Nedávno jsem seděl s přáteli a v diskuzi byla otevřena také záležitost „pejskaři“ se zaměřením na vyměšování jejich miláčků. To mně připomnělo příhodu, po jejímž vylíčení jsem byl „králem večera“. A tak jsem si řekl, že bych mohl trochu odlehčit i stránky našeho oblíbeného rallyserveru, protože ta pejskařská příhoda se přímo dotýká Rally Deutschland 2006.

Rally Deutschland byla v době, kdy můj syn Filip seděl ve Fábii WRC s Honzou Kopeckým, velmi oblíbenou soutěží celého našeho týmu. Soutěž s centrem v historickém městě Trieru na hranicích Německa s Lucemburskem složená ze tří dnů zcela odlišných RZ – vinařské cestičky mezi vinicemi na prudkých svazích údolí řeky Mosely, vojenský prostor s navigačně náročnou motanicí po betonových, šotolinových a hruboasfaltových tankových cestách (diváky milovaných, protože auta mohla být sledována i na několika km trati najednou) a třetí den rychlostky dost podobné našim českým a navíc i s jedním městským okruhem. Německá rally z roku 2006 je významná pro celý český rallysport i tím, že naše posádka dokázala na tomto MS vyhrát absolutně dvě RZ a celkově obsadit i přes určité technické a „pneumatikářské“ problémy 7. místo.

Velmi slavnostní při Rally Deutschland je start celé soutěže v centru Trieru. Trier je starobylé německé město vybudované na zbytcích vojenského tábora římské říše. Po ní zbylo v Trieru mnoho památek, z nichž nejvýznamnější je obrovská pevnost z černého kamene (Porta nigra) a právě u ní je vždy vybudována startovní a cílová rampa pro rally. A protože o start závodu bývá mimořádný divácký zájem, je od rampy přes pěší obchodní zónu města vybudován z mobilních zábran koridor asi 1 km dlouhý. U kovových zábran se z obou stran tísní tisíce diváků, kteří vítají to, že vidí z bezprostřední blízkosti pomalu jedoucí nablýskaná, ještě nepoškozená soutěžní auta, posádky bez přileb s otevřenými okýnky svých vozů. Také členové našeho týmu, kteří nebyli právě pracovně zaneprázdněni, se rádi vmáčkli mezi diváky ke kovovým zábranám.

V roce 2006 se nám povedlo být u zábran docela brzy, ještě nestartovali ani předjezdci a tak jsme měli čas pozorovat okolí. Pohlédl jsem od rampy po odjezdovém koridoru směrem do města a tam byla středem pozornosti dívka, „kočka“ na vysokých podpadcích, v minisukni s maličkou kabelkou na rameni. Zřejmě se nechtěla protlačovat mezi diváky za zábranami a tak si to namířila volným koridorem směrem k rampě zřejmě v očekávání, že někde musí být volný východ z této uličky. Pozornost na ní upřená byla zejména ze strany mužské části diváctva stoprocentní, včetně „hlasových projevů“. Krasavice se však hrdě, bez otáčení nesla podpořena ve své snaze i svým sošným čtyřnohým průvodcem na koženém vodítku. Uprostřed trasy k rampě však pejsek asi přece jen znervózněl tisícovkami diváků a řešil to zakleknutím a přípravou k vykonání „velké věci“. My všichni jsme zpozorněli, leč majitelka pejska přípravu zvládla decentně. Otevřela malou kabelku, pomalu si navlékla igelitové rukavice, rozbalila sáček na psí hovínka a společně s natěšenými diváky očekávala věci příští. Pejsek konečně vyvalil oči a povolil svěrače… …a měl pekelný průjem!! Diváci řvali nadšením, dívka jen trochu zrudla, zbalila sáček i rukavice zpět do kabelčičky a na napjatém vodítku zrychleným krokem táhla svého miláčka vstříc závodním vozům již hučícím na startovní rampě Rally Deutschland.

Všechny příznivce rally i pejsků zdraví a doufá, že všem zlepšil náladu

Pavel Schovánek