Devatenáct rychlostních zkoušek, 348,88 měřených kilometrů, 26 přihlášených vozů WRC a ještě mnohem více lákadel slibovala právě skončená UDDEHOLM SWEDISH RALLY. A vskutku bylo co sledovat.

Marcus Grönholm přijížděl do Švédska v roli vítěze z Monte Carla. Na kontě již měl vítězství z let 2000 a 2002-2003. V neděli slavil 38. narozeniny a oslavit je toužil na stupni nejvyšším. Sébastien Loeb má ze Švédska pohár z roku 2004, loni odstupoval z druhého místa a po smůle z Monte chtěl Marcusovi vše oplatit i z úroky. Petter Solberg se vracel do okolí Karlstadu v roli obhájce loňského vítězství. Před dvěma týdny si vybral smůly kopec vrchovatý a bylo načase s tím něco dělat.

Shakedown

Po delší přestávce se na tratě MS vrátil Daniel Carlsson a přestože Lancer WRC řídil poprvé, ve shakedownu naznačil, že bude jedním z těch se kterými se bude muset počítat. Jak moc, to měl ukázat až průběh samotné soutěže.
V každém případě na „šejku“ byl domácí borec nejrychlejší. Druhým v pořadí byl Manfred Stohl, jenž piloval tu „svou“ zatáčku a jezdil o sto šest. Třetí čas patřil Hirvonenovi. Séb Loeb byl čtvrtým nejrychlejším a Petter Solberg si připsal sedmý čas. Marcus Grönholm jezdil málo a jeho čas byl až desátý.
Fanoušci také byli zvědavi na to, co předvede po výpadku z Monte Džidži Džalli, jak jej přejmenoval komentátor českého vysílání Eurosportu. Na shakedownu byl Džalli šestý.
Shake může leccos napovědět, ale bojovat se začíná až v první rychlostce.

Daniel Carlsson závodit nezapomněl

1.etapa

Šest rychlostních zkoušek čítajících 130,89 měřených kilometrů. To byla porce, kterou museli zvládnout ti, kteří chtěli vidět cílovou rampu první etapy.
Jako první se na ní nakonec objevil Marcus Grönholm, jenž z této šestice vyhrál úvodní dva testy. Přesto to stačilo a jednička Fordu mohla být spokojena. Spokojený byl také Séb Loeb, i když si musel do soboty nést desetivteřinovou penalizaci za pozdní start do druhé zkoušky. Poté co Daniel Elena špatně zajistl kapotu Xsary, ta rozbila přední sklo a Séb se musel ve „dvojce“ vypořádat se špatným výhledem z vozu, jenž byl obzvláště nepříjemný v pasážích kde přímo svítilo slunce. Navíc dostal desetisekundovou penalizaci za pozdní příjezd do časové kontroly. Nebýt tohoto dárečku od komisařů, dělily by oba soupeře v pátečním cíli pouze dvě desetiny. Séb sice vyhrál tři erzety, ale rozdíly mezi ním a Marcusem byly vždy minimální.
Myslíte si, že víte co je smůla? Tak na to se zeptejte Pettera Solberga. Sotva odstartoval, stala se z jeho Imprezy díky prasklé poloose tříkolka. Řekněme, že před nějakými pětadvaceti lety měl Petter tříkolky rád, ale po problémech z Monte už si říkal, že tohle vážně není fér. A to byla za ním pouze první etapa. Tu dokončil jako osmnáctý a na jeho kontě se skvěla nelichotivá bezmála šestiminutová ztráta.
Pokud měl špatný den Petter, o nic lépe na tom nebyl ani jeho stájový kolega Chris Atkinson. Ten se držel po dvou úvodních testech na pěkné páté pozici. Pak ale přišel výlet mimo trať, Chris nabral tři minuty a propadl se hluboko do výsledkové listiny. Dalším testem se pak spíše protrápil bez fungujícího serva a na konci dne z toho byla až dvacátá pozice a 7:43 minuty ztráty.
Smůla se nevyhnula ani Hirvonenovi, jenž až do čtvrtého testu držel třetí příčku, pak však začala stávkovat vodní pumpa a Focus se zastavil. Podtrženo sečteno – 28. pozice a skoro deset a půl minuty na kontě.
Absolvoval vůbec někdo první etapu tak, že mohl být spokojený? Ale jistě. Například Galli. Ten zakončil pátek na třetí pozici a to bylo velmi pozitivní. Navíc vyhrál třetí test a tak mohl být v cíli relativně spokojen. Jenže těsně za sebou měl rozjetého Carlssona a tak přestože předváděl divákům show, musel se mít hodně na pozoru.
Právě Carlsson dokázal konstantními výkony potvrzovat, že výsledek shakedownu nebyl náhodný a že pokud Lancer vydrží, ještě něco uvidíme.
Spokojený mohl být také Mattias Ekström. Pátá pozice byla možná i trochu nad plán. Dvojice od OMV Peugeot Norway držela šesté a sedmé místo a tak mohlo být jen malým překvapením, že výše ve výsledcích je Manfred Stohl. Přeci jen Henning Solberg byl ve zdejších podmínkách více doma.
Solidními výsledky se prezentoval také Kristian Sohlberg, postupně se rozjížděl Janne Tuohino a desátá příčka nebyla zklamáním ani od veterána Radströma.
Dvojice Španělů Pons a Sordo se v první etapě hlavně hledala a tak uvolnila cestu před sebe Grönholmovu chráněnci Katajamäkimu.
Mladíci na Fabiích Jan Kopecký a Andreas Aigner dokončili jako sedmnáctý, resp. devatenáctý.

Gigi Galli má divákům vždy co nabídnout

2. etapa

Sedm rychlostních zkoušek a 127,79 kilometrů bylo potřeba zdárně překonat pro úspěšné absolvování druhé etapy. A že se děly věci. Večer na cílové rampě to vypadalo velmi zajímavě.
Spokojený mohl být Grönholm, který nepotřeboval ani zásah vyšší moci v podobě penalizace proto, aby svůj náskok na Loeba zvýšil na 25,1 s. Marcus vyhrál úvodní pětici zkouše a ve zbývajících dvou nedovolil Loebovi příliš kontrovat. A tak mohl být v sobotu večer poměrně klidný. Séb Loeb však neztrácel naději a sliboval útok. Vždyť 90 kilometrů je ještě pořádná dálka.
Pokud v souboji o zlato měl mírnou převahu Grönholm, něco podobného vůbec neplatilo v boji o bronz. Galli s Carlssonem se tahali o každou desetinu a divák tak do posledního metru zkoušky netušil, kdo bude mít v dané chvíli navrch. Pozice na bronzu se během sedmi testů změnila třikrát a v cíli etapy dělil vedoucího Carlssona od Galliho zanedbatelný náskok tří desetin. Za takovou chvíli vlastně ani nedokáži na klávesnici napsat slovo tři. A schylovalo se k dramatu.
Druhá etapa Mattiase Ekströma se dá popsat jako střídavě oblačno. Ráno nastoupil na start jako pátý, průběžně se propadl na sedmé místo, aby jako pátý etapu dokončil. Přestože ráno vylétl z trati a přes den se trápil s elektronikou a obutím, jeho přemožitelé na tom byli mnohem hůře.
Oba jezdci OMV Peugeot Norway totiž v RZ11 v podstatě ve stejném místě kosmeticky poupravili své 307 WRC. Henningu Solbergovi se zdály tvary karoserie, zejména pak střechy příliš plynulé a za zbytečnou patrně považoval také přítomnost čelního skla. Manfredu Stohlovi pak zase vadilo, že jeho vůz má čtyři kola, a tak jedno přebytečné ubral. Po třech to ale dál nešlo.
S Janne Tuohinem se pak Mattias vypořádal přímo na trati dvanáctého testu a i přes potíže v závěrečné superspeciálce hubený náskok udržel. Před nedělním kláním tak dělila oba soupeře jedna jediná desetina vteřiny. Bodovanou osmičku uzavírali Kristian Sohlberg a Tomas Radström, kteří nenápadně, ale účelně postupovali výsledkovou listinou vpřed.
Neustálá smůla provázela po celou sobotu Pettera Solberga. Poté co dopoledne zajel tři třetí a jeden čtvrtý čas, v jedenáctém testu měl opět potíže a ty pokračovaly až do cíle etapy. Nakonec vše gradovalo ranou na superspeciálce, kde Petter poškodil řízení a transmise a do cíle dokulhal s obrovskou ztrátou.
Mikko Hirvonen se vrátil na trať sobotní etapy ve velkém stylu. Zaznamenal několik vynikajících výsledků ve zkouškách a během dne se propracoval až na šestnáctou pozici.
Velká smůla potkala na trati RZ 8 Daniela Sorda, jenž vylétl z trati a než se podařilo dostat Xsaru zpět, stálo to mladého Španěla spousty času. Sobotu tak Sordo dokončil jako devatenáctý v pořadí. Jeho krajan Pons na tom byl o osm pozic lépe.

Mikko Hirvonen umí bojovat

3. etapa

Závěrečná část rally čítala šestici měřených testů o délce 90,2 kilometrů. Zčerstva začal Séb Loeb a vyhrál všechny testy úvodní sekce. Svůj výsledek však již nedokázal zopakovat v sekci následující.
Marcus Grönholm prožil velké trápení v RZ16, když mu vypovědělo poslušnost olejové čerpadlo, olej mu stříkal na čelní sklo a navíc musel vzít zavděk pouze manuálním řazením. V servisu se však mechanici Fordu s problémem vypořádali a Marcus si tak zaslouženě dojel pro další plný počet bodů.
Drama ne nepodobné loňskému katalánskému souboji Hirvonen-Pons se rozpoutalo v boji o bronz. Pakliže po RZ 14 navýšil Carlsson svůj náskok o sedm desetin, v následujících testech se pořadí měnilo po každém z nich. Poslední RZ však přinesla zklamání Gallimu, jemuž jeho Lancer odmítl řadit třetí stupeň a Gigi tak musel souboj o bronz vypustit. O to cennější je tak jeho sportovní gesto z cíle, kdy hned po dojezdu Carlssonovi blahopřál a poděkoval za krásný souboj.

Mattias Ekström si svůj konec ve Švédsku představoval jistě jinak

Mattias Ekström sice do neděle startoval jako pátý, nicméně krátce po startu bořil svou Fabii a páté místo tak spadlo do klína bez boje Janne Tuohinovi. Až do RZ 19 tak Fin bez ohrožení držel v podstatě jistou pozici. V posledním testu si však Xsara postavila hlavu a odmítla pokračovat. Janne tak spadl až na místo desáté.
Pátá pozice tak spadla do klína Radströmovi, nedá se však říci, že tento výsledek si švédský pilot nezaslouží. Po celý závod jel v podstatě velmi stabilně a bylo vidět, že po letech znovu rád sedlá speciál WRC.
Šesté místo pro Kosti Katajamäkiho. O tomto mladém Finovi se dá napsat vlastně podobně jako o Radströmovi. Plynulá jízda bez výrazných výkyvů a chyb sice nebyla tolik na očích, nicméně efektivní pro výsledek evidentně byla. V podstatě totéž se dá tvrdit o Xavieru Ponsovi. Ten sice ve Švédsku není žádným nováčkem, nicméně letos se mu zde dařilo jednoznačně nejlépe z uplynulých let a to i když přihlédneme k tomu, že v minulosti zde startoval s vozy skupiny N.
Radovat se v cíli nemohl Kristian Sohlberg. Přestože by si za výkon v úvodních dvou etapách zasloužil být vidět na cílové rampě, nebylo mu přáno a jeho Impreza jej v RZ 14 nechala na holičkách. Škoda, mohl být relativně vysoko.
Henning Solberg ještě během neděle stačil chytit tempo a svůj potlučený speciál dopravil do cíle na osmé pozici. O příčku za ním dokončil soutěž Jimmy Joge sedlající postarší 206 WRC. Joge dokázal během soutěže zajet několik velmi slušných časů a byl bezesporu viditelným hráčem na pomezí první desítky.
Chris Atkinson nakonec dovezl svůj speciál do cíle na jedenácté pozici a bral tak body alespoň pro tým. Vypadá to, že pokud se nic výrazného nezmění, Subaru bude každý z nich potřebovat jako sůl. Zvláště poté co jedničku týmu Pettera Solberga smůla neopustila ani ve Švédsku a vše vyvrcholilo jeho vyloučením poté, co nedokázal na startu RZ 18 přivést svou Imprezu k poslušnosti v podstatě ani po osmi minutách snažení a nakonec byl přinucen vůz roztlačit. Pravidla však hovoří jasně. Petterovi tedy nezbývá, než rychle zapomenout, že letos ve Švédsku vůbec byl.
Jan Kopecký byl po odstoupení Aignera v RZ16 jediným zástupcem značky Škoda na cílové rampě. Nezazářil ani nezklamal. Přiznejme si, že umístění okolo třinácté pozice se dalo očekávat. V Katalánsku bude mít Honza jistě šance větší.

Tak co říkáte? Bylo to pěkné závodění, ne? Alespoň mi se vývoj rally líbil moc a tak už se těším na sledování Corona Rally Mexico a věřím, že se spolu znovu setkáme na našich stránkách.

Marcus Grönholm zvítězil zaslouženě