Magazín Motorsport revue ve spolupráci s nakladatelstvím CPress a Malostranskou besedou v pondělí 3. listopadu 2014 pozval fanoušky motoristického sportu na autogramiádu nové knihy Historie české rally. Do pražské Malostranské besedy ji přijel představit její autor Michal Forst. Pozvání k besedě přijali Václav Blahna, Josef Peták a Marcel Tuček, moderování se ujal Vladimír Dolejš.

A hosté se do toho pustili s vervou. Návštěvníci autogramiády se například dozvěděli, že Josef Peták i Marcel Tuček kdysi do rally z motokrosu (či sajdkár) prostě museli přestoupit hlavně proto, že byli téměř invalidé – natolik se na těch motorkách pochroumali. Josef Peták si premiéru za závodním volantem dokonce odbyl ještě zasádrovaný, s tím, že co nešlo na motorce, to v autě zase takový problém nebyl. A to prý do té doby jediné auto, které řídil, byla pracovní Avia… V tom svém prvním automobilovém závodě, který byl spíše slalomem a jakousi jízdou zručnosti, skončil na druhém místě, čímž se hezky pobavil na účet zkušenějších soupeřů i namotivoval do dalších pokračování.

Václav Blahna zavzpomínal na doby, kdy se ve světě i u nás jezdily desítky rychlostních zkoušek za den a noc, a přesto se mnohdy nerozhodovalo na nich, ale na přejezdech, které byly časově velice vyšponované. Nemluvě o tom, že nepsanými vítězi bývaly kolikrát doprovody posádek, jež to měly na objízdných trasách mimo rychlostní zkoušky ještě těžší. Ze svých začátků vylovil například příběh o tom, jak si doma za pomoci šroubů a podložek vyrobil kola s hroty a na příštím závodě doslova zničil konkurenci.

Srovnávala se také finanční náročnost rally kdysi a v současné době, kdy špičkové WRC sice stojí desítky milionů korun, ale na druhou stranu se dá za poměrně dostupnou cenu slušně závodit i se strojem nižší třídy. Zajímavým ukazatelem může být také třeba srovnání ceny a výdrže jedné sady pneumatik před 20 lety a nyní… schválně, co vychází dráž?

Na přetřes se dostaly také bezpečnostní prvky včetně oblečení závodníků. Blahna připomněl, že si kdysi opravdu nedokázal představit, že by třeba v takovém rozpáleném Řecku měl startovat jinak, než v tričku s krátkým rukávem. Musel ale uznat, že dnes už by si to přece jen asi netroufl. Padla i otázka na systém HANS. Za všechny zmíním názor Petáka, že při správném použití správných komponent je tato pomůcka užitečná, naopak v případě nezodpovědného užití je nebezpečná (třeba při nedotažení pásů člověk při nehodě částečně sklouzne pod sedačku a záda dostanou ještě větší ránu, než bez HANSu). Ani Tuček nemá s jeho užíváním žádný problém, zatímco Blahna debatu glosoval slovy: „To už se mě naštěstí netýká“.

A nářky na vysokou finanční náročnost? Máme se prý podívat, s jakými vozy některé „nemajetné“ posádky trénují. Mnohdy zjistíme, že spíše než o drahý nákup se tady jedná o hluboce zakořeněné české brblání a nechuť respektovat autority a jejich nařízení, proti kterým jinde v Evropě nebo ve světě nikoho ani nenapadne protestovat.

Tučka i Petáka jsme v akci mohli vidět naposledy před měsícem na Rally Příbram, Blahnu před týdnem na Rallye Berounka Revival. Při závěrečné otázce na budoucnost české rally se ale ošívali všichni tři… a tak jsme se už raději pustili do toho podepisování, však jsme se kvůli tomu taky sešli!

Děkujeme všem hostům, návštěvníkům i pohostinné Malostranské besedě. A těšíme se na další příjemné setkání, třeba při podobné příležitosti!