David Kovář se v roce 2013 zapsal do povědomí fanoušků vítězstvím v pohárové klasifikaci na Rally Krkonošek, kde šlo o jeho premiéru v PČRR a právě tento šampionát byl jeho hlavním plánem na loňský rok. Vstup do sezóny se mu povedl dvěma druhými místy ve třídě, avšak na Agropě přišla nepříjemná havárie, která se spolu s odstoupením na Vyškově podílela na předčasném konci sezóny. O jejím průběhu jsme se pobavili přímo s jezdcem a výsledek si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Rok se nám s rokem sešel a proto se pojďme společně podívat za uplynulou sezónou. Do ní jsi vstupoval v barvách Millers Oils a kromě našich podniků si vyzkoušel i start v zahraničí. Ale pojďme postupně. Úvodním startem bylo České středohoří, kde jsi ve třídě podlehl soupeři z Poháru Jirkovi Zahrádkovi. Proč padla volba na ČMPR, šlo o rozjetí před Pohárovou Kopnou?

Od prvopočátků mého závodění s Feldou používáme oleje Millers Oils a máme s těmito produkty velmi dobré zkušenosti jak v motorsportu tak i mém autoservisu. Na loňskou sezonu se povedlo dohodnout materiální podporu s firmou A-Shift s.r.o. výhradním autorizovaným distributorem pro ČR a SR produktů Millers Oils. Za podporu a spolupráci Millers Oils patří velký dík. Pracujeme na tom, aby spolupráce pokračovala i v dalším roce.

České středohoří bylo o vyzkoušení techniky a rozjetí se na Pohár. Protože jsme měli problémy s motorem ještě před sezonou, chtěli jsme ho vyzkoušet v závodním režimu. Na to bylo Středohoří ideální.

S Jirkou Zahrádkou jsme kamarádi, ale taky rivalové :). Celá parta okolo Jirky je bezvadná a vždycky jsme rádi, když jsme na závodech spolu a soupeříme, je to velká zábava. Na Středohoří byl prostě Jirka rychlejší :).

Následovaly dva starty v PČRR, konkrétně Kopná a Hustopeče, které pro tebe oba dva byly novinkou. Jak tyto u mnoha posádek oblíbené soutěže hodnotíš a jak vidíš dosažené výsledky (dvě druhá místa za pozdějším celkovým vítězem Hladíkem)?

Obě tyto soutěže jsem si oblíbil. A proto jsem hodně smutný z toho, že se letos Kopná nepojede. A ani Hustopeče se nejedou v RSS. Tam jsem se těšil na šotolinu, ta mě hodně baví. Tak když to jen trochu půjde, Hustopeče pojedeme v MMČR. Hned na Kopné jsme zjistili, že Jirka Hladík je pro nás nedostižný. Jediná možnost byla dojíždět a čekat kdy Jirka udělá chybu.

Koncem června přišel další výlet do ČMPR v Radouni opět s druhým místem ve třídě. Nezačínala se už se stříbrného věnce ve třídě stávat trochu rutina?:)

Radouň je hodně oblíbená nejen pro délku a noční etapu, ale také protože je pořadatelsky skvěle zvládnutá a vždycky to jde jako na drátkách. Lepší je být druhý než třetí :). To se nadá nic dělat, vždycky se našel někdo rychlejší. Zase na druhou stranu naše stabilní výsledky nás těšily.

Srpnová Agropa pak přinesla mnohem smutnější výsledek, neboť jsi havaroval ze souboje o druhé místo ve třídě? Co za nehodou stálo a jak moc se podepsala na technice?

Smolná Agropa mě osobně hodně vyškolila. Začalo to už dávno před závody. Tomáš Preisler se kterým jezdím od začátku onemocněl a nemohl na Agropě navigovat. Poprosil jsem Máru Pavlase jestli za Toma zaskočí. Mára souhlasil a tak jsme to jeli bez zkoušení hned na ostro. Celkem jsme si rozuměli a postupně jsme dolaďovali. Na 4.RZ jsem udělal chybu v retardéru a udělali jsme dvojitý defekt. RZ jsme dojeli s necelou minutou ztráty. Jedno kolo bylo na hadry a druhé utíkalo pomalu, rezervu jsme dali na rozsápanej zadek a chtěli dojet. Po pár kilometrech jsme jeli už po disku a tak jsme zastavili a počkali, až pojede Pepík Mandaus. Zastavili jsme Pepu a půjčili si od něj kolo. Pepa je bezvadnej a patří mu velká poklona, že nám kolo půjčil. Ještě má u nás přinejmenším flašku :).

Dojeli jsme sekci. V servisu jsme vše zkontrolovali a zjistili, že je prasklý blok motoru a sákne z něj olej na výfukové svody. Chtěl jsem to dotáhnout do cíle, tak jsme udělali opatření, aby olej netekl přímo na výfuk. Dali jsme nová kala a vyrazily. Jenže i když jsme se dohodli, že zvolníme a hlavně dojedeme do cíle pro důležité body, tak se to nepovedlo. Já i Mára jsme měli obavu, aby olej unikající z motoru nezačal hořet. Naše koncentrace byla ta tam a dopadlo to jak dopadlo. Auto dostalo co proto, plechařina to bylo to nejmenší co mě trápilo, to jsme dali do kupy rychle. Motor byla ta největší rána.

Měsíc na to přišla Rally Vyškov, kde tě vyřadila technická závada. Měla nějakou souvislost s nějakou skrytou bolístkou auta po nehodě při předchozím startu nebo si prostě technika řekla dost?

Je to tak, makali jsme na autě a na motoru, abychom mohli ještě nějaké body posbírat. Sehnal jsem blok motoru a nechal přeházet vnitřek, jenže jsem nesehnal, kdo by mě rychle upravil vrtání na vačku a tak jsme museli dát nějakou jinou. Motor sice fungoval, ale od začátku jsem cítil, že to není ono. Ve Vyškově jsme odjeli jen jednu RZ a na druhé se motor roztrhl na 3 kusy jak vořech. Praskla klikovka a bylo vymalováno, sezona skončila.

Vyškov ti sezónu skoro ukončil a kromě nešťastné Rally Krkonoše, kterou ukončila tragická nehoda jsi se ještě v závěru roku vydal do Maďarska na Szilveszter Rallye. Jak se nápad na tento start zrodil?

Postavil jsem nový motor a potřebuju ho zajet a vyzkoušet. U nás to není nic jednoduchého sehnat, kde auto otestovat. Zvolil jsem možnost startu na Krkonoších, protože to není daleko a měli jsme na ně dobré vzpomínky z 2013, tak jsme nechtěli chybět. Při shánění dílů do motoru jsem u Jirky Brože z Turnova dostal nabídku, jestli se nechceme na Hungaroringu svést. Je to další možnost, kde zkusit auto v závodním režimu. Nejdříve jsme to chtěli pojmout jako předsilvestrovský mejdan, ale nakonec jsme vyrazili jen ve třech. Já, Tom a Eda – můj bratr, který s námi jezdí celý rok. Bez něho by to nešlo. Přišlo mě lepší jet do Maďarska testovat než sedět doma u telky a cpát do sebe cukroví a kynout :).

A nelituji toho. Motor je, doufám, dobře zajet a zdá se, že i funguje.

Jak se ti maďarská „rallyshow“ na závěr roku líbila? Co jsem viděl nějaké onboardy tak diváci stáli oproti našim soutěžím docela blízko cesty, všímal jsi si toho i zpoza volantu nebo to jezdec ani nevnímá?

Silveszter rallye je naše první zahraniční zkušenost. Musím říci, že se mně tam líbilo. Ubytování v nádherném penzionu nedaleko Hungaroringu. Dobrá parta lidi od Jirky Brože a Milana Blahouta. A ještě se nám povedlo třídu H2 vyhrát a přivézt pěkný pohárek a dobré naladění na novou sezonu. Atmosféra podél tratě byla úžasná, je pravda, že z fanoušků jsem měl v prvním průjezdu trochu respekt, ale po druhé jsem to už tak nevnímal a užíval si jejích fandění a nadšení pro tento sport. Jiný kraj jiný mrav:).

Jelikož tu máme už rok 2015 a spolu s ním nové NSŘ a konec Poháru, kde jsi poslední dva roky převážně startoval, tak se musím zeptat, co na změny říkáš a jaké máš plány na letošek?

Na to hodnotit nové NSŘ je ještě příliš brzo. Myslím si, že si musíme počkat, jak se změny zaběhnou v praxi. Určitě se najdou změny k dobrému i zlému. To že zanikl Pohár, mě mrzí. Bylo to podle mě dobře nastavené a mohl se v poháru prosadit kdokoli napříč startovním polem. Navíc roztřídění do tříd a do skupin bylo pro nás motivační. Pohár mě bude chybět. Na druhou stranu jsem rád, že bude jen jedna národní licence a budeme se moci podívat i do velkého MMČR a konečně taky Barumku.

Chtěl bys závěrem někomu poděkovat za pomocnou ruku ať už při závodění samotném či při přípravě auta a za to, že vůbec můžeš startovat?

Poděkování patří našim rodinám, že nám tuto lásku k motorsportu tolerují. Dále velký dík patří mechanikům, kteří se na závodech starají nejen o auto ale taky o nás. Jmenovitě hlavně Ewald Kovář,František Dubský. Našim sponzorům Autocentum Kovář, Millers Oils, Autotech Jablonec nad Nisou, Plynová zařízení s.r.o. Smržovka, RECKONA s.r.o., AGT Paseky, Remax Gold Jablonec.