Petr Michálek - eWRC.cz
3. 6. 2016 22:08 − 2188× − 0

P. Michálek: Náročnější soutěž jsem v životě nejel

Dvě malebné vesničky poblíž Sušice, vzdálené od sebe “přes kopec“, oběma probíhá trasa Rallye Šumava.

Po rallye Šumava, kde jsme byli zklamaní z výkonu auta, jsme trochu testovali a věnovali se lepšímu naladění motoru. Auto prošlo před soutěží pravidelnou kontrolou a tak jsme mohli vyrazit do Krumlova. Loni jsme v Krumlově odstoupili po RZ Malonty, kde jsme zničili náhradní převodovku. Letos byl hlavní cíl hlavně spatřit cíl.

Pátek – 1. sekce:

Přípravy v plném proudu a v ČB v servisní zóně neskutečné vedro. Klasickou RZ na výstavišti jsme odjeli tak, abychom neutrhli někde kolo. Nechtěli jsme věřit, že v Krumlově panuje tak špatné počasí. Brali jsme to, jen jako lokální přeháňku. Takže jsme vyrazili na tvrdých pneu. První průjezd Rožmitálskou RZ jsme nějak proklouzali a těšili se na 25km Kohout. Je to škoda, že se RZ nejela, protože jen auto Patrika Rujbra bylo na straně a průjezdu aut rozhodně nebránilo. Poté následovali Svince. Nová RZ pro všechny a navíc snad jediná bez vytahaného bláta. Tuto rychlostní zkoušku zajišťoval pořadatelsky náš mateřský tým Radouň Motorsport, tak jsme do toho šli, abychom si neudělali ostudu. A on z toho byl druhý čas za Balkem. Docela to bylo na srdce, protože v průběhu RZ padala mlha a bylo těžké odhadovat brzdné body, kterých zase s naším Swiftem nebylo na RZ moc. J Pak následoval přejezd do servisu a rutinní kontrola a výměna pneu za měkčí směs.

2. sekce:

Vyrazili jsme na další porci RZ a doufali, že je po dešti a nejhorší už máme za sebou. Pravda ale byla jiná. To co jsme zažili na Rožmitále, byl doslova očistec. Mlha v průběhu RZ, jednou jsme byli na louce a trefili „něco“ levým zrcátkem. Celou RZ jsem zapínal a vypínal světelnou rampu, abych vůbec něco viděl. Spolujezdec mi v polovině RZ řekl, že nic nevidí a nechápe jak v tom můžu vůbec jet. Měl pravdu. Bylo to fakt šílený. Po dojezdu to vypadalo, že jsme od všech dostali strašnou nakládačku, ale ostatní to pojali podobně jako my a náš čas byl 4. absolutní. Další RZ byl Kohout, na který jsme se hodně těšili. Od startu vše bylo bezva až do vracáku na výjezdu z lesa (u klád), kde moje zatažení nevydržela ruční brzda a normálně jsem ji utrhl. Takže ostatní zalamováky a výjezdy za balíky jsem musel jet na zatočení a doufat, že to vyjde. Hlavně první kilometr po tomto incidentu jsem nevěděl co se vlastně stalo a jestli náhodou někde neztrácíme brzdovou kapalinu. Naštěstí se nic nedělo a RZ jsme dojeli ve slušném tempu. A musím říct, že ta RZ je fakt nádherná. V minulosti jsem byl na této RZ (Sv. Ján) mnohokrát jako řadový pořadatel. Obzvlášť jsem si užíval místa, kde jsem ještě před pár lety stál ve vestě a doufal, že si to taky někdy sjedu. Následoval servis. Kluci zafixovali ruční brzdu a provedla se rutina. Poté se vyrazilo na 4 hodinový spánek.

Sobota – 1. sekce:

Ze servisu jsme zase odjeli na tvrdých a trochu se nám vyplatil risk z nevědomosti, jak to vypadá na Malontech. Ti co věděli stav, nazuli mokré pneu. RZ Svince jsme absolvovali v poměrně slušném tempu, ale bylo vidět jak ostatní posádky oproti pátečnímu průjezdu zrychlily. My jsme byli rychlejší jen o 3 vteřiny oproti pátku. Zkrátka v pátek i v mlze, když to bylo napsané naplno, tak se to jelo naplno. Po RZ odstoupil do té doby ve třídě vedoucí Knížek, takže jsme poskočili na první místo. Následoval volný průjezd Malontskou RZ, kde jsme jen kroutili hlavou nad tou zkázou. S Romanem jsme se shodli, že zrušení RZ je oprávněné a přesvědčili jsme se, že zastavit auto na 5 cm vrstvě jehličí fakt nejde. Další RZ byl nový úsek Rožmberk. Před startem jsem měl obavu, že je to hodně rychlé, ale RZ se nám docela líbila a pasovala docela i na Swifta. Byl z toho 4. čas s minimálním odstupem na Honzu Krejču. V tu chvíli už jsme začali trochu řešit souboj se Standou Budilem, který byl kousek za námi. On měl na autě mokré a my suché, tak jsme chtěli na další RZ v ČB najet maximum času, abychom měli nějakou rezervu na Lipno. To jsme v závodním tempu ještě nikdy nejeli. Povedlo se a získali jsme cca 4 vteřiny.

2. sekce:

Po rutinním servisu jsme odjeli na další projížďku po Jižních Čechách (včetně zrušených Malont celkem cca 100km přejezdu). V ČB bylo vedro a tak jsme jeli zase tvrdé pneu. Na konci Malont už pršelo, ale na Lipno bylo pořád daleko. V tankovací zóně na Lipně jsme pořád doufali, že déšť ustane. Na startu jsme pochopili, že jsme boj se Standou Budilem prohráli. On si s sebou vezl mokré a dal je na předek a my zůstali na neprořezaných suchých a to ještě v nejtvrdší směsi. Od startu jsem to ještě chvilku zkusil, ale poté co jsme málem zbourali „stezku ke korunám stromů“ (přesně pod ní jsme museli couvat), tak jsem pochopil, že se to opravdu nedá a budeme rádi, když auto dovezeme do cíle RZ celé. Šílená průtrž mračen, spousta vody na cestě, snad 100x za RZ aquaplaning. Zkrátka šílené podmínky. Navíc v obci Malšín jsme se snad v nulové rychlosti přetočili a zase couvali. V místě loňského výletu Vaška Pecha jsem pochopil, proč tam šel do louky. Sjezd k tomu místu připomínal spíš dráhu pro kajak než pro závodní auto. Zkrátka jsme to nějak dojeli, ale pocit z toho byl hodně špatný. Pozitivem bylo, že jsme se propadli jen o jedno místo v pořadí. Pak už nás čekal jen poslední Rožmberk, kde jsme chtěli jet v tempu, abychom neudělali nějakou chybu. Na druhou stranu jsme to nikde nechtěli nezahodili do lesa. Navíc pořád existovala šance, že se Standovi něco stane a každá vteřina by pak byla dobrá. Nakonec z toho byla vyhraná RZ a odjezd do Krumlova na rampu. Tam nastali klasické zmatky ohledně vyhlašování . Balkovo auto jede v kategorii 5 a tak nejede do absolutního pořadí, ale výsledky na webu toto neřeší. My jsme se o tom přesvědčili loni na Pačejově. Jeli jsme třídu F5 a utekl nám tam krásný pohár za 2. místo absolutně. Nakonec jsme tedy byli vyhlášení jako 3. posádka absolutně. Před rampou nám blahopřáli rodiče a náš fanklub. Obzvláště můj táta sršel radostí, protože za jeho závodní kariéru jel Krumlov několikrát v 70. a 80. letech, ale nikdy se mu nepodařilo dostat do cíle. Tak jsme se doma před startem trochu hecovali, co bude, až jednou dojedeme atp. Na tátovu obhajobu musím přiznat, že soutěže té doby byly trochu o něčem jiném a byly mnohem náročnější.

Na závěr snad jen toto. Náročnější soutěž jsem v životě nejel a o to krásnější pocit to byl na rampě. A o tom přeci rallye je. :)

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama