na polovinu svého současného věku :-). Ve Kdyni, která se mi svojí technickou tratí a krásnou okolní krajinou líbí ze všech tratí EDDA Cupu nejvíce, jsem pilotoval Škodu 110 R Coupé. Měl jsem obrovskou radost a technika fungovala skvěle. „Jdeme všichni na bednu!,“ burcoval celý tým Taťka Pegas. Nakonec jsme se na pódium dostali jen Pegas a já. Hrozně mě mrzelo, že dalšího člena Pegas týmu – Tomáše Nerudu – zradila technika. Závadu však Tomáš záhy, s podstatnou pomocí naší – mojí – Marcelky, odstranil. S „erkem“ jsem absolvoval i mokrý Kozákov v nádherné krajině Českého ráje. Nepřetržité deště zapříčinily zrušení druhé jízdy. My pak po návratu domů celou noc stěhovali vytopenou Pegasovu dílnu v radotínských sklenících, nacházející se hned vedle zázemí Míry Janoty.“

Následoval pro změnu start s renaultem.

„V Bečově mě Pepan posadil do jeho soutěžního clia, jehož plné kvality jsem opravdu nebyl schopen využít. Podepsal se na tom už Pepan při jeho zasvěcování mě do obsluhy toho ďábelského stroje. Já s autem nenajel ani metr a on mě s ním tedy chtěl seznámit. Usedl za volant, já na sedadlo spolujezdce a vyrazili jsme neskutečnou kládu směrem na Řitku. Nechyběl horizont s navazující pravou před Klíncem. Strachy jsem málem vypustil duši. Ještě teď to cítím. Sice jsem zažil velký sport, ale já se potřeboval soustředit spíše na to auto.“

Pak už jsi až do konce sezóny usedal do kokpitu škodovek.

„Ve Vrchlabí jsem si splnil malý sen startem se soutěžní Škodou 120 S opět z Pegasových dílen. Bylo mi té škodovky až líto. Měla totiž úplně nový motor a já tak cítil velkou odpovědnost. Při představě, že bych motoru něco udělal, mi bylo až špatně. Dík expresní a urychlené Pegasovic montáži nového motoru – makal na tom jako blázen – mě v jedné jízdě postihl problém s řazením. Do cíle mě „stodváca“ přesto dovezla. Uff, to byl zážitek jako hrom. Pro domácí Radotín mě Taťka Pegas opět posadil do Škody 120 S. Povolil se však komínek rozdělovače a já závod bohužel nedokončil. Rozhodně jsem si ale užil úžasnou atmosféru i sousedství v servisu s panem Novákem a jeho krásným Porsche 996 GT3. V Živohošti jsem se vrátil za volant „erka“. Mohl jsem tak posoudit ten rozdíl mezi ním a soutěžní „stodvacítkou“. Sezónu jsem zakončil na královéhradeckém CzechRingu se Škodou 130 LR, jak jinak, než opět od Pegase. To je špičkové soutěžní auto, s nímž jezdí mladý Pavlík Kolář rallye. Opět jsem cítil obrovskou zodpovědnost. Svezení jsem si užil skvěle. Trochu jsme prokaučovali jen pneumatiky. Ty byly moc měkké a rychle odcházely. Jak jsem celý rok střídal ta auta, nedovolovalo mně to dělat hlouposti. Krotil jsem se, snažil se jet v klidu a celou sezónu jsem si parádně užil. Na závěrečném slavnostním vyhlášení jsem byl navíc vyhlášen nejuniverzálnějším pilotem :-).“

Zmínil jsi rozdíl mezi „erkem“ a soutěžní „stodvacítkou“. V čem spočívá?

„Škoda 110 R je v podstatě kopcovým speciálem. Jejím předchozím majitelem byl dlouholetý úspěšný vrchař Václav Syřiště. Ten byl mimochodem v roce 1975 v Hlásné Třebáni aktérem slavné nehody, kdy za cílem couval a trefil ho vítězný Jaroslav Bobek. To znamenalo destrukci Bobkova špičkového speciálu Škoda 733, který už nikdy nebyl obnoven. „Erko“ je nicméně historikem s úspěšnou evropskou minulostí. „Stodvacítka“ má, coby soutěžní auto, měkčí podvozek a větší váhu. To jsou dva největší rozdíly. Výkonově jsou auta prakticky stejná. Absolutorium zaslouží Pegas. Všechna auta má po technické a sportovní stránce dotažená na maximum a do posledního detailu.“

Jak bys zhodnotil atmosféru a úroveň EDDA Cupu?

„Obrovským plusem je velký počet aut a pestrost startovního pole. To tvoří vedle Pánů závodníků, mnohdy se zkušenostmi z evropského i republikového šampionátu, i naprostí amatéři. Krásné je, že o rozestavění v depu nerozhoduje výše bankovního konta či značka auta. Stojí vedle sebe škodovka s renaultem a fordem a parta je parádní. Absolutní jezdeckou špičkou pro mě je Míra Černý. Jede krásnou stopu a maximálně využívá potenciál auta. Když jsem ho viděl jako divák, jen jsem valil oči.“

Vedle seriálu EDDA Cup jsi pravidelným účastníkem Revivalů. Co pro tebe tyto podniky znamenají?

„Především tradiční velkou radost a obrovský odpočinek. Jde o absolutně využitý víkend s lidmi, které spojuje jedna obrovská záliba. I když na druhou stranu superspeciálky nejsou žádnou flákárnou a všichni na nich rozhodně jedou, co to dá. Pro Revivaly je mojí prioritou sériový Ford Escort MK I do 1300 ccm se 44 kilowatty. Jeho nejvyšším elektronickým prvkem je rozdělovač :-).“

Můžeš přiblížit plány pro letošní sezónu?

„Určitě chceme realizovat starty alespoň s jedním, ale raději s dvěma, Autobianchi A112 Abarth. Už kvůli Pepanovi juniorovi, aby si zase trošku zazávodil a dostal novou motivaci. Jak řekl na Silvestra Roman Linhart, budeme tvořit takový PCD Racing A112 Auto Cinzano Team :-). Forda, s nímž jsem jezdil vrchy, plánujeme přestavět už výhradně pro soutěže. Momentálně je však bez motoru. Pokud bude dostatek prostředků, rádi bychom postavili i kopcového escorta. Na druhou stranu je ale potřeba ty aktivity koncentrovat jedním směrem.“

Foto: Katka Opalecká

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama