Robert Čonka a Petr Zátko patří na tratích našich soutěží ke stálicím třídy 7. Po šumavském odstoupení si spravili chuť hustopečským triumfem v této kategorii, v Pačejově pak vybojovali po krásných soubojích stříbro. Nyní se již těší do Příbrami a chybět by neměli ani na závěrečných podnicích Rallysprint série, kde se ještě hodlají poprat o konečné přední příčky v „sedmičkách“.

Tři letošní starty dosud přidal do svého bohatého výčtu absolvovaných soutěží Robert Čonka. Se spolujezdcem Petrem Zátkem, jenž mu čte noty sedmou sezónu, odstoupili na Šumavě už na páté rychlostní zkoušce pro poruchu motoru. V Hustopečích si však spravili chuť, když ve třídě 7 nenašli přemožitele. „Hustopeče jsme původně vůbec neplánovali. Po šumavské destrukci motoru to však byla první rallye, kterou jsme mohli jet. Musím říci, že je to nádherná, technická soutěž, mající svá specifika. My zpočátku platili nováčkovskou daň. V prachu jsem několikrát minul odbočení a jistota se mě moc nedržela. Přistupovali jsme k tomu s pokorou smířeni s tím, že přední umístění je od nás daleko. Soustředili jsme se na auto, které jsme v plném tempu vlastně okusili letos poprvé. Laborovali jsme s nastavením podvozku, zkoušeli nové věci a soustředili se jen na sebe,“ vrací se k úvodní hustopečské etapě pražský pilot. V té druhé však nakonec urval vítězství. „Druhá etapa pro nás byla velmi překvapivá. Najednou tam byly lepší časy a my byli kousek od pódia. Jelo se hodně rychle. Technika nevydržela do té doby vedoucí dvojici a my najednou bojovali o vítězství. Krásný souboj s Lubošem Pickem bohužel ukončila poloosa Lubošovy fabie. To mě ještě teď mrzí. Na boj v poslední erzetě jsem se totiž strašně těšil. Luboš si později spravil chuť na Barumce, kde se mu to asi zpětně v dobrém vrátilo. Vítězství na nás tedy tak trochu zbylo. Přesto si ho však nesmírně vážím. Po těch peripetiích s motorem to pro nás byla sladká odměna.“

Další souboj o vítězství v „sedmičkách“ svedla posádka bílé fabie v Pačejově, kam si odskočila do Rallysprint série. „Pačejov je naší srdeční záležitostí a hlavně leží kousek od sídla našeho hlavního partnera AV auto Žebrák. To je společně s firmou Wordparts náš hlavní sponzor. Ukázat se zde tedy byla povinnost. Je to vlastně jedna ze soutěží, na níž se mi daří zajíždět přední pozice. Pokud tedy dojedu:-). Hodnocení je jako vždy super. Mám jen jednu výtku, nepatřící však ani tak pačejovským, jako tomu, kdo letos sestavuje startovní listiny. Nechápu, proč áčková auta třídy 7, dojíždějící pravidelně v první polovině startovního pole, jsou nasazována až na chvost startovního pole. Je to nějaká letošní nová věc a chtěl bych znát její důvody. Nelíbí se to samozřejmě jen mě. Cítím to však jako degradaci této kategorie,“ pokládá otázku „do placu“ Robert, jenž nakonec skončil v okolí Horažďovic v „sedmičkách“ druhý o patnáct vteřin za Viktorem Pernicou. „Viktor jel jako v ohni. Letěl neskutečně. My zpočátku trochu experimentovali s nastavením na pačejovský asfalt. Viktor nám mezitím naložil tolik, že se to prostě nedalo, vzhledem k jeho kvalitám, dohnat. Malinkou náplastí pro nás bylo, že jsme ho porazili na čtyřech vložkách, zatímco on nás „jen“ na třech:-). Bohužel erzetu, na níž jsme chystali útok, jsme jeli volným průjezdem. Tím bylo rozhodnuto. Druhé místo pro nás má však svoji cenu. Nemohu nezmínit také fantasticky jedoucího Vlastu Hodaně, který skončil těsně za námi.“

Robert Čonka patří ve třídě 7 k inventářům a tak si může dovolit porovnání její současné konkurence v obou našich šampionátech. „Posuzuje se to těžko. Odjeli jsme toho totiž opravdu málo. Ve dvoudenních podnicích startuje více posádek, které mohou zvítězit. Ten chleba je tam asi tvrdší:-). Spíše mám radost, že oproti minulým rokům je pole početnější. Příjemné je zjištění, že až na pár výjimek se z naší třídy nevytratil kamarádský duch. Není problém si navzájem pomoci a hlavně alespoň pozdravit:-). Především se nám líbilo, že i s čistým motorem o skutečném objemu 1397 cm3 lze skvěle závodit a nemusíme pro přední příčky podvádět sebe, sponzory a ani nezavírat kapotu, když jde konkurence okolo… To nám ukázaly letošní odjeté podniky. Nicméně s Petrem jsme připraveni proti autům, nesplňujícím homologaci naši třídy, bojovat. A to i za cenu složení peněz na protesty,“ konstatuje zkušený soutěžák a nastiňuje své plány do závěru sezóny. „Těšíme se do Příbrami. Tam jsem v pětadevadesátém začínal svoji kariéru a je pro naše reklamní partnery zajímavá. Už nám nepůjde o celkové umístění a pojedeme se tedy hezky svézt, případně udělat dobrý výsledek. Díky podpoře našich partnerů pojedeme zbytek podniků Rallysprint série a zkusíme se umístit v konečné klasifikaci „sedmiček“.“

Foto: Robert Balcar