"Doma" se nám prostě nedaří. Na jaře nám upadlo kolo na RZ3, na uplynulé Rally Klatovy začaly naše problémy již v pátek. A když už jsme si mysleli, že všechno bude mít dobrý konec, přišla záludná rána a nutné odstoupení ze soutěže. "To je rally, voe," řekl by klasik.

Připravili jsme si ideální gumovou variantu s ideálními tvrdými disky. Po návratu z technické přejímky jsme ale museli zadní disky nechat u Pirelli přezout, poněvadž jeden z disků byl naprasklý a pneumatika ušla. Přes noc nám zase trochu ušla levá přední pneumatika, nicméně už byl čas a tak jsme ji nafoukli a věřili, že zahřátí gum tlaku pomůže.

Pět kilometrů před začátkem úvodní RZty klesl tlak v gumě na 1,4 atmosféry a pohodová psychika byla pryč. Navíc jsme na startu stáli kvůli zdržení na zkoušce a spíš jsem myslel na to, kde vyměníme gumu, než že bych se soustředil na jízdu. Na šotolinovém kousku u Petroviček nám vyskakovali kvalty z převodovky (chudák, ta toho má za sebou, takže se jí nedivím) a ke konci měřeného úseku přestávalo auto brzdit. Přední pneumatika ale pro nás překvapivě držela, po zkoušce stoupl tlak na 1,8 a proto jsme se rozhodli nechat to, jak to je a jeli jsme na Čínovský okruh. Tam se mně nejelo špatně, přes to byl čas slabý a v součtu s první RZtou jsme hned v úvodní sekci dostali ranec.

Na druhou sekci jsme dali dopředu nové pneumatiky, tak jsme měli auto kompletně obuté na náhradních discích. Nahoru na Koráb jsme jeli více po třech než po čtyřech kolech a krátce za Černíkovem přišla obehraná písnička a to nebrzdící brzdy. Nejkratší zkouška dne Doubrava přinesla poprvé ovoce v podobě toho, že jsme v ní nebyli ve třídě poslední, ale předposlední. Ale jen pro to, že pan Daňhel byl chvilku mimo trať… V petrovickém okruhu jsme se sice zlepšili o 20 vteřin, přes to jsme opět "urvali" poslední příčku. V poslední sekci mě potěšila menší ztráta na auta před námi, v poslední rychlostní zkoušce jsme dokonce (podle času z tabule v cíli RZ, podle času z jízdního výkazu i podle onboard kamery) zajeli stejný čas jako pan Rada, ve výsledcích ale máme jiný čas… Vzhledem k událostem v posledním servisu soboty je to ale jedno.

Foto: Jan Dušek

Co se nám přihodilo? Po cíli poslední klatovské rychlostní zkoušky jsme si navzájem pogratulovali s posádkou Daňhel – Janovská s tím, že my bychom měli v celkovém hodnocení sezóny zůstat před nimi. Dojedeme skrze seskupení do posledního (desetiminutového) servisu, kde se prakticky ničemu nevěnujeme a při odjezdu na cílovou rampu na náměstí v Klatovech nejde nastartovat. Imobilizér – je první myšlenka mechanika a snaží se s autem něco udělat. Penalizace nám nevadí, stejně jsme poslední ve třídě, bohužel se nedaří závada odstranit ani po 15 minutách. Po tomto čase se do závodu už vrátit nemůžeme a jsme nuceni tedy odstoupit.

Natlačíme auto na vlek a jedeme s Honzou ještě pogratulovat rodinné posádce Sychrů k úspěšnému dokončení soutěže (a dokonce na druhém místě v poháru pořadatele) a pak se naše cesty opět rozmělní. Večer ještě volá mechanik, že už na to přišel – vypadlo nám relé umístěné blízko spojky, který napájí celou řídící jednotku. Patrně jsem do něj štouchnul při nasedání nebo vysedání z auta. Daň za sériovost našeho auta.

Kdybychom dokončili soutěž, byli bychom v celkovém hodnocení roku ve třídě 8 čtvrtí. Takhle jsme pátí a vlastně vyhrál Václav Lichovník, který závod nedokončil. :-) Ostatní borci jeli extrémně rychle. Vítězství si určitě zasloužil Honza Šlehofer, titul si vybojoval Venca Stejskal junior, osobně mě nejvíc překvapil výkon a třetí místo Jaromíra Tomaštíka a Martinu Radovi to dodá po čtyřech letech nadvlády v osmičkách aspoň náboj do příštích let.

Nejsme z celkového výsledku smutní. Nejvíce nás v uplynulém roce stejně bavilo srovnání s Honzou Hosnedlem jedoucího také se sériovou převodovkou. My jsme byli možná trochu rychlejší v rovinatějších zkouškách, Honza s Frantou nám to zase vraceli v technických pasážích. Honza měl letos více smůly, což ho stálo ještě více bodů než nás. I to je rally.

Letos už nic nepojedeme. Došla trochu chuť, bude hodně práce na autě a co bude příští rok tradičně nevíme. Třeba něco, třeba nic. :-)