Kalistovo galapředstavení v Krumlově
Nestává se asi běžně, aby jezdec účastnící se MČRHA bojoval i o přední příčky absolutní klasifikace. Ale na právě uplynulé Rallye Český Krumlov se to více než dobře dařilo posádce Jiří Kalista – Michal Šofr, která se svým Subaru Legacy proháněla mnohem modernější auta a po RZ13, kdy soutěž končila pro posádky historiků, se tato dvojice držela na vynikající 4. příčce absolutně. Ti, kteří MČRHA sledují poctivě, jistě ví, že Jiří Kalista umí být hodně rychlý, ale takhle vyrovnaný souboj s jezdci na soudobých automobilech ještě nebyl.
Přitom před soutěží to u Jirky Kalisty moc pozitivně nevypadalo, závodění bylo upozaděno určitými problémy a před Rallye Český Krumlov nepanovala zrovna nejlepší nálada, ale situaci už popisuje Jirka sám: "Mám, bohužel, nějaké osobní i pracovní starosti, prožívám těžké období, nemám moc času na závoďáka a na věci které mě baví. Do toho mám poměrně závažný problém s páteří a bohužel se to přenáší na pravou nohu, zdaleka nejhorší je pro mě sedět v autě a řídit. Můj hlavní závodní mechanik, který loni odvedl neuvěřitelný kus práce, má závažnou nemoc a letos se mnou nemůže jet, takže příprava auta na závody je v tuto chvíli velmi náročná, jak časově, tak finančně," říká pražský pilot a dodává směrem k českému šampionátu historiků, "velmi mě mrzí stav mého kamaráda Jirky Navrátila, který udělal všechno pro to, aby zmírnil technický pokrok mezi našimi auty a mohl se pustit do boje o titul, a nakonec stejně nemůže odstartovat. Také jsem doufal v nová auta a tváře v MČRHA. Celkově mě neustále zasahuje vývoj rallye u nás, přístup k nám jako závodníkům atd. Prostě jsem odjel na Krumlov trochu smutný a nevěděl jsem do poslední chvíle, jestli seženu lidi na servis, jestli budu mít pneumatiky a jestli můžu vůbec tohle všechno zaplatit."
Ale po příjezdu do Českého Krumlova se nálada začala pomalu otáčet a i díky pomoci dalších lidí okolo začínala soutěž vypadat optimističtěji, pokračuje Jiří Kalista: "Pak jsme ale přijeli do Krumlova, kde bylo opravdu nádherně, jezdili jsme po těch nejkrásnějších cestách a potkávali skvělé lidi, promítaly se mi hlavou desítky hodin, které jsem zde strávil jako divák u RZ a obdivoval velké závodníky. Celé to působilo jako balzám na duši. Najednou se vše začalo pomalu otáčet, díky Karlu Trojanovi se mi dostalo výsostné pozice v servisní zóně a případné podpory. Jindra Štolfa mi pomohl s volbou pneumatik, Láďa Křeček nešetřil s radami ohledně rozpisu, chlapci z Pirelli pomohli s pneumatikami, sponzoři, v čele s Petrem Šimurdou a Subaru ALM, s penězi. Náš mecenáš Karel Cakl dorazil s plným vybavením servisu, lidi od Rehasportu mi napravili páteř a já najednou cítil, že když ne dnes, tak nikdy…"
A co samotný průběh soutěže? Po první zkoušce na výstavišti nic moc nenasvědčovalo senzaci, která se zrodí, Kalista se Šofrem byli 23. průběžně a o moc víc nepřineslo ani čekání na start RZ2 a úvahy nad tím, zda-li se pojede nebo bude nařízen volný průjezd s přidělováním časů. "Na startu RZ2, v podstatě na začátku celé soutěže, jsme stáli asi 20 min a já věděl, že je po všem. Bylo mi jasné, že bude volný průjezd a my budeme jako obvykle vyřešeni nesmyslným přiděleným časem. Jenže jsem si neuvědomil, že tohle je Rallye Krumlov, naprosto špičkově zorganizovaná soutěž, takže najednou projel uzavírák a mi řekli mi, že můžu závodit," popisuje pilot modrého Legacy okamžiky v pátečním podvečeru a pokračuje: "Měl jsem takovou radost, že jsem chtěl doslova rozkousat volant, takže mě mávli a všechno se rozeběhlo jako po drátkách. Můj spolujezdec Michal Šofr podával neuvěřitelný výkon a projevoval velikou odvahu a oddanost. Absolutně všechno šlo stranou, byl jsem jen já, spolujezdec, auto, trať a čas. Bylo to jako bych v hlavě slyšel příjemnou rytmickou muziku, která stále zněla a všechno do sebe zapadalo, nepřemýšlel jsem nad rozpisem, nad tratí, nad autem, prostě jsem jen řídil špičkové auto na nádherných cestách, totálně jsem si užíval tu neuvěřitelnou výsadu a možnost se něčeho takového zúčastnit. Dosahované časy nebyly plánované, prostě to přicházelo samo. Na suchu, na mokru, ve dne, ve tmě, bylo to jedno."
Kalistova slova nejlépe dokazuje pohled na výsledky. Po zmiňované RZ2 byl už na 8. příčce a v průběhu večera bojoval s Polákem Fryczem o pozici nejlepšího Subaru na trati. Tu také po RZ7 vybojoval. O nasazení posádky asi nejlépe svědčí popis cesty přes známý horizont na zkoušce Ján. "Vzpomínám na skákací horizont na Jánu, koukám na cestu před sebou, horizont se blížil, stromy za ním měly koruny slité v jednu, že nebylo příliš snadné odhadnout směr a najednou se na mě rozsvítila kontrolka, že mám dát jako další rychlost, což byla už jenom pětka. Tak mi hlavou blesklo, že teď je asi ta chvíle, kdy se rozhoduje, tak tam prostě ta pětka padla, pak jsem napočítal do tří a auto letělo asi podle mě do nebes. Bohužel jsem to skákal poprvé, takže jsem úplně netrefil dopad, prožil trochu horkou chvilku a vyděsil pár fotografů. Je smutné, že za normálních dřívějších dob bych trénoval také Subarem a mohl bych si horizont i jiná obtížná místa aspoň trochu vyzkoušet, ale dnes v rámci "bezpečnosti" to není možné. Každopádně druhý průjezd jsem již plyn povolil :-)))) Myslel jsem, že jsme byli zvýhodněni počasím, ale dobré časy vycházely i v druhém kole za tmy, tak jsem potom pozdě v noci vůbec nemohl usnout, stále jsem musel přemýšlet nad tím, co nás čeká zítra."
Druhý den poté následoval postup pořadím opět výše, díky odstoupením Odložilíka a Jelínka se Jiří Kalista objevil na čtvrté příčce absolutně a do boje o nejrychlejší Subaru se ke dvojici Kalista, Frycz připojil i zrychlující Štajf. Ten byl také v závěru soutěže nejvážnějším soupeřem modrého Legacy, ale až do RZ13, kdy MČRHA končilo, nenašel recept na to, jak se před Kalistu dostat. "Druhý den ráno, jsme si se spolujezdcem řekli, že rychlost jsme už dokázali a že je na čase také ukázat, že jsme soutěžáci a dovést auto do cíle. Jenže výsledky poukazovaly na Vojtu Štajfa, který se k nám blížil a my nechtěli svou kůži dát lacino. Přišly druhé Malonty, dost pršelo a naše pozice na konci startovního pole byla hodně nevýhodná, nicméně i s vědomím toho, že stejně v absolutním pořadí figurovat nemůžeme, jsme se pustili do boje. I přes velké problémy s intercomem se nám podařilo Vojtu porazit," popisuje Jirka Kalista a pro zajímavost dodejme, že na zmiňovaném testu dosáhl čtvrtého nejrychlejšího času. "Nic podobného jsem nikdy nezažil, po projetí cílem jsem musel vystoupit a asi pět minut stát u auta. Nemohl jsem mluvit, snad ani dýchat a do očí se mi hrnuly slzy. Na Lipně už zbývalo nerozbít auto a udržet pozici, což se povedlo, a my končili soutěž na čtvrtém místě v absolutním pořadí Rallye Krumlov!!!!! Nikdy jsem ani ve snu nedoufal v takový úspěch. Takže děkuji všem, co nám gratulovali, telefonovali, podporovali a fandili. Velmi obdivuji oddanost diváků, kteří na nás v těch příšerných podmínkách čekali a všem, kteří tleskali na rampě. Rád bych vzkázal soupeřům, že mi bylo ctí, pořadatelům, ať ještě chvíli vydrží, fanouškům že je nezklamu a všem pisálkům, kteří se vyjadřují o našem Legacy, že si ho mohou kdykoliv v servisu prohlídnout."
V Jiřím Kalistovi vidím přístup skutečného závodníka, opravdového srdcaře, který méně mluví a více závodí. Už po první půlce úvodní etapy mohl přestat tlačit na pilu a dávat novinářům prohlášení, jak si jede pro další vítězství, místo toho hledal motivaci k to...
Myslel jsem, ze to vydrzim, ale nejde to.
Jen na uvod:
Mam Vojtu i Kaldu rad, presto, ze nejsme blízkými prateli. Letosni Krumlov musel byt, jako jiz tradicne, velice tezka soutěž a tak lze k dokonceni i dobremu vysledku oběma jen gratulovat. Jezdil jsem s N4 Evo9, S2000 i historikem, tudíž mohu trochu porovnavat. Z druhé strany jsem zavodni Subaru nikdy neridil.
Při Vojtove inteligenci, me mirne receno prekvapuji jeho reakce na Kalduv clanek. Ano, ten je mozna az zbytecne zameren na souboj s Vojtou, který je skutecne jen virtualni. I když ve svetle vysledku Rally Krumlov, se opet vraci na scenu stara myslenka Lubose Tenkla o HA zarazenych do pole a vysledku. Divaci by Kalduv utok na TOP5, jiste s bouřlivými ovacemi privitali! A souboj Kaldy s Vojtou na posledním Lipne, by jiste byl tresnickou na dortu celého zavodu. Neumim si představit to finále na rampe, kde stoji S2000, R5 a historik!
Prosimte Vojto, uz to tady hlavne neres! Neres tu techniku a restriktor, tvl! Ano, restirktor je o dost vetsi, jenze bohuzel, ten motor je z roku 90! A krome vyměnitelných dilu (pistu, ventilu) i materiály v nem. Tzn. kdyby tvoje Subaru mohlo mit vetsi restriktor, byla by to trochu jina pisen, nez na tomhle motoru, který je navíc staveny jako bezrestriktorovy. Ja myslim, ze Mick rikal, ze ja mam v sierre nekde kolem 310-320 koni a 330-350 kroutak. Ty na svých strankach uvadis, ze Subaru N14 ma 300 koni, ale 570 kroutak! Ja ti ten svůj neovladatelny kram, s prodlevou turba 2s, rad na testu pujcim aby jsi vedel, co znamena Gr.A z roku 90! O trech prujezdech v treninku, se prosim snad nebudeme bavit, kolikrat ze jsi ten Krumlov jel? Kalda ted podruhe. Jakou ma prevodku je snad uplne jedno, dokud v ni je spera a prevody jak uvadi homologace. Na rozdil od Tebe, bohužel Legacy nepouziva 6ti-kvalt, který ma N14 i v eNku. Ano tlumice ma Kalda moderni, ale bez aktivniho reboundu, coz také asi není tvůj pripad, ze?
Diskuzi o pneu, bych se rad vyhnul. Tezko porovnavat a navic ja jsem na tech novych ještě nejel.
Nicmene z toho co jsem slysel od Vaska Pecha a Honzy Cerneho + když zvazim co dostal Kalda ze skladu od Pirelli (u sirokych 17", které seriove prakticky uz nikdo nedela, je vseobecne problém smesi a roku vyroby) a co ma na sklade z lonska. Proti tomu postavim uplne nove evropske gumy, navíc s povolenym dorezem, tak vazne nevim jestli to byla tak zavazna vyhoda.
Ja tady ted vůbec nechci rikat, jestli Kalda jel lepe nez Vojta. Naprosto chápu Vojtu, ze si hlidal svoje umisteni, ja bych totiz taky chtěl mit pohar z Krumlova za 3misto absolutne! A ne rozsekanou Imprezu a Kalduv skalp ze 3 RZ. Navic, když spolu vlastne nezavodime. Bohuzel uz moc neverim na to, ze Kaldu Vojta nesledoval a bylo mu to uplne jedno.
Kalda je u me frajer, co si všechno dela svejma rukama a ve stredu umeje smir z rukou a vyrazi na zavody. Auto nemá pojistene, mechaniky kamarady a gum jen tolik, na kolik si vydelal! Vojta zavodi radu let s naprosto spickovym autem a profesionalnim zázemím. Coz svedci o jeho velkych organizacnich schopnostech a jemu vdecime za Subaru na ceskych tratích. Asi by tedy Vojta mel byt rychlejsi na kazde RZ a ne jenom nekde. Pravda taky ale je, ze Vojta loni dosahl zivotniho vysledku, po kterem touzil a ted uz jede asi jen pro radost...
Hlavnim problémem cele věci ovsem je, ze před 10,15,20 lety, by do souboje o Top5, zadny historik (v tehdejsim pohledu) nezasahl. Startovni listina byla vzdy nabita spickovymi jmeny a naprosty blazni, souperily s jezdci jezdicimi hlavou. Tovarni auta proti spickove pripravenym soukromnikum. Každý závod mel svoje lokalni specialisty. To byla doba! Dnes rally jen paberkuje a tak se tady dohaduje par fanousku s Vojtou a Kaldou, kdo byl lepsi... Jenze budme radi alespoň za ne!
Pro me je to takhle:
Kalda byl na Krumlove lepsi nez Vojta, prave vzhledem k te technice a rozpoctu. Ovšem eNka mají svého viteze a HA taky!
Motorsportu zdar, Jirka!
http://www.automotodrombrno.cz/cz/novinky?s=1119#c1119
toto fakt není nic proti Kalistovi, osobně mi udělali radost oba, jak Vojta, tak Jiří, oba dali skvělej výsledek, navíc Vojtu by mohlo hřát u srdce, že se pro jinýho stal měřítkem a Jirku zase to, že se před ním udržel, jen mnozí z nás neumí pochválit jednoho, aniž by pohaněli druhýho a pak to béře tuty konce