Sedím ve vyhlášeném turnovském řeznictví „Řezník a Uzenář Kužel“, abych zde napsal rozhovor s jeho majitelem. Ano – Luboš Kužel se totiž vedle své profese věnuje i motoristickému sportu a v posledních letech se s nepřehlédnutelným Audi A2 Quattro prohání především po tratích autokrosového republikového šampionátu. „To byli děda a babička,“ odpovídá po mém dotazu na jednu z fotografií, visících na stěně jeho kanceláře. „Řeznictví koupili v sedmačtyřicátém. Půjčili si na to, kde jen mohli. Za rok jim to komunisti znárodnili a zavřeli je. Samozřejmě dluhy jim nikdo neodpustil,“ začíná náš rozhovor nepříliš vesele. Pro odlehčení přidávám otázku na vlajku a plakát fotbalové Slavie, nacházející se vedle fotografií.

„Fandou Slavie jsem v každém sportu. Je to naše rodinná tradice. Sleduji převážně fotbal a hokej. Když je čas a nejsem na závodech či neřeším něco důležitějšího, jezdím do Edenu na všechny fotbalové zápasy. Jsem ale úplně normální fanoušek, žádný fanatik. To třeba můj brácha, ten by ti o Slavii řekl úplně vše:-).“

Nyní ale pojďme už k závodům. Proč ses rozhodl spojit tvoji kariéru právě se značkou audi?

„První audi jsem si koupil jako civilní vůz proto, abych v zimě vyjel od domu. Z garáže to totiž mám hned dvěstě metrů do kopce. Šlo o Audi 80 Quattro. Jelikož se v našem kraji jezdí zimní autoskijoringy a donedávna také Car Winter Cup – zimní závody do vrchu – začal jsem se těmto závodům také věnovat. Zpočátku jsem jezdil civilním „vajíčkem“ 80 Quattro. Poté jsem si pro tyto účely postavil za pomoci Jiřího Ulipa předchozí model 80 Quattro. S ním jsem začal, po malých úpravách, jezdit amatérský autokros v rámci Kosice Cupu a ILP, což je jejich německá verze. To vše se odehrávalo někdy v letech 1995 – 2010. Na tuto éru mám spoustu vzpomínek a vybojoval jsem nejeden pohár. Závěrečné dvě sezóny už jsem absolvoval se současným Audi A2 Quattro.“

Můžeš tvé současné auto představit?

„Od začátku k dnešnímu dni prošlo od základu všemi změnami. Jeho původní verzi jsme postavili s Jiřím Ulipem. Podle získaných zkušeností a finančních možností jsem následně vše upravil do dnešní podoby. Poslední verze obsahovala motor 2000ccm, turbo od pana Albrechta a vše odbrzdil pan Brázdil. Poslední hodnoty byly pětsettřicet koní a krouťák šestsettřicet. Jelikož však tento motor nemám v současné době k dispozici, nahradili jsme ho agregátem z Audi TT 1,8 Turbo. Na ten jsme pověsili naše sání, svody a turbo a opět ho odbrzdili u pana Brázdila.“

Jak hodnotíš současnou republikovou úroveň a vztahy v divizi TouringAutocross?

„Konkurence v naší kategorii je podle mě momentálně na dost velké úrovni. To se potvrdilo na dosud posledním podniku v Nové Pace. Sjelo se nás sedmnáct, včetně tří reprezentantů a dalších velmi dobrých jezdců. Co se týče vztahů, musím říct, že je mezi námi mnoho zcela dobrých kluků, ale taky pár jiných. Mé ambice jsou nyní se současným motorem takové, že jsem spokojen s účastí ve finále. Každé místo urvané směrem nahoru je úspěchem.“

Stíháš sledovat i ostatní divize? Která z nich se ti líbí nejvíce?

„Závody mě zajímají celkově. Velmi sympatická mi je královská divize SuperBuggy. Její speciál bych si někdy moc rád vyzkoušel. Můj dobrý kamarád Pepa Vontszemu by mi svoji bugynu i půjčil, ale to bychom jí předem museli trochu natáhnout:-). Trochu mě mrzí, že nemohu více sledovat Divizi6, protože startujeme hned po ní. V ní je mým favoritem Milan Zákoutský. S jeho tátou – Milanem starším – se znám už z dob hobbycrossu a myslím, že z jeho syna, kterého sleduji od prvopočátků, roste velmi dobrý jezdec. Na závodech naše týmy sídlí už dlouhodobě vedle sebe.“

Máš nějakou oblíbenou trať?

„Rád jedu prakticky na kterékoliv. Moc se mi líbí například ta dolnobousovská či přerovská. Jen Nové Pace se rád vyhnu. Vlastnosti podvozku mého auta totiž nejsou tak dokonalé na její povrch a tudíž se na ní spíše trápím. Vedle autokrosu se rád svezu i rallycross. A když se loni jel na Kozákově podnik EDDA Cupu jen pár kilometrů od mého koberovského bydliště, neměl jsem problém odjet ani závod do vrchu. Tím správným adrenalinem pro mě však nadále zůstává, když nás na startovním roštu stojí najednou sedm a více.“

Kterého úspěchu ve tvé dosavadní kariéře si ceníš nejvíce?

„Cením si každého výsledku ve finálové jízdě. Tím spíše, když za sebou nechám dobré jezdce, disponující i lepší technikou. Nejraději vzpomínám na mé první republikové vítězství předloni v Humpolci. Začínám však trochu stárnout a také moje technika není až tak konkurenceschopná. Závody jsou pro mě tedy především zábavou a u tohoto přístupu zřejmě zůstanu už navždy.“

Kdyby sis ale přece jen mohl splnit nějaký závodnický sen?

„Chtěl bych se zúčastnit evropského autokrosového závodu s takovým autem, jakým disponují ti nejlepší. Tím bych si splnil svůj závodnický sen. Finanční možnosti mi to však momentálně nedovolují. Tak třeba někdy.“

Foto: David Jeřábek a Jan Pilát