Karel Porsch - eWRC.cz
22. 8. 2016 16:33 − 1688× − 2 0

Skunnyho zápisníček – Létající synové

Ne, to není překlep. Synové (a dcery) slavných jezdců minulosti a jejich kariéra v motorsportu ve stručném přehledu.

Už je to nějaký pátek. Média po celém světě informovala o nové posile formulového týmu Toro Rosso, Carlose Sainze juniora. A ještě delší čas uplynul od chvíle, kdy do nově vznikajícího seriálu IRC vstupoval tovární tým Abarth, v jehož službách působil mimo jiné i Anton Alén. A oproti tomu zcela nedávno nejeden motoristický server informoval o účasti mladého Kalleho Rovanpery na testu budoucího Yarisu WRC.

Ale co ostatní? Zdá se to neuvěřitelné, ale většina motoristických idolů z mých mladých let už má děti tak staré, že mohou pomýšlet na vlastní kariéru. Ač by to bylo slušné téma k zamyšlení, nedávno mě napadlo zkusit zmapovat, kolika synům a dcerám bývalých hvězd rallysportu učarovala vůně spálených gum a vysokooktanového benzínu stejně, jako to bylo v případě jejich otců.

Začněme třeba u již zmíněného Antona Aléna. Syn vítěze FIA cupu z roku 1978 už svou slibně rozjetou kariéru dokonce ukončil. Jakkoli to bylo nedobrovolně. Když se v roce 2007 zjevil za volantem továrního Grande Punta S2000 a rovnýma nohama skočil do turecké Fiat Rally, měl za sebou přibližně dvě a půl sezóny s produkčními auty ve finském mistrovství a italské Trofeo Rally Terra, a to pouze s pár dílčími úspěchy. Proto se možná hodně lidí divilo a mladého pána podezíralo z protekce a „těžby“ slavného příjmení. Jenže hned druhý start v dresu italské stáje proměnil Anton ve vítězství. Následovalo pár odstoupení, nováčkovských chyb a slibnou kariéru definitivně pohřbil konec továrního týmu Abarth v roce 2009. V roce následujícím se pak Anton neúspěšně pokoušel o zajištění financí na soukromé starty, mluvilo se třeba o startech s Fiestou S2000 a spekulovalo i o účasti na domácím podniku mistrovství světa. Vždy zůstalo jen u spekulací. Další start v rally už si na své konto nepřipsal. Zkušeností mladého Antona se tak chopil Juha Kankkunen a zaměstnal ho jako instruktora ve své arktické rally škole. Po třech letech ale i tato spolupráce skončila a od té doby se po mladém Alénovi slehla zem. Alespoň co se týče motoristického sportu.

A propós Kankkunen. Čtyřnásobný mistr světa má syny dva. Kouzlu motoristického sportu však propadl (možná zatím) pouze Niko. Letos šestnáctiletý mladík si loni vyzkoušel závody na okruzích v domovském Finsku a jeho profil najdete i na stránkách ADAC TCR cupu, což je německý okruhový seriál pro cestovní vozy. Výsledky se mi ale nepodařilo nikde dohledat, a když už přeci jen, nemají valnou vypovídající hodnotu – Niko v rámci kategorie startoval sám a tak není s kým jeho výkon porovnat.

Hmatatelnými výsledky se může pochlubit další ze synů slavného otce, Max Vatanen. Paradoxně jeho kariéra začala dost neslavně, když se spolu s otcem vyklopili na Tour de Corse a přestože oficiálně řídil Ari, nakonec se tak nějak provalilo, že předjezdecký Peugeot poslal mimo trať právě Vatanen junior. Následovalo pár kotrmelců a nemastných výsledků na finských a francouzských soutěžích, přechod do finské juniorky Fordu a od roku 2014 pak pravidelná účast v DMack Cupu v mistrovství světa, kde si již dokázal připsat výhru v loňské Portugalské rally a stejný úspěch zaznamenal letos v domácím Finsku. Zapomenout bychom neměli ani na epizodní výlet do britského mistráku, kde sekundoval v týmu DMack Elfynu Evansovi. Spolupráce se ale zastavila po Pirelli Rally a do následujících soutěží za gumárenský tým nastoupil už jen Evans.

To takový Tom Blomqvist, syn mistra světa z roku 1984, ten už si svými výkony v různých okruhových sériích řekl dokonce i o podporu giganta Red Bull, který ho do svého talentového programu zařadil v roce 2013. V té době už se mladý Blomqvist mohl pochlubit mimo jiné i titulem britského mistra formule 3. Po několika letech v motokárách a formulích se na počátku loňské sezóny nechal zlákat nabídkou Barta Mampaeye a s jeho podporou odstartoval do proslavené německé série DTM. A hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v jednom závodě na okruhu v Ochserslebenu. Na závěr jen telegraficky nejlepší výsledek z letošní sezóny, kterým je druhá příčka z Norisringu.

Když jsem si nedávno pročítal startovní listinu pro mistrovství světa v rallykrosu, zaujal mě nováček v dresu Olgsbergs MSE, Niclas Grönholm. Dvacetiletý Fin se v letošní nováčkovské sezóně pohybuje v druhé desítce pořadí, ale netají se ambicemi posunout se výš. Co se týče genových dispozic, neměl by na tom být úplně špatně, vždyť jeho otec, Marcus Grönholm, je dvojnásobný mistr světa v rally. Mimo klasického rallykrosu se účastnil i série RallyX on Ice v kategorii Lites.

To Marcusův bývalý týmový kolega Harri Rovanperä se sice mistrem světa nikdy nestal, ale mezi ikony let minulých určitě patří. A co nedokázal otec, může v budoucnu dokázat syn. Kalle Rovanperä je ve světě rally doslova celebritou, však si vzpomeňte na dnes již legendární video, v němž ještě jako malý kluk vodí po finských lesích Toyotu Starlet takovým způsobem, že by to kdokoli z nás nedokázal snad ani napodobit. Od té doby ale uplynulo něco vody a mladý muž zatím polyká ostré kilometry v lotyšském mistrovství, letos ve speciálech značky Škoda. To vše s podporou velmi zkušeného Rista Pietiläinena na horké sedačce a s podporou týmu Toniho Gardemeistera. Soudě dle výsledků, je Kalle na nejlepší cestě získat lotyšský titul, přestože na konci sezóny mu bude teprve šestnáct let. Ruku na srdce. Kdo by tomuhle klukovi nepřál v budoucnu i titul mistra světa?

O mnoho let starší potomstvo má mistr světa z roku 1983, Hannu Mikkola. Starší Juha statistiky nikdy příliš nezatížil, v případě že přeci jen usedl do závodního vozu, pak v drtivé většině na sedadlo spolujezdce vedle svého slavného otce. Společně třeba absolvovali maratón Londýn – Sydney, kde v bohaté konkurenci obsadili 27. pozici absolutně (mimochodem, o jedno místo před nimi se umístili Jirkové Šedivý s Kotkem na Škodě 1000 MB, ale to sem nepatří). Mnohem aktivněji přistoupil k motorsportu mladší Vesa Mikkola. Jeho sportovní životopis obsahuje nejen závody ve finském a britském mistrovství, ale třeba i kompletní sezónu v asijsko-pacifickém šampionátu v dresu australského Monster Sportu. Jeho kariéru ukončila nehoda na Yorkshire Rally v roce 2007, od té doby byste tohle jméno hledali ve výsledcích marně. V současnosti žije Vesa v Torontu a návrat k závodnímu volantu určitě nechystá. Jak sám píše na svém twitterovém účtu, zůstává bývalým jezdcem rally a „hrdým synem“ Hannu Mikkoly.

Dvojnásobný mistr světa Miki Biasion má pro změnu samé dcery. Bohužel je těžké říct, jestli se některá potatila. Jediný záznam o aktivní činnosti mladých dam v motorsportu je loňského data, kdy na Rally di Bassano usedla starší Bettina vedle svého otce do předjezdeckého Fiátka.

Epizodní roli v historii motoristického sportu sehrál i Robin Auriol. Syn světového šampiona z roku 1994 je sice sportovní multitalent (má například několik juniorských titulů mistra Francie v plavání), automobilové závody mu evidentně k srdci nepřirostly. Poprvé okusil pozici rally jezdce v devatenácti letech v soutěži šotolinového mistrovství Francie. Od té doby se jeho osobní statistika příliš nerozrostla, může se však pochlubit i startem s Octavií WRC.

Na samostatný článek by jistě vydala sportovní historie podepsaná příjmením McRae. Těžko byste hledali na světě podobnou rodinu. Jimmy byl pětinásobný britský mistr, Colin mistrem světa roku 1995 a do širší špičky patřil i Alister. Jak jistě víte, Colinův syn Johnny zahynul se svým otcem při leteckém neštěstí, pomyslnou rodinnou zástavu tak nese do boje Alisterův jedenáctiletý syn Max McRae. Ten svoje závodní zkušenosti sbírá prozatím za volantem motokáry a nevede si vůbec špatně. V poměrně složitém systému australského mistrovství se prokousává stále výš a už má na kontě například titul mistra státu Západní Austrálie v kategorii Cadet 12. A světe div se, stihl i první rallyový test se starším Mitsubishi, u nějž asistoval jak táta Alister, tak děda Jimmy. Oba se shodují na tom, že pro Maxe je to především zábava a není na místě ho do ničeho nutit, ale… Jen si chvilku „zagůglete“ – a dozvíte se třeba, že podle Barrieho Lochheada (to je ten, co se staral o soutěžní auta Colina a Alistera v dobách jejich začátků) má i Max v Británii připravené auto pro rally. Co kdyby náhodou, že?

A když už jsme u rodinných klanů, dejme si na závěr rodinu Solbergových. Tady je rozhodně o čem psát, vždyť jen kariéra bratří Henninga a Pettera by vydala na román. Ale protože tenhle článek je o dětech, věnujme se jim. První, kdo mě napadá, je pochopitelně Pontus Tidemand, nevlastní syn Henninga Solberga, toho času tovární jezdec Škoda Motorsport, ale také bývalý švédský mistr a jeden z největších talentů rallysportu současnosti. Ale to není v Henningově rodině zdaleka všechno. Na dráhu rally jezdce se vydal i vlastní syn Oscar, který stejně jako Vatanen mladší zamířil do DMack Cupu. Průběžně je na tom lépe Max, ale kdoví? Však není sezóna ještě u konce. Talent má rozhodně i třináctiletý Oliver Solberg. Aby ne, když jeho otcem je mladší z bratrů Petter, mistr světa v rally a rallycrossu. A aby těch genových dispozic nebylo málo, Oliverova maminka je Pernilla Walfridsson (nyní paní Solbergová). Mladý pán se zatím zacvičuje v crosskartech a jde mu to skvěle. Úspěchy sbírá jako na běžícím pásu a už stihl být švédským a severským mistrem. Schválně se někdy podívejte na nějaké video ze závodů, kde Oliver startoval. Bezpečně ho poznáte. Má úplně stejný flat-out styl jako Petter. A na kontě má i jeden start v rally, nevěříte? Zatím tedy jen jako mitfára svého otce, když společně odstartovali do loňské Finnskogvalsen. Matně si vzpomínám na rozhovor, kde se redaktor malého Olivera ptal, co chce v motorsportu dokázat. A odpověď? Prostě být lepší než táta. Laťku si tak nastavil hodně vysoko a otázkou je, jestli jí dokáže přeskočit. Zrovna v jeho případě ale věřím, že se to podaří.

Nikdo další mě nenapadá. Vás ano? V tom případě mi, prosím, napište do komentářů. Pokud jsem na nějaké to jablko nedaleko stromu zapomněl, pak se na dálku omlouvám a při nějaké příští příležitosti to rád napravím.

Komentářů celkem: 2
22. 8. 2016 20:01
0 0
Dobře, dobře - čtivé! Co takhle zabrouzdat do českých luhů a hájů?
23. 8. 2016 23:31
0 0
Díky. Pěkný a zajímavý čtení!!smajlík

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama