Petr Michálek - eWRC.cz
3. 9. 2016 13:42 − 1758× − 0 0

Barumka 2016 aneb nejhezčí brambory

Letošní Barum rallye byla v něčem jiná. Naše posádka Michálek – Maryška a žlutobílý Suzuki Swift se objevili ve startovní listině.

Závěr srpna jsem měl vždy spojen s Barum rally. Ať už jako divák přímo na místě nebo alespoň jako divák doma u internetu. Letošní Barum rallye byla v něčem docela jiná. Naše posádka Michálek – Maryška a žlutobílý Suzuki Swift se objevili ve startovní listině. Před soutěží jsem si naordinoval několikaměsíční pauzu z důvodu narození syna a jeho řádného oslavení. Vyslechl jsem si moudra ohledně zpomalení o nějakou tu vteřinu na kilometr atp. Sám jsem byl zvědav, jak se to vše na výkonu projeví a zda nespadneme do nižších pater výsledkových listin.

Přípravy na závody probíhaly docela v klidu. Auto po Krumlově neutrpělo výrazné šrámy. Proběhla tak běžná kontrola techniky a krátký funkční test. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak jsem týden před Barumkou promarodil. Docela jsem měl obavy, jak to na RZ zvládnu ohledně fyzičky, když jsem v práci nemohl vydýchat schody do druhého patra. Náš Swift totiž nemá posilovač řízení. Má zato špéru, takže na RZ městského typu je to docela „fuška“.

Jestliže přípravy proběhly v klidu, tak samotný odjezd moc v klidu nebyl. Zasekl jsem se v práci, což se moc nelíbilo ostatním účastníkům zájezdu. Nakonec jsme sice se zpožděním ale přeci vyrazili na Moravu. Konkrétně do Zlobic, kde jsme po celou soutěž využívali azylu Urbanovic klanu nebo chcete-li Multi-S Racing teamu. Za to jim patří velký dík. Sešla se nás tam opravdu dobrá parta a pokecali jsme nejen o závodech.

Čtvrtek jsme strávili celý v autě při tvorbě rozpisu. Při obědě jsme si ještě stihli obohatit náš slovník o lokální výraz „cukle“. Pro ty co nevědí, tak se jedná o „šupáky“ neboli „horší“ pantofle. Jak je ta čeština krásná. Po půlnoci ještě trénink zlínské úvodní RZ, poté pár plzní a šup do pelechu. Bohužel čtvrtek se stal osudným pro našeho mechanika, který zůstal na základně ve Zlobicích, kde s panem Urbanem nejstarším připravovali něco pro naše hladové krky. Povedlo jim uvařit výbornou zelňačku. Během vaření se posilnili 2 lahvemi domácí slivovice a tak zatímco zelňačka byla výborná, mechanik byl na smyk.

Další den už mělo vypuknout to, proč jsme přijeli. Ráno ještě technické přejímky a odpoledne hurá na slavnostní start. Poté ještě chvilka čekání a už stojíme večer na startu legendární městské RZ. Osobně takovéto RZ moc nemusím, ale ta zlínská je něco úplně jiného. Atmosféra je prostě úžasná. Povedlo se nám dostat do cíle v docela obstojném čase a tak jsme odevzdávali auto do UP celkem spokojení. Obecně na těchto RZ dostáváme od ostatních slušné obklady. Tady to nebylo tak hrozné. Ale už jsme se těšili na sobotní zkoušky, které našemu Swiftu sedí mnohem lépe.

Na sobotu jsme měli dostatek času se vyspat, i když nám to chtělo překazit chrápající komando na pokoji, které tentokrát fungovalo ve stereo módu. Přes den na nás čekalo docela letní počasí, které v kombinaci s natopeným výfukem pod autem, slibovalo krásných cca 60°C v průběhu RZ. První sobotní RZ byla Březová neboli Slušovice. Opět RZ okruhového typu, ale hlavně docela zamotaná. V posledním okruhu už se projevila bídná fyzička, oslabená ještě týdenním marozením před soutěží. Ještě, že jsem si mohl trochu odpočinout při výjezdu z okruhu do kopce k Březové, kde se plně projevil 1,3l obsah motoru a cca 2metráky vážící posádka. RZ jsme pak dojeli v docela slušném tempu, ale šok na nás čekal za měřeným cílem. Proti nám se objevila civilní Škoda Fabia. Šíleného řidiče se nám povedlo zastavit tím, že jsme mu zatarasili cestu a za chvíli doběhl pořadatel ze STOPky. Chvíli se dohadoval s řidičem a už to vypadalo, že pán za volantem všechno pochopil. V tu chvíli už do cíle dojíždělo další auto za námi a tak jsme pokračovali do STOPky na zápis času. K mému zděšení se pán s Fábií znovu rozjel a pokračoval v protisměru RZ k měřenému cíli. Z vlastní pořadatelské zkušenosti vím, že je cíl nejvíce problematickým místem, co se týká případného vniknutí nežádoucího vozidla na RZ. Toto by se ale na soutěži jako je Barum Rallye stávat nemělo. Pokud by měl někdo z pořadatelského týmu rallye zájem o videozáznam z této akce, tak vše dám k dispozici.

Naštěstí po RZ následoval servis, kde jsem kupodivu na celý incident zapomněl a vyrazili jsme na další a to nejdelší RZ Košíky. Docela jsme si na této zkoušce věřili a celý průběh RZ nasvědčoval, že zajedeme parádní čas. Rozpis seděl perfektně a byla radost sledovat, jak to vše zapadá. Problém ale nastal cca 4km před cílem, kdy jsme dojeli před námi startující posádku Krejsa-Krejsová s Opelem Ascona, která o nás bohužel nevěděla. Celý zbytek RZ jsme tak absolvovali za nimi ve sprše létajících kamenů. Ztrátu můžeme pouze odhadovat na nějakých cca 15 vteřin, což by znamenalo 2. čas na RZ za fantasticky jedoucí posádkou Budil-Vejvoda. Takto z toho byl 8. čas na RZ a značné zklamání. Opět otázka na pořadatele a sestavování startovní listiny. Vím, že Suzuki Swift třídy E1 nepůsobí zrovna nadupaným dojmem, ale pokud jsme v posledních 2 sezonách dojeli vždy v TOP5 v českém mistráku, tak proč obdržíme najednou startovní číslo 18? V servisu po této RZ panovala divná nálada, ale po prostudování výsledků, to zase nevypadalo úplně tragicky. V duchu jsem si říkal, že se s tím pořád nechá něco dělat.

Navíc následovali 2 krásné rychlostní zkoušky Troják a Semetín. Kultovní zkoušky, kde jsem se byl v minulosti několikrát dívat jako divák a doma jsem pak kroutil hlavou při sledování on-boardů. Troják neboli Hošťálkovou, jak byla RZ letos pojmenována, jsme začali ve slušném tempu a po odbočení na Trojáku začala ta správná zábava. Úzké cestičky po hřebeni. Neskutečně rychlé horizonty a za nimi mírné zatáčky a pak strmý sešup dolů. No prostě nádhera. Už na RZ jsem si říkal, že to neflákáme, a že by z toho mohl být zajímavý čas. V celkovém pořadí jsme poskočili na 6. příčku. Po krátkém přejezdu následoval Semetín. Úsek s obávanými horizonty ve druhé polovině rychlostní zkoušky. Opět se začalo svižně. Především úseky lesem, kde auto letí z kopce naplno, byly docela adrenalin. V jednom úseku to bylo tak rychlé, že metry v rozpisu se „nějak zkrátily“. Následoval kopanec před mostem a bylo docela zajímavé auto nasměrovat do další levé zatáčky. Pak jsme se vyšplhali k diváckému místu se soustavou horizontů a opět začala zábava. Poté chvilku oddech, pak se nám to málem sbalilo do lesa a za chvíli další horizonty. Po jednom se Swift trochu postavil na čumák, ale vše fungovalo a jeli jsme dál padákem z kopce do cíle. Teď už to jen zastavit, protože jsem cítil, jak vadnou brzdy. Nakonec se i to povedlo a on z toho byl 3. nejrychlejší čas na RZ a posun na báječné 4. místo absolutně. Smůlu na tomto testu měli naši kamarádi Jan Krejča s Pavlem Šárkou, kteří vycestovali ven. Naštěstí se to obešlo bez větší újmy.

A výsledek? Absolutně asi nejhezčí „brambory“ jaké se nám povedlo kdy zajet. V kategorii 4 jsme vybojovali 3. příčku a třídu E1 jsme vyhráli. Nakonec z toho byl super výsledek. Trochu nás mrzelo, že jsme mohli absolvovat jen jedny průjezdy jednotlivými RZ. Na druhou stranu chápeme kilometrové limity jednotlivých soutěžních formátů. Když se podívám na TOP10, tak naše auto je tam suverénně nejslabší. V takové konkurenci je 4. místo úplná paráda.

Na závěr patří naše poděkování všem, kteří se na našem startu podíleli. Především Multi-S racing teamu, kde jsme měli vynikající zázemí. Mechanikům, kteří to nyní měli docela „z ruky“. Dále pak všem, kteří nám drželi palce a divákům u trati, kteří tvořili nádhernou závodnickou atmosféru. Speciální poděkování patří členům našeho fanklubu, kteří si po dlouhých letech návštěv na Barum rally mohli konečně zafandit domácí posádce. A že fandili o 106. :)

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama