Tématika toho, jak jsou na tom jednotlivé soutěžní speciály se spolehlivostí, se již řešila mnohokrát a jedna z podobných diskuzí byla námětem tohoto textu. Autora totiž zajímalo, jak si vedou se spolehlivostí jednotlivé speciály třídy R5, která je dnes tou hlavní v národních a regionálních šampionátech, kde nahradila dřívější speciály S2000, se kterými je pak na závěr taktéž výběrově porovnal. Zdrojem dat byla databáze eWRC-results.com, konkrétně její sekce věnující se historii jednotlivých vozů, takže starty byly ručně počítány z těch, které zde jsou dohledatelné a stejná metodika pak byla použita i pro odstoupení a jejich důvody.

Pro zajímavost byly odstoupení rozčleněny na ty, které způsobila havárie (dohledatelná v databázi pod heslem havárie, následky havárie atp., nelze tedy uvažovat, že byly obsáhnuty úplně všechny havárie, některé se mohou skrývat i pod heslem odstoupil, ale alespoň pro menší ilustraci to sloužit může). Aby mohly být výsledky porovnány mezi jednotlivými speciály, které každý absolvovaly jiný počet startů, tak došlo k relativizaci údajů a tím je lze pak porovnávat. Sloupec startů asi není potřeba dále vysvětlovat, odstoupení je podíl všech odstoupení na všech startech, technika ukazuje, jaké procento ze všech startů skončilo dříve než v cíli z jiného důvodu, než havárie a havárie ukazují, jaký podíl měly havárie na všech odstoupeních. Tolik ke krátkému teoretickému a metodologickému úvodu a pojďme se nyní podívat na to, jak si vedou jednotlivé speciály R5 či jak jsou na tom v porovnání se svými staršími druhy S2000 (zde však byly zvoleny tři nejčastěji využívané vozy – Fiesta, Fabia a P207).

Ford Fiesta R5 a Fiesta S2000

Pokud se podíváme čistě jenom na počet vyrobených exemplářů, tak lze s lehkou nadsázkou prohlásit, že Fiesty R5 v M-Sportu sekají podobně, jako svého času Baťa cvičky. Důkazem budiž, že již z dílen firmy sídlící v Cockermouthu vyjelo více jak 150 exemplářů tohoto speciálu. A další číslo je neméně slušné, všechny speciály mají dohromady odjeto více jak 1600 soutěží a po tomto víkendu číslo opět o něco vzroste a je jasné, že do poloviny roku bude překonána meta 2000 startů. Poprvé se na trati čerstvě homologovaná Fiesta R5 ukázala na naší Bohemia rally 2013, ale Jan Sýkora kromě jednoho nejrychlejšího času zapsal do historie vozu taktéž první havárii. Následně se vůz ve velkém začal objevovat na tratích a Jari Ketomaa jej ve Finsku dovezl k vítězství ve WRC2. V roce 2014 již byl vůz rozšířený, na konci sezóny dovezl tři jezdce k domácím titulům – Miklós Kazár (Maďarsko), Wojciech Chuchala (Polsko) a Frank Tore Larsen (Norsko). Loni pak vůz přidal národní titul opět v Polsku zásluhou Lukasze Habaje, Rumunsku díky Simone Tempestinimu a v Norsku, kde Eyvind Brynildsen střídal specifikaci R5 a RRC. Nyní ale pojďme k samotné spolehlivosti.

Jak je z tabulky vidět, meziročně vzrostl počet startů vozu o třetinu a taktéž počet odstoupení, když o pět procentních bodů stoupla pravděpodobnost, že posádka nedorazí do cíle. Co je však zajímavější, tak dle dostupných dat začali v roce 2015 piloti Fiest R5 méně bourat, což se promítlo do změny skladby důvodů odstoupení, když kvůli havárii skončila jenom pětina odstoupení, namísto minulo-ročních 7 %. Celkově se také havárie podílely na menším počtu odstoupení, zde je pokles o polovinu. Pro srovnání se podívejme na ty samé údaje pro Fiestu S2000, která byla předchůdkyní současného speciálu z M-Sportu. Fiesta debutovala v Monaku v roce 2010 a Mikko Hirvonen, tehdejší jednička M-Sportu, ji dovedl k vítěznému konci. Autor doporučuje povšimnout si roku 2011, kdy Fiesta S2000 zaznamenala vskutku slušnou spolehlivost, která se nedá s jinými roky či auty srovnávat s výjimkou Fabie R5 v loňském roce. Jinak je ale vidět, že stárnutí se na voze projevuje, loni už 27 % startů končilo dříve, než na cílové rampě.

Škoda Fabia R5 a Fabia S2000

Zatím nejmladším přírůstkem do rodiny vozů třídy R5 je Fabia pocházející z českých luhů a hájů, která byla homologována téměř o dva roky později než Fiesta R5. Konkrétně se tak stalo loni v dubnu a i u tohoto speciálu proběhla premiéra na české půdě, konkrétně při Rallye Šumava Klatovy, kde ji tovární jezdec Jan Kopecký dovezl k vítězství. A jelikož tento výkon zvládl zopakovat při všech dalších domácích startech v sezóně, slavil již po Barum Czech Rally Zlín zisk titulu českého mistra. Kromě domoviny se Fabia R5 podílela na zisku titulů ještě v Rakousku, kde jí Raimund Baumschlager nahradil předchozí Fabii S2000, stejný scénář změny techniky pak absolvovali i Freddy Loix v Belgii a Norberg Herczig v Maďarsku. K dalším výčtům úspěchů může sloužit WRC2, kde tovární posádky braly třetí a čtvrté místo plus mistr Nasser Al-Attyah, jenž na Fabii R5 přezbrojil v posledních dvou soutěžích.

Z pohledu na data za loňský rok lze dedukovat, že v Mladé Boleslavi se povedlo postavit velmi spolehlivý speciál, když do cíle Fabia R5 z jakéhokoliv důvodu nedojela ani ne v pětině případů, konkrétně v 18 % odstartovaných soutěží. Z toho však hned 30 % předčasných konců připadá na vrub haváriím, což znamená, že z jiného důvodu skončilo jen 12,73 % startů, což je podobný výkon, jako svého času dosahovala Fabia S2000. K ní se plynule přesuňme, protože tento vůz znamenal pro Škodu motorsportu velký úspěch a díky svým výkonům se speciál jistě zapsal do historie mladoboleslavského týmu. Za svou kariéru vybojoval řadu národních a regionálních titulů, bezpočet vítězství a ukázal, že po dvou ne úplně špičkových čtyřkolkách, umí i ve Škodě postavit špičkový speciál s pohonem na všechny čtyři kola. Již samotný debut v Monaku v roce 2009 byl povedený a to se dá říct o celé sezóně, protože Jan Kopecký dokončil druhý v celkovém hodnocení IRC a tuto příčku pak zopakoval ve všech dalších letech, kdy se tento seriál konal. Od roku 2010 pak Škoda vládla, když vyhrála pokaždé jak mezi jezdci, tak i značkami. Jak je z čísel Fabie S2000 vidět, ze své starší sestry si vzala to dobré a spolehlivost se tomuto vozu nedala upřít od začátku, když odstoupením končilo něco lehce přes pětinu startů.

Peugeot 208 T16 a Peugeot 207 S2000

V roce 2014 se na soutěžní tratě vydal Peugeot 208 T16, který navazoval na úspěšného atmosferického předchůdce P207 S2000. O první ostré představení vozu, i když ještě bez homologace, se postaral na Ypres rally 2013 Kris Meeke, s homologací však poprvé vyjel Paolo Andreucci, který s autem týmu Racing Lions v barvách italského zastoupení Peugeotu bral třetí místo na Rally Il Ciocco e Valle del Serchio. Hned na Acropolis rally se pak tovární jezdec Peugeot Rally Academy Craig Breen postaral o první mezinárodní vítězství, když dokázal o osm sekund porazit Bryana Bouffiera s DS3 RRC. Avšak Breen si pak s vozem začal užívat své a na konci sezóny byl v hodnocení ME třetí, mnohem spokojenější byl prvně jmenovaný Andreucci, který si dojel pro domácí titul jak v roce 2014, tak i vloni. Kromě Ucciho se 208 radovala z titulu ještě loni v Dánsku zásluhou Christiana Jensena a ve Finsku díky Juhovi Salovi.

Avšak když se podíváme na spolehlivost vozu, tak zjistíme, že s výjimkou "garážnického" Mirage R5 se jedná v případě P208 T16 o nejméně spolehlivý vůz, protože v roce 2014 byl více jak 1,5x nespolehlivější než Fiesta i DS3. Výsledkem bylo, že do cíle nedorazil hned ve 34 % případů a podíl ve sloupečku technika je taktéž nejvyšší ze všech sledovaných speciálů. Loni se spolehlivost "lva" o něco málo zvýšila, ale i nadále jde o jediné auto, kde je skoro třetinová šance, že po odstartování nedorazíte do cíle. A není to ani z důvodu havárií, které jsou v normě ostatních aut. Zajímavostí je, že vloni byl spolehlivější i letitý předchůdce "dvěstěosmičky" v podobě P207 2000, který nedojížděj v 28 % případů. Když byl vůz nový, tedy v roce 2007, tak byl mnohem spolehlivější než jeho nástupce.

Citroen DS3 R5

Současně s P208 T16 se na soutěžní tratě vydal sesterský Citroen DS3 R5, takže zájemci o koupi speciálu z dílen PSA si mohli vybírat ze dvou značek a modelů. Vůz debutoval na Rally Sanremo, kde s ním jel Rudy Michelini a výraznou českou stopu najdeme i u tohoto speciálu, protože hned první vůz dodaný klientům mířil na Zlínsko, kde sídlí Gemini Clinic Rally Team, v jehož barvách jede s DS3 R5 Mirek Jakeš a ten se postaral o třetí zaznamenaný start vozu a při Rallye Český Krumlov jej dovezl na druhém místě. Pokud jde o národní tituly, tak zde zaznamenala DS3 jen jeden a to loni v Portugalsku zásluhou Jose Pedro Fontese. Loni se poměrně značné obliby tento vůz dočkal i v Beneluxu, kde se pravidelně ukazovalo několik kousků a nejvýše dojel Vincent Verschueren, jenž bral třetí místo v Belgii. Jestliže nahlédneme na tabulku, tak je vidět, že v prvním roce svého nasazení byla DS3 mnohem spolehlivější než sesterský Peugeot, protože posádku nechala na holičkách ve 20 % případů. Loni se spolehlivost o něco zhoršila, když předčasně končilo 28 % startů. Zajímavým číslem je 40% podíl havárií na odstoupeních v roce 2014, což je ze všech sledovaných vozů nejvíce a je vidět, že jezdci své speciály s dvojitým šípem ve znaku moc nešetřili.

Mitsubishi Mirage R5

Takovou Popelkou mezi ostatními speciály R5 je pak Mitsubishi Mirage, protože za ní oproti předchozím vozům nestojí tovární tým (M-Sport počítejme jako tovární, přeci jen zastupoval Ford v MS dlouhé roky a dodnes se jej účastní s vozem specifikace WRC), nýbrž lidé kolem Tomase Wenga ze švédské společnosti MPart AB a z části svými díly čerpá z Lanceru desáté evoluce. Smělé plány na účast ve WRC2, které se objevovaly při představení vozu, vzaly za své, stejně tak mezinárodní homologace a speciál jezdí dodnes pouze s tou národní. Zatímco loni hned polovina startů skončila dříve než v cíli, letos se výkony o něco zlepšily a například výkon Osiana Pryce z Mid Wales Stages ukazuje, že by v dobrých rukou nemusel být vůz úplně nekonkurenceschopný. To ostatně ukázal i Jari Ketomma, jenž by měl s Mirage R5 odjet letošní finské mistrovství a na Vaakuna Ralli čtvrtým místem za dvojicí dalších R5 a WRC ukázal, že by to mohlo jít…

Pro závěrečné srovnání pak několik grafů, kde lze vizuálně porovnat jak si na tom vozidla stojí z hlediska toho, jaká je šance, že posádku dovezou do cíle, jak se vyvíjela jejich spolehlivost v letech (pouze u vozů R5) či jak velký počet startů končil havárií.

Obr. 1.: Srovnání podílu odstoupení na startech jednotlivých speciálů v roce 2015

Obr. 2.: Vývoj podílu odstoupení na startech jednotlivých speciálů v letech 2014 a 2015

Obr. 3.: Kolik startů jednotlivých vozů skončilo v roce 2015 havárií

Zdroje informací:

eWRC-Results.com (2016): Historie vozů, http://ewrc-results.com/cars.php (19. 3. 2016)
eWRC-Results.com (2016): Sezóna, http://ewrc-results.com/season.php (19. 3. 2016)
Weiser, Z. (2016): Rallymonitor. Rally, 17, č. 1, s. 34-35
Weiser, Z. (2015): Rallymonitor. Rally, 16, č. 1, s. 22-23