19. 5. 2016 13:21 − 3970× − 6

Jiří Sutr slaví 40 a vychovává za sebe náhradu

S oslavencem o jeho zajímavých zážitcích z jeho bohaté kariéry + video.

Jiří Sutr slaví dnes (19. 5. 2016) své 40. narozeniny. Pojďme si trochu popovídat o jeho životě a hlavně o jeho rallyové kariéře. První otázka nemůže být jiná, než že se Jirky zeptáme, kdy se poprvé setkal s motorem poháněným vozidlem.

„Nevím kolik mi přesně bylo, ale hodně málo a bylo to do nakladače v JZD. Posadili mě do toho, já sešlápl plyn a lžící proboural zeď. Pak jsem dost jezdil kombajnem, to mi bylo tak 12 let. Po těchto zážitcích se zemědělskou technikou jsem přešel do tátovy škodovky a jezdil s ní většinou po letišti. V 16 letech už jsem jezdil poměrně dost drze i mimo letiště. Dodnes se divím, že mě nechytili.“

Kariéru v zemědělství si tedy Jirka nezvolil (i když odmaturoval shodou okolností na střední zemědělské škole). Jak to tak většinou bývá, rally je láska na první pohled, na první setkání. Kdy se tedy zamiloval Jiří Sutr?

„Vzpomínám, že na mou první rally v životě, mě vzal náš soused. Byl to Pačejov, myslím, že rok 1988. Byl to pro mě velký zážitek, protože hned první tři auta šly na našem místě přes střechu. Musím říci, že mě to opravdu zaujalo.“

První start v rally přišel ale až v 26 letech. Jaká to byla soutěž, kdo dělal Jirkovi spolujezdce a jak to celé dopadlo?

„Byly to Okříšky 2002 s Nissanem Sunny a s kamarádem Zdeňkem Synáčem. O rally jsem nevěděl nic a asi týden před odjezdem jsem se náhodou seznámil s Pepou Petákem a ten mi vše vysvětlil. O tom, že existují třeba nějaké časovky, jsme ani netušili. Od té doby jsem mu za to už mockrát poděkoval, ale nikdy to nebude dost. Poradil mi i Vašek Pech, kterého jsem kontaktoval při chatu v rádiu. Oba byli velmi ochotní a z jejich rad jsem těžil celou dobu. Jak jinak ale mohl dopadnout můj první závod? Na poslední RZ jsem to zamotal do pletiva, škoda.“

Co vlastně říkala rodina a přátelé na tvůj vstup do sportu zarámovaných automobilů?

„Naši byli ze začátku proti, ale bylo jim to málo platné. Pak to začali tiše snášet, ale nijak se neangažovali. Byli se snad dvakrát podívat a při té příležitosti mi samozřejmě zafandili. Manželka už mě poznala jako závodníka, takže neprotestovala, ale ani nejásala. První syn Vojta, se narodil v roce 2008, takže neměl ještě možnost to nějak vnímat.“

Zajímavé zážitky má Jirka z let 2004 – 2005, tedy z období ještě před tím, než se na plno začal věnovat závodům ve sprintrally.

„Jirka Brynda mi zavolal, jestli nechci dělat špiona Štěpánu Vojtěchovi. Myslel jsem, že si dělá srandu, ale za chvíli volal Štěpán a oznámil mi, že to budu dělat s Jindrou Štolfou. To byl můj „Bůh“, takže jsem se těšil o to víc. Jindra mě později požádal, jestli bych mu pomohl i na Bohemce, kde jsme roli špionů dělali pro Jana Kopeckého. Už si přesně nepamatuji, jestli to byl rok 2004 nebo 2005. Honza jel tenkrát s Fábií WRC. Nikdy na to nezapomenu. Hlavně na to, jak mi Jindra vyprávěl o svém prvním závodě. Budete-li mít tu možnost, někdy se ho na to zeptejte, stojí to opravdu za to. Jinak s Jindrou mám spojený ještě jeden zážitek. Na Rally Liberec jel s kitovým Saxem. Stál jsem u jedné zatáčky a vedle mě stál starší pán, který mě zaujal, protože měl obrovské charisma. Přijel Jindra, vletěl do pole a dost mu trvalo, než se z toho vyhrabal. Již zmíněný pán, který stál vedle mě to celé dost kriticky komentoval. Nedalo mi to a řekl jsem mu něco v tom smyslu ať, nekritizuje takového mistra. On mi odpověděl, že může, protože je jeho otec. Následně mi podal ruku a poděkoval, že jsem se Jindry zastal.“

Navažme ale na Jirkovu závodní kariéru. Po premiéře v roce 2002 si v dalším roce 2003 dopřál hned dva závody a jeden v roce 2004. Následně se Jirka naplno opřel do MČR ve sprintrally. Především roky 2006, 2008 a 2009, kdy absolvoval kompletní série malého mistráku z něj udělala profesionálního jezdce s auty poháněné přední nápravou. Nejdříve mu sloužila Škoda Felicia tehdejší třídy A5 a následně Škoda Fabia ve stejné kategorii. Spolujezdkyní mu na dlouhou dobu byla Petra Veselá, kterou posléze vystřídal Michal Mrlina. Jakého úspěchu si Jirka z těchto let nejvíce váží?

„Těžko říct čeho si nejvíce vážím. Každá sezóna byla skvělá. V roce 2006 to byla první kompletní sezóna zakončená třetím místem ve sprintech a to byl pro nás velký úspěch. Musím přiznat, že jsme měli ale i dost štěstí. Přesto to pro mě má velkou hodnotu. Tady si cením druhého místa z Hradce Králové, kde nás porazil jen Jan Sýkora. Sezóna 2008 na výsledek ve sprintech byla asi nejhorší, ale co se týká sportu tak asi nejlepší. Celý rok jsme se tahali o vteřiny s mým kamarádem Martinem Lošťákem, a i když už jsme nestačili kitům, tak mezi námi to byly nádherné souboje. V této sezóně si cením druhého místa z Příbrami. Byl to můj první velký závod a od začátku se nám dařilo."

"V roce 2009 jsme přesedli do Fabie, což bylo skvělé auto se sekvencí. To mě opravdu bavilo. O druhé místo ve sprintech nás připravily problémy s motorem, ale i třetí místo je hezké. Nejvíce mi sedl asi Vyškov. Dojeli jsme druzí a pamatuji si, že po jedné RZ mi řekl Martin Lošťák : „Už s tím umíš.“ To mě hodně potěšilo.“

V dalších letech už se Jirka možná začal více soustředit na rodinu. V roce 2011 absolvoval 4 závody s enkovým Renaultem Clio Sport. Zážitkem byl jistě start na věhlasné Barumce.

„Dohodl jsem se s Milanem Liškou, že otestujeme Clio ve skupině N. Přiznávám, že jsem se s tím hodně trápil. Sériová převodovka byla hrozná proti sekvenci ve Fabii. Nejvíc mě trápily pomalé zatáčky. Na jedničku to bylo moc, na dvojku málo. Ale zase to jelo rychle a jsem za tu zkušenost rád. Díky Milanovi jsem měl možnost jet Barumku. Do té doby jsem tvrdil, že je to akorát nesmyslně drahá soutěž, že je lepší jet třeba Kopnou. Rychle jsem změnil názor. Třeba při seznamovačkách, bylo kolem trati diváků jako u sprintu při ostrém závodě. Samozřejmě nezapomenutelná atmosféra byla na autobusáku. Jel jsem s Petrem Dufkem a byla to pro mě událost, jet s tak zkušeným spolujezdcem. Bohužel jsme pro poruchu elektroniky nedojeli, ale byla to paráda.“

Když ještě zavzpomínáš na auta, která si za svou kariéru vystřídal, hlavně ty závodní, na které vzpomínáš nejraději, a které tě třeba zklamalo?

„Závodil jsem s Nissanem Sunny N3, Škodou Felicií N1, Škodou Felicií a Fabií A5, dále s Renaultem Clio Sport N3, Fiestou N1 a Citroenem C2 R2. Nejlepší a nejhezčí vzpomínky mám asi na Fabii, se kterou se doufám ještě někdy svezu. Nejhorší to bylo s Fiestou N1. Nesplněným snem bohužel zůstalo Clio R3.“

Zásadní otázka pro každého jezdce bývá to, jestli už se rozhodl pověsit závodní kombinézu na hřebík?

„Licenci do velkých závodů už si dělat nebudu. Občas bych se rád svezl s nějakým pěkným autem třeba na závodech, které pořádá Rally klub historických vozidel v okolí Nepomuku. Naposledy to bylo právě na Nostalgia Rally Kramolín 2014 s autem od Roberta Čonky. Sice jsme kvůli technické závadě nespatřili cíl soutěže, ale bylo to moc fajn svezení. Jinak stále zůstává možností splnit si jeden z mých snů, a to svézt se s Cliem R3 nebo nějakou pěknou S1600. Největší mé přání by ale bylo sednout do Škody Felicie Kit Car Kamila Johánka. Už jsem tomu byl blízko, ale nakonec to nevyšlo finančně. Uvidíme do budoucna“.

Aktuálně se Jirka ale stále pohybuje aktivně v motoristickém sportu. Věnuje se se svým starším synem kartingu. Což většinou bývá tím prvním správným krokem, jak se třeba časem posunout k rally?

„Starší syn Vojta se potatil, takže také začal závodit. Zdědil po mě ale i další, trošku negativnější věci, např. na fotbal je úplně „levej.“ Mezi motokáristy jsme zatím nováčci a všechno se učíme. Hodně nám pomáhá další bývalý závodník Andrej Čepil, od kterého máme i motokáru. Doufám, že se nám bude trochu dařit. Zatím se Vojta samozřejmě drží na chvostu startovního pole, ale věřím, že se vyjezdí. Je mu 8 a ty motokáry jedou cca 100 KM/h takže to není jen tak. Už jsme si zkusili i velkou bouračku a doufám, že tím máme smůlu vybranou. Letos pojedeme pohár autoklubu a pak se uvidí. Jezdíme s motokárou značky MS kart a asi u ní i zůstaneme. Dalším mým nemalým snem je určitě i to, aby se Vojta vypracoval třeba až na bednové umístění.“

Co závěrem? Co ti dala, či vzala tvá dosavadní rallyová kariéra?

„Rally je pro mě pořád nejkrásnější disciplína. Dala mi spoustu krásných zážitků, hodně kamarádů, ale také mi vzala pár iluzí a hromadu peněz. Přesto bych se dnes rozhodl stejně jako v roce 2002, když jsem začínal.“

S přáním všeho nejlepšího a splněných snů se připojujeme i my z Rally Fans Katovice a přidáváme sestřih Jirkovo kariery. Takže ještě jednou, všechno nejlepší!

MMAARTIN + RFK a Jiří Sutr

Přidejte se na FB stránky RFK www.facebook.com/RallyFansKatovice

Komentářů celkem: 6
19. 5. 2016 14:30
0 0
Gratulace i za mě a koukej se někdy ukázatsmajlík Jinak tady je jeho kompletní profil http://www.ewrc-results.com/profile.php?p=3743&t=Jiri-Sutr
19. 5. 2016 15:09
0 0
náčelníku, ten profil není kompletní, teda doufám a věřím, že do něj ten "junior" ještě pár startů přidá smajlíksmajlík
19. 5. 2016 20:32
0 0
40? Ty voe takovej dědek a ještě by to chtělo závodit :D :D Pevný zdravíčko pane a ukaž se na rally. Nejlíp v nějakým pěkným áčku
20. 5. 2016 07:42
0 0
Bez urážky. Článek fajn, ale pan Sutr si takhle honit ego nemusí vlastním píár. Extra rychle nejel, výsledek nula a jsou jiný borci, který se fandům necpou s kdejakým prdem ve své obyčejném životě..... Jinak 40-tka je fajn, taky jsme zažil.
20. 5. 2016 09:57
0 0
Ty voe.. Fiala, nechvalně známý exšéf rallye Příbram našel odvahu vyjít na světlo? Namísto toho aby mlčel a šoupal nohama?
22. 5. 2016 12:34
0 0
Příspěvek byl smazán redakcí, děkujeme za pochopení!
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!