Dva nadmíru úspěšné starty během jediného týdne má na svém kontě posádka Mitsubishi Lancer deváté evoluce třídy 3 ve složení Martin Březík – Marek Omelka. Poslední prázdninový víkend se nejrychlejší zlínský pekař navigovaný zkušeným hluckým spolujezdcem představil na nejslavnější české soutěži, kterou je již po dlouhá léta Barum Czech rally Zlín. Už na první městské speciálce se tato dvojice dostala do vedení ve třídě 3, což byl určitě sympatický start. Ta pravá Barumka ale začala až klasickými rychlostními zkouškami druhý den ráno. Navrátivší se Slušovickou erzetu Martin s Markem opět projeli nejrychleji, proto davy fanoušků už mohly tušit, že se bude tato pohodářská dvojice pohybovat na čele produkčních vozů i nadále. Martin stále jezdil časy na čele své třídy a po první etapě měl náskok necelou půlminutu před britským matadorem Markem Higginsem a dalších deset sekund na poláka Frycze. Zbylé české posádky ztrácely již přes tři minuty.

Rozesmátý Marek tuto skutečnost komentoval s nadsázkou: „Koho naviguju, ten prostě jezdí rychle…“ Výborná nálada panovala i ve druhé etapě, kdy se ale ani posádce Lanceru s číslem 31 nevyhnuly technické obtíže. V první rundě se zlomila spojková tyč a taky začal zlobit zadní diferenciál, který nakonec úplně vypověděl poslušnost. Následoval naštěstí servis, ve kterém byl Lancer opraven a Martin s Markem si mohli dojet pro další nejrychlejší časy a tím i nezpochybnitelné vítězství ve třídě 3. Pro oba je to opravdu velmi cenný úspěch, protože vítězství na domácí soutěži formátu Barumky je něco, co se opravdu počítá.

„Na Barumku jsem se opravdu těšil, poslední dva ročníky jsem nedokončil (jednou jsem to zahodil sám a podruhé nás zradila technika), a tak naší prioritou bylo hlavně přijet v neděli na cílovou rampu,“ nechal se po skončení náročné soutěže slyšet Martin. „S naším vstupem do soutěže jsme byli nadmíru spokojeni. Podařilo se nám zajíždět nad očekávání velmi dobré časy, které nás vynesly do čela celého production cupu i přes účast vozů R4, které jsou na vyšší technické úrovni než naše auto skupiny 3. Jak velmi náročná soutěž to je, jsem poznal na posledních dvou rychlostkách sobotního dne, kde jsem dostal pěkně do těla a asi díky mé horší kondici nám Mark Higgins ukázal záda. V neděli ráno jsme chytili velmi dobré tempo, bohužel se nám problémy také nevyhnuly. Asi 3 km po startu úvodního testu jsem začal pozdě brzdit a skočili až na louku, kde jsme ztratili asi 10 sekund. Na druhém testu nám praskla spojková trubka. Na třetí zkoušce asi 8 km před cílem nám odešel zadní diferenciál a my ztratili cca 40 vteřinek a s tím i první místo v PC. V následujícím servisu nám mechanici auto dali dohromady, tak jsme mohli pokračovat do poslední sekce. Nakonec jsme to dovezli na cílovou rampu s pro nás fantastickým výsledkem. Určitě to je pro mě nejlepší výsledek v kariéře,“ uzavírá peripetie náročné soutěže jezdec.

Po skvěle zvládnuté Barumce si pánové nemohli ani pořádně orazit. Pár dní na vyřešení akutních pracovních povinností a koncem týdne se už jelo na další soutěž. Tou byl další díl sprintového šampionátu. Nejenom Martin a Marek s povděkem uvítali návrat Rally Vyškov do malého českého mistrovství. Asi nejrychlejším soupeřem zde byli Josef Zimmermann s Pavlem Zalabákem, kteří ale inkasovali dvě minutové penalizace.

Martin od začátku držel stabilní vysoké tempo, ve třetí rychlostní zkoušce převzal vedení ve třídě, které nepustil až do konce celé kompaktní rally. Po celou soutěž na něj dorážel Lumír Firla, ale nedokázal Martina s Markem předjet a ti tak mohli slavit druhé zlato během jediného týdne.

„Tuto soutěž jsem jel naposled v roce 1998. Dnešní podoba kromě Račické zkoušky je zcela odlišná. Jelo se opravdu hned od začátku ve velice vysokém tempu. Na druhé rychlostce jsme zvolili až moc velkou jistotu a hned inkasovali 12 sekund od J. Zimmermana (musím uznat že jel výborně). Poté jsme trochu přidali a začali pomalu ukrajovat z časového manka. Bohužel Zimmerman po chybě v časové kontrole odstoupil a nám zbyl pěkný souboj s Lumírem Firlou, který vyzněl v náš prospěch,“ okomentoval sprint ve Vyškově Martin.

„Určitě musím za skvělou spolupráci poděkovat i Markovi, se kterým je v autě opravdová pohoda,“ nezapomíná Martin na svého druha na horkém křesle spolujezdce. Celá posádka pak chce také poděkovat Locaru v čele s Vildou Loveckým za skvělou přípravu auto a musí vzpomenout i všechny partnery, bez jejichž finanční podpory by se těchto úspěchů nedalo dosáhnout.