S každoročním odchodem letních prázdnin přichází největší domácí rallyový svátek – zlínská Barum Czech rally Zlín. Tato soutěž má v našem kalendáři neochvějné místo a nikdy tady nebyla nouze o zajímavé okamžiky, dech beroucí souboje, divoké fanoušky, ani o krásné ženy. Na svou čtvrtou „barumku“ vyrazil i Adam Kobliha se spolujezdcem Karlem Žáčkem letos jedoucí s velmi rychlým Renaultem Clio R3. Pilot z Komárna je zde doma a tento podnik má pro něj pochopitelně své kouzlo: „Nelze jednoduše popsat slovy, co cítím, když se účastním této rally, ale je to krásné. Barumka je mou srdeční záležitostí, ať už v jakémkoliv ohledu. Náročné uskákané tratě, neskutečná atmosféra, která se neopakuje na žádné jiné soutěži u nás, skvělé posádky, lidé okolo… to zkrátka každý musí prožít.“

Když byla řeč o skvělých posádkách, tak v letošním ročníku byla konkurence nebývale silná. Nejen v absolutní špičce, ale také ve skupině dvoukolek, kde prim měli hrát účastníci evropského šampionátu ERC. „Young guns“ v čele s velmi rychlým Francouzem Stephanem Lefebvrem přijeli prohnat domácí špičku. Dva největší rivaly ve třídě 5 však tato smečka mladých Evropanů trápit nemusela, do českého mistrovství nebodují a prioritou pro ně byl především zisk bodů evropských. To Adam Kobliha měl před samotným závodem jiné starosti: „Při procházce po horách jsem si nepříjemně namohl achilovku a fyzická příprava díky tomu nebyla ideální, naštěstí se ale vše stihlo zhojit včas a už na testu jsem byl fit. Zkomplikovalo mi to i volno v práci a proto můj dík patří mému mistrovi, který mi vyšel vstříc a uvolnil mě. Před závodem jsme testovali celkem dvakrát a snažili jsme se najít co nejlepší nastavení na specifické zlínské tratě, zároveň jsem se pěkně rozjel a oživil si zacházení s Cliem,“ zmínil předzávodní přípravy valašský pilot. Pro tým MRS Racing je Barum rally také domácí soutěží a přípravy v této stáji podléhaly pečlivému dohledu jejího šéfa Mojmíra Juříčka: „Náš tým se připravoval poctivě, stejně jako na každý jiný závod. Proběhla kompletní repase auta a na dvou testech jsme se věnovali především podvozkovému nastavení Clia. Vše se nám podařilo dobře připravit a na samotný závod jsme se už netrpělivě těšili.“

Zlínská soutěž se jezdí již několik let v nezměněném formátu, a sice v páteční den je na programu divácky hojně navštěvovaná divácká super rychlostní zkouška v ulicích Zlína a v sobotu a neděli se závodí po valašských krajinách. Letošní itinerář nabízel klasické kultovní testy jako například Pindulu či Troják. Před slavnostním startem na náměstí Míru byl na programu ještě shakedown, kterého se zúčastnil i Adam Kobliha, ale nebyl ve své kůži: „Při druhém tréninkovém dni jsem si klimatizací rozjel nachlazení, které mě trápilo celý pátek a sobotu. Na rychlostních zkouškách to pro mě nebylo omezující, protože lidské tělo se v kritickým situacích dokáže vypnout k pozoruhodnému výkonu a funguje dokonale. Na shakedownu jsme si ověřili nastavení z testu a bez dalších úprav jsme vstoupili tohoto krásného závodu.“ Po přejetí startovní rampy se již Adam s Karlem soustředili na samotný úvod, což představovala večerní divácká rychlostí zkouška. Na té se domácí dvojice prezentovala druhým časem v těsném závěsu za Egonem Smékalem. „Vždy si náramně užívám atmosféru, která tuhle zkoušku obklopuje, je to doslova super erzeta. V pěkném čase, bez problémů, jen horečka mě trápila, ale maximální spokojenost,“ komentoval vstup do čtyřiačtyřicátého ročníku Adam.

Vše naplno začínalo až sobotním ránem, kdy prvním prověrkou byla RZ Slušovice. Hned na ní nasadil Kobliha potřebné tempo a začal si vytvářet náskok před Evropany a především Egonem Smékalem. Na řadě byly první průjezdy rychlostními zkouškami Maják, Troják, Semetín. Hned v té následující zaznamenal pilot duhového Clia další první čas, ale také první upozornění v podobě průletu příkopou, nic vážného se však nestalo a posádka pokračovala dál. RZ Troják vede takříkajíc Adamovi za komínem a není divu, že zde dokázal na své soupeře nahnat 22,8 vteřin. V nasazeném tempu ale pokračoval dál, tahal vteřinku po vteřince až do chvíle, kdy na druhém průjezdu slušovickým testem přišel další horký moment a vztyčený varovný prst byl již v tuhle chvíli velmi vysoko. Na zbývajících dvou testech tak Adam s Karlem zvolnili a v součtu časů první etapy dal jejich čas na první místo skupiny 2WD s náskokem takřka tři čtvrtě minuty před druhým Italem Crugnolou, o necelých 12 vteřin zpět byl Egon Smékal. A páteční hodnocení vedoucího muže?: „V prvních průjezdech jsme chtěli využít výhody domácího prostředí, zatáhnout a získat tak nějaký náskok, to se nám dařilo, ale s tímto tempem přišly také drobné chybky. První varování přišlo na Majáku, kde jsem nedobrzdil do pomalé zatáčky a proletěl příkopou. Žádná překážka nás nezastavila a my se rychle vrátili do hry. Tohle byl jen takový vlažný moment oproti krizi, co přišla na Slušovicích. Byl to můj první krizový moment, kdy jsem neměl kontrolu nad vozem, to už bylo důrazné varování. Adame! Stačilo! Soustřeď se na to, co děláš. Na šestku jsme šli do hodin ve vysoké rychlosti, ale ani tentokrát jsme nic netrefili. V tomhle případě patří naše poděkování na vyšší místa. Na tom samém testu jsem si ještě neodpustil jednu chybku, kdy jsem katoval zatáčku víc, než bylo potřeba a při ráně do lyžiny se uvolnil šroub a vytekl nám olej z převodovky. Maják jsme už jeli bez oleje. V závěru dne už nebyla potřeba se hnát dopředu a zvolnili jsme. Jeli jsme sice rychle, ale bezpečně a především jsme si užívali ten pocit být na trati a bavit lidi. Evropany jsem během dne moc nesledoval. Jen vím, že někde nás porazili, ale soustředil jsem s jen na to, co dělám a ne jak jedou ostatní. V nočním servisu nám ještě kluci preventivně vyměnili převodovku. To se bez chyby včas podařilo a klukům patří obrovský respekt a díky,“ popsal první etapu aktuálně vedoucí muž. Sobotní náročný den znamenal pro mnoho posádek stopku, špička dvoukolek však nástrahy ustála a mohli tak jít odpočívat před dalším soutěžním dnem.

Nedělní etapa s sebou nesla celkem šest rychlostních zkoušek dělených pouze jednou servisní pauzou. S vidinou toho, že už se Adam s Karlem nemusí za každou cenu pouštět do rizika, vyrazili vstříc prvním průjezdům. Hned na RZ Zádveřice si připočetli k dobru šest vteřin, ale na následující Pindule po drobné chybce něco málo zase ztratili. RZ Kudlovice dle Adamových slov sedla skvěle a před závěrečnou sekcí disponoval náskokem více jak jedné minuty. Na udržení vedení by to stačilo, ale rally je nevyzpytatelná disciplína a v jednom momentě může být vše jinak. Tohle se ale nepotvrdilo a po tom, co závěrečná dílčí vítězství přenechali zahraničním posádkám, a jedna zkouška byla zrušena, mohli Adam s Karlem slavit fantastický triumf na domácí soutěži. S odstupem minuty dvacet dojel jako druhý Egon Smékal a třetí byl Francouz Lefebvre. Vítězný pilot pak svými slovy opsal nedělní vývoj: „Začali jsme den skvěle a cítil jsem se dobře. S prvním časem jsem byl spokojen, ale na Pindule byla ve mně malá dušička, to když se nám svezlo auto na bahně a něco málo jsme ztratili. Na RZ Kudlovice bylo už vše v normálu, jeli jsme přesně to, o co si ta zkouška říká. Do závěrečné sekce jsme už hráli na jistotu, počasí vypadalo všelijak, tak jsme dozadu podle toho obuli a ještě dvě pneumatiky na déšť vezli s sebou. Taktika už byla jasná, dojet v klidu do cíle. Přál jsem si vyhrát a nakonec se to splnilo. Pak už nás čekal závěrečný ceremoniál a ten jsme si vychutnali, opět krásná atmosféra, fanoušci, bylo to nezapomenutelné. Sice jsme vyhráli, ale klobouk dolů před učiteli z Evropy. Ukazují nám, že se máme ještě hodně co učit. Na neznámých těžkých tratích, navíc tak specifických, dokáží jet neskutečně rychle a jít do nemalého rizika. Náš výsledek je plodem práce také mechaniků APID Racing Service, s autem jsem byl po celý víkend velmi spokojený, nepostihly nás žádné technické problémy a tým šlapal jak švýcarské hodinky. Nastavení se nám podařilo zvolit dobré, byť vím, že jsem v učednickém procesu a na některých místech by možná bylo vhodnější zvolit malinko přesnější setup. Během dalších dnů si vše zhodnotíme a budeme hledat prostor a možnosti pro další zdokonalování,“ zhodnotil technickou stránku vítězství Adam Kobliha a krátce se zamyslel nad svým cílem Zlínské soutěže: „Mým cílem a přáním na Barum rally bylo především vzbudit v lidech kolem mě, ať už v týmu nebo těch ostatních, pocit radosti a štěstí. Ať už průjezdy či výsledkem. To jsme doufám splnili. Jsem šťastný, že vůbec můžu závodit a řídit tohle auto. Žiju jeden ze svých snů. Byla to pro mě jedním slovem nádhera.“

Šéf vítězného MRS Racing Mojmír Juříček také krátce zhodnotil týmové počínání: „Adam předvedl moc pěkný, takřka životní výkon a pro mě osobně je tento výsledek jeden z nejcennějších, u kterého jsem mohl být. Klukům se povedlo vše velmi dobře sehrát, od rozpisu, nastavení až po samotnou jízdu a nenechali se rozhodit nemocí, ani výlety mimo trať. Chci jim moc poděkovat za tento výsledek. Díky patří i našim mechanikům, kteří makali skvěle a výměnu převodovky ve 45 minutovém servisu zvládli s přehledem. Díky i Jirkovi Plškovi, který nám ji zapůjčil.“

Foto: tým

Pro posádku Kobliha-Žáček představovala Barum Czech rally Zlín především šestý díl českého mistrovství a zde si připsali maximum možných bodů. Společně triumfovali již na třetím závodě v řadě a díky jeho výsledkům je Adam Kobliha označován za vycházející hvězdu, on sám se tak ale necítí: „Nemám pocit, že bych byl vycházející hvězda. Pohybuji se v prostředí rally už delší dobu a velmi si vážím i svých jiných výsledků, především s Hondou. Tohle označení je dáno tím, že rallyová média mají velmi úzké zorné pole. Když jedeš vepředu a s velkým autem, jsi zkrátka víc vidět. Startovní pole ale není jen prvních dvacet aut, je tady spousta skvělých mladých kluků v nižších třídách, o které je zájem minimální, stejně jako o nás, když jsme vyhráli titul ve třídě 9.“

Rally rozhodně není o výkonech jednotlivce, ale o týmové práci složené ze spousty velkých, ale i drobných dílčích úkonů, toho si je valašský pilot vědom: „Za to, že se tohle všechno mohlo uskutečnit, srdečně děkuji a jsem vděčný Mojmíru Juříčkovi, Mírovi Jandíkovi, všem našim partnerům, za mě hlavně Láďovi, bez kterých by to byl jen sen. Díky patří také našim mechanikům, jmenovitě Ondrovi, Pavlovi, Michalovi, Kájovi, za pomoc i Richardovi, holkám co se o nás staraly po celou soutěž, spolujezdci Kájovi ale i sobě, vše lidem, kteří nás podporovali a podporují, také rozrůstajícímu se fanklubu, všem těm, co nám fandí i nefandí, je to odměna pro nás všechny za vynaložené úsilí, do kterého srdce vkládáme. Děkuji.“

Sezóna Mediasport mezinárodního mistrovství České republiky se rychle blíží ke svému konci a před závěrečnou soutěží kalendáře, kterou je Rally Příbram nemá nikdo ze třídy 5, potažmo dvoukolek nic jisté. Pouze celkový triumf v Clio Cupu už Koblihovi nikdo neodpáře. Prvním místem na „barumce“ dotáhl svou ztrátu na Egona Smékala a oba tak budou začínat prakticky na stejné startovní čáře. Kdo bude na konci sezóny pasován na nejrychlejšího pilota dvoukolek pro rok 2014, to se dovíme o prvním říjnovém víkendu.