Pavel Vydra - eWRC.cz
21. 11. 2015 20:04 − 4522× − 1

Bořivoj Minář: Můj život s žigulíkem a Toyotou

Spolumajitel autobazaru v Pihelu u Nového Boru začal dobývat motoristické úspěchy od roku 1985.

Spolumajitel autobazaru v Pihelu u Nového Boru začal dobývat motoristické úspěchy od roku 1985. V oblastním přeboru skupiny A vyhrál hned v první sezóně třídu A 1600 v Rallye Smědá, Litvínov, druhý byl v Hrádku nad Nisou a třetí v Kamenici nad Lipou. V součtu to znamenalo zisk titulu přeborníka třídy a postup do přeboru České republiky. Také zde se moc dlouho neohřál, když s žigulíkem ve třídě vyhrál Rallye Sigma 1986, navíc zde dojel na skvělém třetím místě absolutně, byl třetí v Pačejově a čtvrtý v Rallye Haná. Stal se vícemistrem Přeboru České republiky třídy A 1600 a poskočil do federálního mistrovství. Tady v sezóně 1987 dokončil Rallye Sklounion Teplice na jedenadvacátém místě ve velice početné třídě třináctistovek, v Košicích si polepšil o čtyři příčky. Sezónu ale zahájil velkou ránou na Šumavě. Vedle zmiňovaných soutěží zajel čtvrté místo při závodech do vrchu na domácí trati v České Kamenici.

Na Rallye Lužické hory 85 nedaleko hradu Grabštejn

„Měli jsme na tehdejší dobu v AMK Lustry Kamenický Šenov neskutečné podmínky. Špičkové ostré auto, tréninkáče, potřebné pneumatiky, řadu náhradních dílů. I díky tomu jsme nejeli nijak pomalu a občas to „zadunělo“."

Na domácím vršku jel i o rok později, kdy byl také v Přeboru ČSR třináctý ve Vsetíně na Valašské rallye, šestnáctý v Českém Krumlově a třetí absolutně při Rallye Vamberk. „Nedokončili jsme pouze Agro Rallye Pačejov a výsledky nám stačily opět na postup mezi elitu. Dařilo se nám obzvlášť ve Vamberku, kde parta okolo Josefa Vodehnala stavěla nesmírně těžké erzety.“

Třetí absolutně na Rallye Vamberk 1988

V roce 1989 dokončil Minář federální soutěže v Košicích, Krumlově, Klatovech a Příbrami. Ještě více se mu však dařilo na mezinárodní Rallye Valašská zima 1990. Zde obsadil čtvrté místo ve třídě a ještě lépe dopadl na Bohemce, kde vybojoval stříbrnou příčku ve třídě a sedmnácté místo celkově. Druhý byl i při rakouské Rally Niederosterreich, kde porazil i Milana Doláka.

V poslední sezóně, v roce 1991, si přivezl i třetí místo z Rallye Šumava. Při jeho startech ho nejčastěji navigovali Ivan Plachý a manželka Jana, zaskakovali také Jiří Pražák a Věra Feslová.

Na startu Niederöstereich 1990

Při Novoborské rally v letech 1992 – 1995, organizované týmem Běla Motorsport, pomáhal Bořivoj Minář v roli zkušeného předjezdce s krásnou Toyotou Celica a také jako vedoucí trati. Řadu let pošilhával po návratu mezi rychlá kola a ten se konal v sezóně 2013.

„Postavil jsem historickou Toyotu Celica, která se mi vždycky líbila. Původní záměr byl jet jen legendy, abych tomu krásnýmu autu neublížil. Ale občas mi to nedá a se spolujezdcem Michalem Nemelkou startujeme mezi „ostrými auty“ v rally Volného poháru, ČMPR a občas v revivalech. A ze soutěží máme především radost. Navíc v těchto seriálech je i výborná parta.“

Žigulík po havárii na Rallye Šumava 1987

To, že Bořek Minář ze svého jezdeckého umění mnoho nezapomněl, dokazují i výsledky. Při Rallye České Středohoří 2013 byl ve třídě třetí (s bývalým autokrosařem Lumírem Vaszily), o rok později pátý při Rally Orlické hory (s Vladimírem Lukešem) a v poslední sezóně vybojovali s Michalem Nemelkou druhá místa v Rally Sudety, Železné hory a třetí při Rally Orlické hory. A na závěr vzpomínky na tři odjeté Šumavy: „Rok 1987 poprvé ve "Federálu". Postoupili jsme do Mistrovství ČSSR během dvou let přes SKP a MČSR. Byli jsme vyjukaní a měli velký respekt z mnoha jezdců, ke kterým jsme vzhlíželi s velkou úctou a obdivem, a stále jsme nechápali, že s nimi budeme závodit. To by nás opravdu nenapadlo, když jsme v roce 1985 poprvé stáli na startu první "oblastky" Rally Lužické Hory.

Úspěšná Šumava 1990

Tenkrát nebylo omezeno najíždění, a tak jsme trénovali ve dne i v noci. Tréningáč byla Lada z 90% VFTS. Závoďák pak Lada 2105 MTX 1300. Asi čtvrtý den najíždění jsme dali v jedné obci ránu do zdi domu. Přijela VB, odvezli nás na stanici do Klatov a sebrali mi řidičák. Žadonil jsem o vrácení, ale jistý npor. byl neoblomný. Když už jsem rezignoval, že je konec a soutěž nepojedeme, vstoupila do kanceláře vojenská policie a začali ve vedlejší kanceláři náčelníka dopravky řešit nehodu vojenské sanitky, která se stala v noci v lesích, kde jsme zrovna trénovali. Jak jsem na odchodu zaslechl tuto událost, řekl jsem jim, že jsme u té nehody byli a poskytovali jsme jim pomoc. Chtěli sepsat o té nehodě svědectví. Já se chytl poslední šance a říkám: mám problém, byl mi odebrán řidičák. Ten náčelník na mě: podepište a vrátíme Vám ho. Podepsali jsme svědectví a neoblomný npor. mi vrátil řidičský průkaz s poznámkou, že je na nás zvědavej v soutěži, a že bude sloužit v cíli RZ 2 (Kdyně). Na úvodní erzetě jsme byli nervózní a rozklepaní, ale do cíle jsme dojeli. Druhá RZ s cílem ve Kdyni!! Jelo se převážně v lese, byla hustá mlha a my dojeli auto startující před námi, a to bylo osudové. Předjeli jsme ho, mysleli jsme si najednou, že jsme mistři světa. Zařval jsem na mitfáru v té mlze, co je dál? A on L1 full 100 – tak jsem to sešlápl k podlaze. Malér, najednou před námi stromy. Zařval jsem, je to v p*deli, zavřel oči a šli jsme ven a skončili na střeše. Problém byl v tom, že se mitfára po předjetí soupeře spletl o řádek – měl správně hlásit: bacha, odboč L6 atd. Byl to výjezd z lesa na Koráb, do cíle RZ 2 opravdu kousek. Když jsem se dostal do cíle, ten nadporučík tam opravdu byl a uviděl mě a prohlásil: "Ten řidičák jsem Vám neměl vracet." Tak skončila naše první Šumava. Odjeli jsme jednu RZ a výsledek dvě zbořené Lady.

„Předjezdecká“ Toyota Celica

Rok 1989 – podruhé na startu Šumavy, opět s Ladou 2105 MTX. Odjeli jsme ji s respektem a hlavně s cílem dojet. To se podařilo a skončili jsme třiatřicátí v A 1300. Následující rok, potřetí na startu s novým vozem Lada 21074 třídy A 2000. Špičkové auto, motor od motoráře Lustiga, převodovka Hewland a špéra Kreibich. Výsledek pro nás šokující: třetí místo! v A 2000 hned za Václavem Blahnou a Ivanem Ciprou. Takže na Šumavu vzpomínáme nakonec rádi.“

Ani Bořivoj Minář by svého celoživotního koníčka nemohl provozovat bez pomoci přátel, členů týmu a sponzorů: „Závěrem bychom chtěli moc poděkovat lidem a firmám, bez jejichž podpory by nešlo tento krásný sport provozovat, a to zejména šéfmechnikovi Vladimíru Placatovi z Doks, který to s námi táhne již od roku 1984, fimám A.D.E.X. – autodíly Pánek – Mimoň, BATEX Česká Lípa, jmenovité Liborovi Vítkovi, Brzdy CZ-Česká Lípa p. Jirsa, TOP STAR dance club a bar Liberec, PRAGUEAPARTMENT, ALIMAXGROUP a teď se k nám přidala i firma DINO Servis Česká Lípa pana Jaroslava Kulhánka. Ještě jednou velké díky za podporu.“

V současnosti startuje Bořek Minář s touto historickou Toyotou

Největší úspěchy Bořivoje Mináře:

2. ve třídě Rallye Lužické hory 1985
3. ve třídě Rallye Vysočina 1985
1. ve třídě a 3. absolutně Rallye Chemopetrol 1985
1. ve třídě a 3. absolutně Rallye Sigma 1986
3. ve třídě a 7. absolutně Rallye pačejov 1986
3. ve třídě i absolutně Rallye Vamberk 1988
4. ve třídě Rallye Valašská zima 1990
3. ve třídě Rallye Šumava 1990
2. ve třídě Rallye Bohemia 1990
2. v Rally Niederösterreich 1990
2. ve třídě Rallye Sudety 2015

Foto: Archiv Bořivoje Mináře, Jiří Rohlena, Pavel Vydra

Komentářů celkem: 1
21. 11. 2015 21:44
0 0
Jo,jo, pamatuju si dodneška, jak na Krumlově 86 stojíme na startu pozastavené vložky, když tu náhle přijela sanitka a z ní vyskočil Bořek, oči navrch hlavy a hlásil: Kluci to mi nebudete věřit! V tréninku jsem tam jel 15x čtverku plný a teď po šestnácté jsem zavadil o barák, líznul jsem benzínovou pumpu, otevřel jsem si vrata do JZD a odjel jsem s kombajnem smajlík !!!
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!