Hlavním centrem automobilových soutěží je nepochybně starý kontinent, tedy Evropa. Ovšem to neznamená, že by se ani na jiných místech ve světě nejezdily lokální šampionáty. Jedním z nejexotičtějších a nejzajímavějších je ten odehrávající se na nejmenším kontinentě, Austrálii. Jak už bývá ve většině lokalit zvykem, ani zde není vypsáno pouze jedno mistrovství. Ovšem vítěz pouze jednoho se může pyšnit označením Mistr Austrálie. A tím je Globalstar Australian Rally Championship (ARC). Celý tento šampionát se odbývá na šotolinových cestách, zpravidla takových, jaké nám jsou známy z podniku MS Telstra Rally.

PODNIKY

Všechny podniky jsou rozesety po celém australském kontinentu a, jak již bylo zmíněno, odehrávají se na jednotném povrchu. Letos sezónu otevře premiérově podnik zařazený do asijsko-pacifického mistrovství, Subaru Rally of Canberra (11. – 12. března). O více než dva měsíce později (20. – 21. května) je na řadě nejvzdálenější soutěž s centrem v západní Austrálii, Quit Forest Rally. Poté se skupina australských jezdců vydá na samotný východ kontinentu, kde na ně čeká, již podle názvu lokality Slunečné pobřeží, velmi přívětivá soutěž Coates Rally Queensland (17. – 18. června). Čtvrtou zastávkou pak bude tasmánská Subaru Safari Rally (15. – 16. července). S tasmánským čertem se tam jezdci zřejmě ještě nesetkali, zato je občas potkalo nepříjemné počasí a zasněžené cesty. A tak se jistě rádi po jejím absolvování přesunou zpět na pevninu, kde je čeká Toyota Rally South Australia (19. – 20. srpna), odehrávající se na cestách mezi místními vinicemi. Závěrečná zajížďka bude pro jezdce poměrně krátká, v sousedním státě Victoria je čeká NGK Rally of Melbourne (23. – 24. září). Ještě je nutno dodat, že zcela posledním podnikem bude světová Telstra Rally (28. – 29. října), kde se poperou o poslední bodový příděl pouze zástupci klasifikace značek. Z kalendáře vypadla vloni premiérová Bathurst Rally konající se v Novém Jižním Walesu.

BODOVÁNÍ A REGULE

Každý podnik je rozdělen do dvou etap, z nichž každá se boduje zvlášť, tedy jako dva samostatné závody. Ze součtu časů obou etap pak vzejde celkový vítěz, který získá bonusový jeden bod. Tento způsob bodování byl ostatně předlohou pro často diskutovaný SupeRally systém, od něhož se ale v základních rysech liší. Je otázkou, který je spravedlivější a zajímavější, avšak ten australský má jednu výhodu. Je již zažitý a šampionátu o menším počtu podniku přidává na dramatičnosti. Ostatně není ani žádnou výjimkou, že přední jezdce v cíli etapy od sebe dělí jen pár sekund. A etapy o délkách minimálně 80 kilometrů jsou skutečně sportovně hodnotné.

Body se přidělují nejrychlejším deseti posádkám, a to v této sestupné řadě – 20, 16, 14, 12, 10, 8, 6, 4, 2, 1. Kromě absolutní klasifikace jezdců a poháru značek je ještě vypsán Privateers Cup, tedy pohár pro soukromé jezdce bez tovární podpory, skupina F16 pro vozy s přední poháněnou nápravou a objemem 1600 ccm a nakonec ještě Aussie Cup pro vozy s objemem větším než 2,5 litru a motory V6 a V8. Prim mezi továrními týmy a předními soukromníky hrají produkční vozy, od 1. června jsou povoleny i vozy Super 2000. V rámci úsporných opatření musí celou sezónu absolvovat přední jezdci (tzv. level one competitors) s maximálně dvěma motory a každou soutěž pak s jedinou převodovkou. Při porušení tohoto pravidla je jezdci v klasifikaci etapy, v níž poprvé použil třetí motor či druhou převodovku, přidělena trestná minuta za motor a půlminuta za převodovku. Výjimku tvoří situace, kdy je daný díl po vážné nehodě dále nepoužitelný.

TECHNIKA A JEZDCI

Jak již bylo zmíněno, na předních příčkách se objevují produkční vozy. Tak se děje od roku 2003, kdy byly poprvé zakázány vozy WRC a vznikla produkční třída, jenž vychází z "evropského" formátu, ale v některých věcech se přeci jen liší. I z toho důvodu místní asociace zavádí od letošního června kategorii Super 2000. Kromě většího přiblížení se evropským standardům to má za úkol i zatraktivnění šampionátu, neboť by měly tyto vozy být podle slov Neala Batese, šéfa a jezdce týmu Toyota, "brutálnější" a jejich zvuk je prý naprosto dokonalý.

Simon Evans, foto: rally.com.au

Největší tradici má v Austrálii tým Subaru, pro nějž sedm titulů (1996 – 2002) získal legendární a bohužel tragicky zesnulý Novozélanďan Possum Bourne. Tomu je ostatně připisováno i to, kam až místní šampionát vytáhl. Po jeho smrti taktovku převzal Cody Crocker a získal zbylé tři tituly. Letos se bohužel Subaru ze šampionátu stahuje a jeho odnož Les Walkden Team se má s Cody Crockerem a Eli Evans za volantem zúčastnit asijsko-pacifického mistrovství. Samotné Subaru Australia s Deanem Herridgem jako jediným jezdcem našlo novou motivaci v boji o titul v asfaltovém mistrovství. Druhou tradiční značkou v Austrálii je Toyota. Za tu již dlouhou dobu závodí Neal Bates, který je i šéfem místního sportovního zastoupení této značky. Se spolujezdkyní Coral Taylor získal tři australské tituly (1993 – 1995) ještě za volantem Toyoty Celica skupiny A. Nynějším závodním nářadím je však produkční Toyota Corolla Sportivo. Vůz, který vytvořil místní tým a se kterým se jinde na světě nelze setkat. Na začátku letošního roku Neal Bates vyrazil do Jihoafrické republiky za svými kolegy, aby se projel s jejich Corollou Super 2000. Byl jí naprosto ohromen a plánuje, kterak ji jeho tým v blízké budoucnosti připraví pro Mistrovství Austrálie. Letos Neala Batese v sestavě pro domácí mistrovství doplní stejně jako vloni Simon Evans s manželkou Sue, loňští druzí vicemistři.

Neal Bates, foto: rally.com.au

Dva vozy budou připraveny pro jezdce Martina Lintotta a Stewarta Reida. Za zmínku stojí ještě předloňská sestava Toyoty, v níž se vedle Neala Batese představil jeho bratr Rick. Stejné plány na vůz Super 2000 má i Ford. Zatím se ale chce věnovat vývoji nové zbraně, kterou na loňském závěrečném podniku představil. Produkční Ford Focus s pohonem zadní nápravy tehdy do cíle nedorazil, letos se snad bude Michaelu Guestovi dařit více. Tento jezdec je dobře znám z počátku nového milénia, kdy sponzorován cigaretovou firmou Winfield závodil s továrním Hyundaiem. Poslední značkou, která je v poslední době trochu na ústupu, je Mitsubishi. To se v Austrálii letos bude prezentovat Lancerem EVO IX a jejich jezdcem je Scott Pedder. Ještě předloni oblékal overall Ralliartu legendární Ed Ordynski, který se vloni jednou objevil za volantem Corolly Sportivo a letos jej zřejmě už na trati neuvidíme. V roce 2004 se mimochodem vicemistrem Austrálie za volantem soukromého Subaru stal Chris Atkinson. Do Austrálie si svou cestu našel i Fin Juha Kangas, který v roce 2003 ještě za volantem Mitsubishi obsadil třetí příčku konečné klasifikace.

P.S. Na místě právě probíhající Rally of Canberra máme našeho spolupracovníka Dana Vrubela, takže se můžete těšit na zajímavé fotky.