15. 9. 2014 13:57 − 1485× − 0

Když vše klapne tak, jak má

Zatímco letní měsíce nepatřily v bilanci LB Trans Racing k těm nejpovedenějším, začátek září zastihl členy v parádní formě.

Zatímco letní měsíce nepatřily v bilanci týmu LB Trans Racing k těm nejpovedenějším, začátek září zastihl členy vyškovské stáje v parádní formě. Na programu byla domácí Rally Vyškov, na které se týmový arzenál představil v kompletním složení. Nechyběly všechny čtyři vozy, ani žádná z posádek, se kterými LB Trans Racing aktuálně spolupracuje.

Pro kolektiv kolem Lubomíra Brtníčka vyškovská rally neznamená jen geograficky nejbližší závod. Někteří členové týmu se na znovuvzkříšení této soutěže aktivně podíleli a v jejím průběhu měly povinnosti na dvou frontách. O to náročnější a o to prestižnější Rally Vyškov pro LB Trans byla. „Je parádní závodit doma, hlavně se těším na Račice – ty jsou moje srdcovka,“ těšil se šéf týmu Luboš Brtníček. Vše začalo sobotním startem, na který nastoupila trojice týmových Renaultů Clio v těsném sledu za sebou. Startovní čísla 35 až 37 byla zavazující, koneckonců na žádném jiném sprintu zatím týmový konvoj nestartoval tak vepředu, ani tak blízko u sebe. Jedinou výjimku tvořil Patrik Brtníček, který jakožto účastník Poháru mládeže musel na trať vyrážet poslední.

Pro reprezentanty vyškovského týmu začala soutěž až na druhém testu, neboť úvodní průjezd Zouvalkou byl po havárii Petra Zedníka pro všechny zbývající posádky zrušen. Ze sestavy LB Trans Racing vstoupila do rally nejlépe Martina Daňhelová, která nejrychleji zdolala náročný úsek ve vojenském prostoru. Bylo to však poprvé a zároveň naposledy, kdy své stájové kolegy držela v šachu. Na Podivické RZ se nejprve vytáhl domácí Lubomír Brtníček a od račického testu míchal kartami Martinin táta Vlastimil. Koneckonců, jeho vůz má s úspěšnými starty ve Vyškově bohatou zkušenost – v roce 2010 si s ním doletěl pro třetí místo v Poháru ČR Martin Kouřil a o dva roky později skončil Luboš Brtníček šestý. „Vlastík jel krásně, auto bylo dobře připravené a rally nám oběma krásně sedla. Tím, že byla atmosféra v autě parádní, dostavily se i časy. Nejen, že jsme několikrát dokázali být nejrychlejší v týmovém souboji, ale dokázali jsme bojovat o nejrychlejší časy i v hodnocení třídy,“ chválila svého pilota Katka Janovská, sedící na pravé sedačce.

Jméno Daňhel po dvou sekcích vládlo i výsledkové listině třídy 8, ovšem pouze do chvíle, kdy na konto posádky přibyla penalizace za neprojetý retardér na třetím testu. Ztráta třiceti sekund se na sprintu dohání těžko, a tak šel kupředu Luboš Brtníček. „Začátky mám vždycky pomalejší, navíc na prvních Račicích jsem v odbočce do „kolchozu“ udělal hodiny. V závěru jsem do toho dal všechno a krásně jsme se na „erzetách“ přetahovali s Vlastíkem. Nebýt jeho penalizace za retardér, měli bychom s ním velké problémy,“ přiznal Brtníček. Jeho výhra na předposledním testu a třetí čas v samotném závěru stačily k udržení vedení ve třídě, a tak si na cílovou rampu spolu s Jaroslavem Zlámalem dojel pro premiérové prvenství. To těšilo o to víc, že se tak stalo doma – před zraky mnoha kamarádů a známých.

Vlastimil Daňhel s Kateřinou Janovskou se v závěru nevzdali a navzdory penalizaci vybojovali alespoň třetí místo ve třídě 8. „Vím, co se sluší a patří. Porazit šéfa týmu na domácí půdě by nebylo vhodné,“ řekl s trochou nadsázky na cílové rampě Vlastík. Katka jeho slova doplnila: „V závěru jsme si skvěle skočili na Račické a trošku tím složili reparát za retardér. Penalizace nás mrzí, ale na kdyby se nehraje. Ten dobrý pocit z dojetí a ze zajíždění kvalitních časů máme pořád a je to pro mě víc, než pohár za první místo.“

Čtvrté ve třídě 8 a druhé v dámské klasifikaci dojely ve Vyškově Martina Daňhelová s Karolínou Jugasovou. Třebaže na trati odevzdaly solidní výkon, před startem zřejmě myslely na lepší výsledek. „Přesedání z jednoho vozu do druhého mi příliš nesvědčí. Po barumce, kde jsem jela s „áčkem“, nebyl čas testovat, a tak mi trvalo, než jsem si na „enko“ zase zvykla. Myslím, že mi to moc neprospívá a začínám uvažovat nad tím, zda kapitolu s „enkem“ neukončit,“ přiznala na cílové rampě Martina, přestože díky získaným bodům nadále vede hodnocení šampionátu.

Týmovou bilanci nepokazil ani čtvrtý voják v poli – Patrik Brtníček s vozem Škoda Felicia. Vedle něj se poprvé posadil velezkušený spolujezdec Rudolf Kouřil, který už vyškovskou rally zažil z různých úhlů. Působil tu jako vedoucí rychlostní zkoušky, svoz výsledků, předseda organizačního výboru; „bednu“ zde v minulosti vybojoval s Antonínem Tlusťákem, Ondřejem Koubkem a dalšími, ale pohár za mládežnickou klasifikaci získal ve Vyškově zcela jistě poprvé. Patrik s Rudou, jakožto posádka s největším věkovým rozdílem ve startovním poli, si pak v cíli vychutnali zasloužené šampaňské.

Po úspěšném Vyškově čeká týmový konvoj krátká přestávka a v termínu 20. září další blízká soutěž – Rally Jeseníky. Dodejme, že LB Trans Racing se na start postaví s třemi vozy – Luboš Brtníček se totiž od volantu vrací zpátky na sedadlo spolujezdce ke svému synovi Patrikovi.

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama