Pro Martinu Daňhelovou a Karolínu Jugasovou byla náročná Barum rally prvním společným podnikem ve voze kategorie R3. V sobotu je potrápila technika, ale v neděli už si závodění užily naplno. V mezinárodní konkurenci byly nejrychlejšími dámami na trati a v pohárovém závodění Renaultů Clio obsadily třetí příčku.

Zatímco Martina Daňhelová prohání Renault Clio R3 po tratích domácích rally už od května, její spolujezdkyně Karolína Jugasová přisedla do červenožlutého vozu až na své domácí Barum rally. Na prvních soutěžích totiž Martině pomáhal poznávat techniku rychlého sportovního náčiní táta Vlastimil, ten však měl tentokrát své pracovní úkoly na výstavě Země živitelka. Ke slovu (a k diktátu) se tak dostala i Karolína. Jedním z úkolů posádky proto bylo také zvykání si na vzájemnou souhru v silnějším voze, samozřejmě ale velkou výzvou bylo také porovnání výkonnosti jednak s dalšími dámskými posádkami, také ale s domácími soupeři z Ropro Clio R3 Czech Trophy. Soutěž začala samozřejmě seznamovacími jízdami a shakedownem, úspěch pak sklidili také „týmoví mažoreťáci“ za své odvážné vystoupení na startovní rampě. O vteřiny se ale ve Zlíně začalo zápolit až na páteční večerní městské superspeciálce. Na ní obsadil vůz s číslem 87 solidní 66.příčku celkového pořadí, přičemž mezi dámskými posádkami byly Martina s Karolínou nejrychlejší, když porazily i dvě soupeřky s turbo-vozy Mitsubishi Lancer.

„Páteční superspeciálka se nám líbila a myslím, že i docela povedla,“ říká Martina Daňhelová, která popisuje ale také méně příjemné zážitky z druhého dne: „Úvodní sobotní erzetou byla polookruhovka, kde se dvakrát jela část tratě se skokem na diváckém místě ve Slušovicích. Při prvním průjezdu jsme vše projely bez potíží, o to víc mne překvapilo, že i když jsme napodruhé jely stejné tempo, na tomtéž místě se nám při dopadu ze skoku ohnula nápravnice. Následovalo mírné esíčko, ve kterém už nás poškozená zadní náprava neposlechla a my opustily trať. Díky pomoci diváků jsme se na ní po několika minutách vrátily, dojely jsme ale pouze malou rychlostí do cíle rychlostní zkoušky. Moc děkujeme fanouškům, kteří nám drželi palce a zejména těm, kteří nám pomáhali, bohužel jsme musely přes veškerou snahu ze sobotní etapy odstoupit.

Náhradní nápravnici náš tým s sebou neměl, a tak bylo jasné, že máme dvě možnosti – odstoupit z Barumky anebo se pokusit nějakou narychlo sehnat a po opravě závodit aspoň v rámci nedělní etapy. V našem týmu panovala trochu skepse, ale já se rozhodla, že přece neodjedeme ze Zlína jak sedláci a selky od Chlumce a že se pokusíme za každou cenu nápravnici někde sehnat. U Milana Kneifela jsme ji sice i přes dlouhé pátrání v útrobách garáže nenašli, nicméně přece jen jsme nakonec uspěli! Nápravnice se našla u Luboše Minaříka a protože ji naši mechanici pak i stihli bez potíží namontovat, mohly jsme se s Kájou postavit na start nedělní etapy. V té už všechno proběhlo bez potíží, zdárně jsme etapu zvládly a dosahovaly i slušných časů i přesto, že jsme se hlavně s autem dále sžívaly a v obtížnějších místech nikterak neriskovaly.“ Dílo se nakonec podařilo a také na všech nedělních rychlostních zkouškách byla Martina Daňhelová nejrychlejší pilotkou na trati, ve výsledku dosáhla posádka Daňhelová – Jugasová i na třetí příčku v hodnocení Ropro Clio R3 Czech Trophy.

Teď už se ale po krátkém zastavení doma obě dívky chystají na další soutěž národního šampionátu ve sprintrally, Rally Vyškov. Tam budou hájit svůj malý náskok na čele celkového hodnocení třídy 8. „Je pravda, že jsme teď trochu zmlsané a moc se nám přesedat z R-trojky do enka nechce,“ mudruje plavovlasá pilotka. „Samozřejmě ale vidina titulu nás láká, a tak se určitě rychle adaptujeme do menšího vozu a budeme bojovat s našimi pánskými soupeři ze všech sil. Už se moc těšíme a doufám, že diváci také. Na Barumce byli skvělí a doufám, že jim to vydrží i pro Vyškov!“