Ve čtvrtek odstartuje snad nejslavnější a neznámější rally na světě, Monte Carlo. Soutěž se pravidelně odehrává za zimních nevyzpytatelných podmínek a je tak přezdívána jako pneumatiková loterie. Každoročně tak nabízí strhující podívanou plnou dramatických okamžiků. Ještě než odstartuje nový ročník, podívejme se krátce do historie na posledních patnáct vydání této jihofrancouzské rally.

2001 – Tuhý duel Colina a Tommiho

Tento rok patří mezi ty se snad největší sněhovou nadílkou, byť před soutěží čerstvě napadaný sníh kvůli oblevě během soutěže na mnoha místech odtál. V náročných podmínkách první etapy se s rally rozloučilo několik favoritů a ze hry byl kompletní tovární tým Peugeotu. S půlminutovým náskokem šel do sobotní části Colin McRae s Fordem Focus WRC, ale už po ranní sekci mu z něho skoro nic nezbylo. Tommi Mäkinen ze svého Mitsubishi Lancer EVO VI ždímal maximum a po poledni už šel do čela. Na konci dne se sice propadnul zpět na druhé místo, ale jen s odstupem 3,5 sekundy. Nedělní ráno patřilo prvnímu průjezdu přes Col de Turini a právě na této klasice se rozhodlo o vítězi. McRaeův Focus se v jedné zatáčce zastavil s neodstranitelnou technickou závadou a bylo po souboji. Nikým pořádně nevarovaný Mäkinen do něho málem narazil, ale naštěstí stihnul včas zastavit. Cesta k třetímu monackému vítězství v řadě byla finskému jezdci otevřena.

2002 – Loebovo nešťastné přezouvání

V roce 2002 na tratích panovaly mnohem méně zimní podmínky a soutěžilo se hlavně na asfaltu. Taková situace samozřejmě nejvíce nahrávala do karet Sebastienu Loebovi startujícímu podruhé s Citroënem Xsara WRC. Už po první etapě měl na svém kontě solidní náskok přes půl minuty. Druhý Tommi Mäkinen debutující za volantem Subaru Impreza WRC s Francouzem nedokázal držet krok ani v sobotu, ale pak se stalo něco nevídaného. Zástupci francouzské značky se rozhodli u vozu vedoucího muže měnit obutí v nevhodném a k tomu neurčeném místě. Loeb inkasoval dvouminutovou penalizaci a na první světové vítězství si musel počkat. Mäkinen ovládnul počtvrté a naposledy Rallye Monte Carlo.

2003 – Pódium vyhrazené Citroënu

V roce 2003 už se fenomenální francouzský jezdec dočkal a na pódiu jej doplnili i oba jeho noví kolegové v týmu Colin McRae a Carlos Sainz. Na začátku sice soutěži dominoval Marcus Grönholm s Peugeotem 206 WRC, ale na druhé sobotní zkoušce chyboval a o skálu poškodil pravé přední kolo. Už v této chvíli první tři místa opanovali jezdci Citroënu, ovšem Sainz ještě musel v závěru odrazit útok Markko Märtina s továrním Fordem Focus WRC. To se Španělovi v posledním testu povedlo a bezchybné dílo bylo dokonáno.

2004 – Grönholmův další slibný začátek

Marcus Grönholm zřejmě Monte Carlo mezi své oblíbené podniky neřadí, ostatně až moc často se mu tam nedařilo. V roce 2000 kvůli nízkým teplotám v Gapu v sobotu ráno nenastartoval svůj vůz, následující rok se mu 206 zastavila už první den a v roce 2003 chyboval. O rok později s novou 307 WRC začal slibně a od začátku si udržoval zhruba desetisekundové vedení. Když se ale u jeho nového vozu objevily problémy s převodovkou, nenadělal nic a musel se smířit s propadem až na konečné čtvrté místo. Druhé jasné monacké vítězství tehdy slavil Loeb, zatímco o druhé místo se poprali tovární piloti Fordu Märtin a Duval. Týmová taktika nakonec rozhodla o vítězství Estonce.

2005 – Mrzutosti na sjezdu z Col de Turini

Finský tovární pilot Peugeotu v roce 2005 už asi ani nečekal, že by v Monte Carlu vyhrál. V druhé etapě se ale propracoval na skvělou druhou příčku, která by pro něho měla cenu zlata. Pak ale v neděli přišel sjezd z Col de Turini a na zrádném místě řádně prosněženém aktivními diváky poslal 307 do zídky. Výsledkem bylo uražené levé přední kolo a propad na pátou příčku. To samé se na stejném místě přihodilo Petteru Solbergovi, který ale musel poškozené Subaru odstavit úplně. Senzační druhou příčku tak získal v továrním Fordu debutující Toni Gardemeister, Roman Kresta v té samé stáji skončil osmý, neboť v poslední sobotní zkoušce poškodil kolo a musel do SupeRally. Skvělé třetí místo vybojoval pro Mitsubishi Gilles Panizzi, nový Lancer WRC05 nemohl začít svou krátkou kariéru lépe. Pro nezbytné doplnění, vítězem se znovu stal Loeb.

2006 – Loebova šňůra přetržena

I rok 2006 nabízel tradiční scénář, kdy soutěži od prvních kilometrů vévodil Loeb s Xsarou WRC. Překvapivý druhý nejrychlejší čas v prvním testu zaznamenal Gilles Panizzi se Škodou Fabia WRC. Ve zbytku soutěže se ale trápil s převodovkou, nastavením vozu a pak ještě orazítkoval vůz o skálu a skončil až desátý. V poslední páteční zkoušce ale chyboval i většinou nechybující Loeb, na černém ledu jeho Citroën sklouzl ze srázu. Ve zbytku soutěže i přes účast díky SupeRally Francouz zářil a dojel na senzačním druhém místě. Historicky nejlepší výsledek jezdce po jeho návratu do hry. Každopádně z vítězství se konečně v Monaku radoval Grönholm, tentokrát prvně s Focusem WRC 06.

2007 – Vítězný debut Citroënu C4 WRC

Dlouhá léta s úspěšným modelem Xsara WRC skončily, v lednu 2007 debutovala C4 a stejně tak se změnilo místo konání většiny rychlostních zkoušek Rallye Monte Carlo. Stěhování do okolí Valence mělo přinést více sněhu, ale opak byl pravdou. Soutěž se odjela z drtivé většiny na asfaltu, navíc měla historicky nejkratší ostrou kilometráž pouhých 329 kilometrů. V podstatě se soutěžilo pouhé dva plné dny, ve čtvrtek se totiž odjely jen dvě noční zkoušky a v neděli pak už jen taškařice na monackém okruhu. Loeba neměl kdo porazit a záda mu skvěle kryl týmový kolega Sordo. Debut C4 WRC nemohl dopadnout lépe.

2008 – Žádná velká dramata u Valence

Ani následující rok se na soutěži nic moc nezměnilo. Znovu se jezdilo v okolí Valence, ale v neděli se alespoň do harmonogramu vrátily zkoušky v horách nad Monakem včetně Col de Turini. Sníh opět všehovšudy nikde a na čele po první etapě oba Citroëny. Ten Španělův se v sobotu sice zastavil s poruchou motoru, ale Loeb znovu vyhrál. Na bedně jej doplnil Mikko Hirvonen s továrním Fordem a Chris Atkinson v továrním Subaru. O největší hloupost se postaral Conrad Rautenbach, když v závěrečné zkoušce na monackém okruhu chyboval a rozbil svou Xsaru WRC.

2009 – Kdo si počká, ten se dočká

Rok 2008 patřil k těm snad nejslabším v historii monacké soutěže a dlouhodobě se ani nedařilo na start přitáhnout více než padesát posádek. Změna musela přijít, ale takovou asi čekal málokdo. Soutěž opustila MS a obohatila seriál IRC. Ročník 2009 tak zažil světovou premiéru Škody Fabia Super 2000 a nabídla zajímavou podívanou. I počasí se umoudřilo a začalo se tvářit trochu zimně. Soutěži vévodil od druhého testu Hänninen s novou Fabií, ale pak na poslední zkoušce druhé etapy kvůli gumám dost ztratil a hned ráno pak havaroval. Na stejném testu odstoupil i další hodně rychlý pilot Kris Meeke za volantem Peugeotu 207 Super 2000. Stéphane Sarrazin si nesl velkou ztrátu už z incidentu z druhé etapy a drtivý závěr stačil jen na třetí místo. Vítězství tak připadlo nejvyrovnanějšímu jezdci ze špičky Sebastienu Ogierovi za volantem Peugeotu 207 Super 2000.

2010 – Vítězný debut Fordu Fiesta Super 2000

Druhé vítězství v řadě Ogier na své konto nepřidal. Ba co víc, z pěkného druhého místa jej před závěrečnou zkouškou vyřadila porucha alternátoru Peugeotu 207 Super 2000. Na trati znovu panovaly těžko předvídatelné podmínky a tovární tým Škody se zrovna dobře do pneumatikové loterie netrefil. Jejich pilot Hänninen se tak musel smířit jen s druhou příčkou, domácí Vouilloz s další Fabií Super 2000 na bedně obsadil nejnižší stupínek. M-Sport dodělal Fiestu Super 2000 doslova na poslední chvíli a až do samého startu vlastně nebylo jisté, zda vůz vyhoví technickým regulím a ke startu bude vůbec připuštěn. Nakonec se tak naštěstí stalo a Fin Hirvonen s ním jednoznačně dominoval celému Monte Carlu, když vyhrál stylem start – cíl.

2011 – Bouffierův životní výsledek

Před pěti lety monacká rally potřetí a naposledy hostila seriál IRC. Zatímco úvodní dva roky ovládli přední piloti mistrovství světa, teprve při posledním pokusu dostal příležitost k zapsání svého jména do historických tabulek pilot, který rozhodně ke světové elitě nepatří. Poněkud překvapivě se na startu objevil Petter Solberg, ale za volantem Peugeotu 207 Super 2000 mu pšenka moc nekvetla. Defekt a špatná volba gum jej na konci druhé etapy odsunuly ze druhé na sedmou příčku a definitivní stopku mu vystavil porouchaný alternátor. Jeho bratra Henninga už ve druhé zkoušce zradilo zavěšení Fiesty Super 2000, Thierry Neuville s Peugeotem a Andreas Mikkelsen za volantem Fabie havarovali už na samém začátku soutěže. Na čele rally se držel se skoro minutovým náskokem v půli druhého dne Hänninen s Fabií Super 2000, za ním se o druhé místo pral Loix s obdobným vozem. Poslední dva testy dne ale poznamenala velká změna povětrnostních podmínek a u Škody se do výběru gum ani trochu netrefili. Hänninen spadnul na šesté místo, Loix situaci zachraňoval v cíli druhým místem. Česká značka tedy dočasnému vystoupení Monte Carla ze světového kolotoče k opanování výsledků nevyužila. Naopak plně situace a hlavně chytré volby gum v druhé páteční sekci využil Bryan Bouffier. Ze sedmého místa poskočil na první a získal s Peugeotem 207 Super 2000 senzační vítězství.

2012 – Pětidenní maratón

V roce 2012 se země začala znovu točit tím správným směrem a perla světového šampionátu znovu zakotvila tam, kam patří. Organizátoři jezdcům ovšem připravili neskutečně natahovaný harmonogram. Po dvou klasických plných etapách kolem Valence následovala jedna přejezdová, pak noc dlouhých ohňů v horách nad Monte Carlem a konečně v neděli pětikilometrová Power Stage. Návrat do MS znamenal, že se do kolonky pro vítěze znovu zapsalo jméno Loeb. V prvním dnu však provedl lepší volbu gum Jari-Matti Latvala a na prvním průjezdu úsekem Burzet – St. Martial nadělil Francouzovi s Citroënem skoro minutu. V tom druhém pak ale chyboval a Fiestu poslal mimo trať. O druhé místo spolu pak tvrdý souboj svedl druhý pilot Fordu Solberg a zástupce Mini Sordo. Nor doplatil v přejezdové třetí etapě na výběr gum a musel se smířit s bronzem. Španěl tak ukořistil perfektní druhé místo, poslední kvalitní výsledek předčasně ukončeného projektu Mini.

2013 – Volkswagen na scéně

Rallye Monte Carlo v roce 2013 přinesla toužebně očekávaný vstup značky Volkswagen na světové soutěžní kolbiště. A lepší začátek než vítězství hned v první absolvované rychlostní zkoušce si přát ani nemohli. Následně sice iniciativu přebral monacký rekordman Loeb, ale Seb II. si udržoval senzační druhou příčku. Otázky na to, zda dokáže porazit svého francouzského předchůdce, jej sice pokaždé rozdráždily do ruda, ale za volantem Pola WRC byl maximálně klidný a soustředěný. Druhé místo si v soutěži, která nabídla za posledních patnáct let nejkrásnější zimní podmínky a stala se tím doslova reklamou na rally, posádka Volkswagenu udržela až do cíle. Latvala s druhým Polem bohužel v poslední etapě chyboval a vůz hodně rozbil. Poslední monacký triumf si na své konto připsal Loeb.

2014 – Hyundai napoprvé naprázdno

I předloni Monte Carlo ozdobil debut nové tovární stáje, v tomto případě Hyundai. Už po první etapě ovšem bylo vymalováno. Thierry Neuville začal hodně zostra, na prvním mezičase měl skvělý čas, ale hned záhy na ledu a sněhu jeho i20 WRC uklouzla, atakovala sloup u trati a Belgičan skončil. Po RZ 3 se na průběžnou bednu dostal Sordo s druhým Hyundaiem, ovšem i on rychle skončil. Ze hry jej už v pátek vyřadil alternátor. Nečekaným lídrem se po prvním dnu stal Bouffier startující se soukromým Fordem Fiesta WRC. V druhém průjezdu nejdelším úsekem Vitrolles – Faye ale chyboval a nástupu Ogiera už zabránit nedokázal. První průjezd tím samým úsekem se pro změnu stal osudným prvnímu lídrovi rally Robertu Kubicovi, dalšímu soukromníkovi ve Fordu Fiesta WRC. Druhý monacký triumf si pro sebe připsal Ogier, tentokrát už v rámci MS.

2015 – Poslední duel dvou Sebastianů

Loeb se už dva roky světového šampionátu v rally pravidelně neúčastní, ale pro loňské Monte Carlo udělal výjimku a jednorázově se za volant DS3 WRC vrátil. Hned na první čtvrteční noční zkoušce zajel devítinásobný mistr světa senzační čas a dostal se do čela. V pátek v okolí svého rodného Gapu ale přitvrdil Ogier a po poledni se dostal do čela. Tuhý duel dvou Sebů ale bohužel skončil dřív, než naplno propuknul. Loeb v poslední páteční zkoušce chyboval a urval levé zadní kolo. Chyba jezdce Citroënu otevřela dveře k senzačnímu výsledku, jaký se v roce 2003 povedl naopak právě francouzské stáji. Celé pódium totiž vloni ovládnul Volkswagen.