Příznivce motoristického sportu a zvláště rallye zaujala mimo jiného dvě čísla, která byla v této době zveřejněna. Číslo 34 znamená počet posádek přihlášených na Rally Šumava. Rally Šumava patřila k našim nejvýznamnějším soutěžím a až donedávna, i přes její, nebo možná právě pro její náročnost byl o start na Šumavě zájem mezi posádkami a nejen těmi, které si dělaly odůvodněné naděje na umístění v popředí výsledkové listiny a z toho plynoucí i trocha mediální slávy. Zástupy fanoušků lemujících tratě rychlostek v zimě, sněhu, blátě dokázaly ocenit i ty, kteří skončili na štítě, ale do poslední chvíle bojovali s maximálním nasazením. Na velký zájem o start na „Šumavě“, kdy se každý soutěžák chtěl stát taky součástí té legendy, která ožívá ve vyprávění starých kozáků, o nočních sprintetapách, erzetách v mlze, která nebyla pro mlhu ani vidět, o Trabantech, jejichž řidiči to v takových podmínkách dokázali natřít i stotřicítkám a v dalších starých pověstech závodnických. Na tuto přitažlivost „Šumavy“ hřešili dlohou dobu pořadatelé z Pošumavského automotoklubu, o jejichž přístupu k závodníkům se bohužel také tradují legendy, bohužel zcela opačného charakteru než ty závodnické. Dlouho jim to vycházelo.

Zrovna tak přístup k závodníkům ze strany Autoklubu ČR, potžmo jeho orgánu FASu, kdy ze sezóny na sezónu zavádění dalších a dalších předpisů a nařízení, a to i takových, které Mezinárodní automobilová federace ani pro národní mistrovství nenařizovala, a které jen zvyšovaly finanční zátěž závodníků, rozhodně nepřispívalo k rozvoji, nebo alespoň udržení stávající úrovně, což by mělo být smyslem a náplní práce Autoklubu ČR. Smysl zavádění těchto nařízení je snad jediný. Ukojit lokajskou povahu a předvést se vrchnosti v Paříži( jako v jiných dobách a oblastech ve Vídni, Berlíně, Moskvě, Bruselu), jací jsme my funkcionáři kabrňáci a človíčkové dole to zase zkousnou. Jo, jo, kousali dlouho a hodně, ale teď, zdá se, ucho u pověstného džbánu ruplo. 34 slovy třicet čtyři posádek přihlášených na Rallye Šumava roku 2014!

Zdálo by se tedy, že rallysport u nás vymírá. To je ovšem kardinální omyl. Svět motorů, časopis všech motoristů, přinesl materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle ministerstva vykazuje Autoklub ČR v rallye 7 493 sportovců! Mládežníků v rallye je 1 085. Pro takové množství závodníků se jistě po celé republice musí v sezóně pořádat víkend co víkend skvěle obsazené soutěže. Z tohoto počtu se musí zákonitě rekrutovat ne jeden, ale možná desítky jezdců úrovně pánů Loeba, Ogiera, Latvaly, Hirvonena a dalších. Tyto počty nám jistě musí závidět třeba finské a francouzské federace automobilového sportu s jejich trapnými systémy hledání, výchovy a podpory mladých talentů.

Nebo je to trošku jinak? Autoklub ČR na svých stránkách publikuje seznamy jezdců a spolujezdců pro rally, pro sprintrally a pro Pohár ČR, tedy soutěže v mistrovstvích, které AČR vypisuje. Dal jsem si tu práci a spočítal jsem je. Vyšlo mi celkem 530 jezdců a 537 spolujezdců, celkem tedy 1 067 sportovců( mohl jsem se v řádu jednotek splést). V těchto seznamech jsou i závodníci v soutěžích historiků, kteří jsou ovšem v tabulce uveřejněné ve Světě motorů vedeni zvlášť v počtu 1 283. Takže ministerstvo má ve výkazech skoro 7,5 tisíc sportovců, Autoklub na seznamu 1 067 a na startu podniku Mezinárodního mistrovství ČR je 68 lidí a 54 v historikách.

Aby to pořadatelé rallyového mistrovství nemuseli řešit tak, jak to vyřešil Svaz závodů do vrchu. Aby vůbec mohl Autoklub uspořádat mistrovství v disciplíně, kde opět ministerská tabulka vykazuje 2 883 závodníků musel podepsat smlouvu z nezávislým promotérem a mistrovství republiky se jede jako součást seriálu, který není zapsán v kalendáři FAS, tedy obdobného seriálu, v kterém byli jezdci s licencí FASu za svůj start disciplinárně potrestáni ročním odebráním licence. Když jde vlastní mistrovství AČR do kopru, tak jdou zásady a předpisy zřejmě stranou a najednou je možný dokonce společný závod na jedné trati se stejným zabezpečením. Společný závod se společným zabezpečením na stejné trati, při přibližně stejném jezdeckém zastoupení obou seriálů přináší i stejné náklady, tedy startovné pro jezdce. Ovšem jelikož nezávislý promotér nečerpá žádné dotace ze státního rozpočtu, zatímco Autoklub ČR v roce 2014 podle publikované tabulky získá pro vrchaře 2 863 200 Kč, takže startovné není pro jezdce z obou seriálů stejné, ale dotovaní závodníci Autoklubu mají startovné nižší. Nebo snad ne? Samozřejmě, že ne. Držitelé licence FAS na závodě Brněnský drak platili startovné 5 600,- bez DPH plus 600,- pojištění. Závodníci v nezávislém seriálu MREC v totořném závodě 2 800,- plus 620,- pojištění. Když se proti této nerovnosti platby za stejný servis ohradil ing. Josef Michl a snažil se zorganizovat ostatní jezdce, předseda vrchařského svazu si na něj stěžoval na VV FAS a ing. J. Michl, závodník evropského kalibru, se bude zpovídat Etické komisi Autoklubu ČR. Jestli vůbec někdo ve vedení Autoklubu ČR ví, co znamená slovo etika?

Jarda Malík, fanoušek rallye, pořadatel v nezávislých závodech do vrchu a na revivalech.