Učit se, nerozbít auto, neudělat ostudu, tahle slova si Jirka Hladík opakoval každý večer před spaním minimálně měsíc před vytouženým prvním startem s novým vozem Subaru Impreza N12. Tím prvním startem byla Valašská Rally s centrem ve Valašském Meziříčí, úvodní podnik Rallysprint série a vloženého Poháru 2+ určeného pro vozy s náhonem všech čtyř kol. Těšil se na novou spolupráci se staronovým spolujezdcem Richardem Lasevičem, na nové rozměry svého působení v rallysportu, zkrátka vše začínalo takřka od nuly.

A jak už to bývá, čím více se těšíte, tím větší problémy nastanou. S blížícím se termínem závodu finišoval celý tým na přípravě vozu, nastavovaly se noci, víkendy, aby se před plánovaným čtvrtečním testem zjistilo, že zadní diferenciál si nerozumí s předním. A rázem byl start v ohrožení. Naštěstí přátelství v rallysportu neumřelo docela a díky pomoci týmu Jardy Tomaštíka a nasazení mechaniků pod vedením Vaška Kopáčka se tento problém podařilo zdárně vyřešit a po noční pracovní směně se už hlavou začaly honit pozitivní myšlenky a celý tým byl smířený s tím, že první ostré kilometry posádka absolvuje až při samotné soutěži.

Sobotní slunečné ráno slibovalo krásný den, Jirku s Richardem čekalo šest rychlostních testů o délce 70 kilometrů, celkem pak 270 km, bohatě obsazené startovní pole nabízelo divákům pestré menu v podobě vozů WRC novější i starší specifikace, R5 i S 2000, přes produkční vozy, silné áčkové dvoukolky, slabší, ale hbité šestnáctistovky až po nádherné historiky. Tímto však výčet pozitiv asi skončil a začaly se sčítat negativa.

Rychlostní test s pořadovým číslem jedna zrušen pro nedostatek pořadatelů, věc u nás dosti neobvyklá, spíše rarita.

Rychlostní zkouška číslo dva se již jela v závodním tempu a odhalila, v jak syrovém stavu se auto ještě nachází. Základní nastavení tlumičů, které se ukázalo jako moc tvrdé na valašské cesty, vynechávající posilovač řízení a problémy s řazením třetího rychlostního stupně přidělalo posádce vrásky na čele a bylo zřejmé, jak citelně chybí předzávodní test. V kontextu s problémy bylo až komické umístění na 105 pozici výsledkové listiny v důsledku přidělených náhradních časů v této RZ, zrušené po havárii rodinné dvojice Horákových (tímto přejeme brzké uzdravení posádce a opětovný návrat do soutěžního vozu). Naštěstí následovala přestávka v servisní zóně, kde se mechanikům podařilo odstranit problém s posilovačem a Rosťa Šašek pomohl i s podstatně lepším nastavením tlumičů.

RZ 3 v okolí hradu Helfštýn ukázala, že se tým vydal dobrou cestou, podvozkově již auto fungovalo o poznání lépe a Jirka si začínal jízdu se čtykolkou užívat. Odpovídal tomu i dosažený čas, rozpis seděl a úsměv na tváři posádky naznačoval, že „ jo, to půjde „ a s optimismem se vydala na RZ 4 Špičky.

Bohužel se tato RZ zařadila do stále rozrůstající se fronty zrušených testů, tentokráte po těžké havárii polské dvojice Szeja – Szeja, kteří naštěstí odešli od vraku vozu po svých, nicméně jejich sportovní náčiní již tratě rally pravděpodobně nenavštíví. Následovala opět servisní pauza, ale nebylo nutno nic měnit, ani řešit, auto fungovalo.

Sportovní hodnotu RZ 5 se závodem do vrchu a z vrchu asi není třeba komentovat, ona totiž žádnou nemá. Ale piknik jezdců v trávě před startem, čekajících přes 30 minut na příjezd záchranných složek, má také své kouzlo, kdy jindy by si takto pobesedovali. A to nejlepší mělo teprve přijít.

Po absolvování prvního průjezdu RZ Vsetín jely posádky do seskupení ve Valašském Meziříčí. Tam jim bylo řečeno, že druhý průjezd se ruší a mají jet do cílového UP.

Dále situaci popsal spolujezdec Richard Lasevič: „ V seskupení nám byl dán pokyn, abychom jeli do cílového UP. Tam nám odebrali jízdní výkazy a bylo nám sděleno, že tímto soutěž končí, průjezd rampou je libovolný, ale budou se tam hromadit později startující posádky vracející se z prvního průjezdu RZ Vsetín. Kdo tedy chce, může jet do servisu. Jelikož jsme se neumístili a nechtěli jsme zbytečně přispívat k zácpě na náměstí, jeli jsme tedy do servisu. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem si v neděli přečetl výsledky a našel nás v odstoupivších posádkách!!! Nechápu, co jsme udělali špatně???!!! Že jsme uposlechli pořadatele? Tato rally byl vrchol amatérismu po všech stránkách a za celou svou kariéru jsem takový zmatek zažil dvakrát…na Valašské rally 2012 a 2015. „

A názor Jirky Hladíka ?

„ Já musím především poděkovat našim partnerům a celému týmu. Rozhodně nechci, aby to znělo jako klišé, ale bez těchto dvou nejdůležitějších článků bychom se prostě do takového auta nikdy neposadili. Tým fungoval perfektně, mechanici a hlavně Wenda Kopáček jsou na aplaus za profesionální přístup a neutuchající snahu. Další dík patří lidem, kteří se přímo, či nepřímo podíleli na přípravě vozu a našeho prvního startu s ním. Bylo to okolo třiceti lidí a každý z nich něčím přispěl. Tento počet se ještě zvýšil po krátkém úterním a vůbec prvním testu na letišti. Tam jsme zjistili problém ohledně transmisí a čtvrteční test před závodem byl velice nejistý. S detekováním problému nám nezištně pomohl pan Skácel a Wenda hned začal shánět náhradní diferenciál. Staňa Kusala byl další osobou, která rozšířila řady pomáhajících."

"Kluci v Brně nám dali k dispozici dílnu a k večeru se začalo opravovat. V půl páté ráno bylo auto funkční a transmise konečně správně. Tak sláva, naložit auto na odtahovku a tradá do valmezu. Ovšem tradá skončilo na dálnici před Kroměříží, kde si naše krabička (rozuměj odtahovka) vzpomněla, že ložisko v pravém předním kole už má ježdění po závodech dost a odchází na odpočinek. Naštěstí se to stalo před nedalekým sjezdem z dálnice a my tak za šíleného skřípění, bouchání a občasného zadírání ložiska zůstali stát u Kroměříže. Co teď? No nic, nikdy se nevzdáváme a valašku prostě pojedeme! Složili jsme auto, krabičku nechali na místě a Impreza ťapala po svých až do valmezu. Tam už čekal Richard, kterého jsem strašně rád viděl. Následovalo shánění ložiska, což se zdařilo a my tak mohli odjet najíždět trať. Musím přiznat, že si toho z tréninku moc nepamatuju a na přejezdech musel řídit Richard, abych aspoň na chvilku zavřel oči."

"Průběh rally z organizačního hlediska nemá cenu komentovat – bylo to nepříjemné fiasko a například přidělování náhradních časů nás výrazně poškodilo. Co ovšem nehodláme nechat bez povšimnutí nebo bez boje, je naše odstoupení na konci závodu. Chápu některé posádky, které odstoupili v UP, protože přijeli na valašku pouze testovat a nechtěli si prodlužovat trápení, ale mezi ně nás kdosi přiřadil neprávem. Není mi jasné, proč bychom odjeli celý závod a potom dělali naprosto bezvýznamné gesto a odstoupili v úplném závěru soutěže. Celá věc je daleko horší v tom, že jsme uposlechli pokyn pořadatele a za to jsme byli odstoupeni. Ano, to je ten správný termín. My jsme nic neporušili, zachovali jsme se přesně podle pokynů pořadatele! Tak jako všem, tak i nám byl odebrán jízdní výkaz. Nikdo nás za nic nepenalizoval, nikdo nám nedal podepsat žádné prováděcí ustanovení, nikdo nás nediskvalifikoval, jenom nás prostě někdo odstoupil… A tohle se vám stane potom, co s vypětím všech sil dostanete auto na start a těšíte se, jak konečně pojedete s novým autem."

"Tato událost nás nyní nutí k zamyšlení, jak vlastně k pokynům pořadatelů přistupovat? Například na RZ 4 jsme zastavili u havárie Subaru plzěnského týmu Roto, přiběhl pořadatel a chtěl po nás hasičák. Richard mi ho rychle podal a já běžel k havarovanému vozu hasit. Mám se snad příště chtít, aby mi to pořadatel dal písemně? Kdybych náhodou auto neuhasil, aby nás zase někdo neodstoupil, případně nezažaloval? Ano, vím, že zacházím do extrému, ale my přece nesmíme být trestání – odstoupeni za to, že jsme dodrželi pokyn pořadatele. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali protest u řídícího orgánu a jsem přesvědčen, že není možné, abychom s protestem neuspěli."

"Na závěr musím ještě moc poděkovat pěti osobám. Jsou to pánové Jarda Zlámal a Jarda Urban z Kroměříže, Venca Pospíšil z Hradce Králové a mechanici Lukáš s Pepíčkem. Díky těmto lidem se nám po závodech v sobotní noci podařilo vyměnit ložisko na odtahovce a dostat Imprezku domů – pánové smekám a děkuji. „

V současné době se tým soustředí na Rally Šumava, kde vystrčí drápky Václav Kopáček a jeho Subaru Impreza N14. Na endvanáctce se bude dál pracovat především na podvozku a na doladění transmisí a dalších drobností, aby mohla startovat na květnové RallyShow v Hradci Králové.

Foto: Jiří Dokulil