Se seznamovacími jízdami začínáme již ve čtvrtek, kdy jsme si v brzkých ranních hodinách vyzvedli na letišti ve Dlouhé Lhotě itinerář a zároveň udělali i formální přejímku. Jeli jsme na RZ 1-5 Bohutín-Sádek, kterou jsme zkontrolovali a mírně poopravili a vydali se na nejdelší test RZ2,6 Hvožďany-Leletice. Jednalo se nejdelší rychlostku, která měřila necelých 20km a proto jsme se ji snažili pečlivě napsat a zkontrolovat, jelikož jsme věděli, že zrovna na této rychlostce by se mohl "lámat chleba". Po této jsme se přesunuli na RZ3,7 Starosedlský Hrádek-Nestrašovice. Tato rychlostka byla okruhová a tak trénování bylo rychlé a my se vydali na RZ9,12 Bohutín-Sádek. Opět tuto vložku rychle kontrolujeme a poopravujeme drobné chyby. Poté se vydáváme pro nás na zcela novou rychlostku Hostomice-Buková. Jedná se o kratičký měřený test, který se hodně podobá závodům do vrchu. Tímto naše čtvrteční trénování končí. V pátek jsme natrénovali dvě zbývající, Standovy domácí rychlostky Sestrouň-Křečovice a Nalžovice-Líchovy. Páteční seznamovací jízdy se směly provádět pouze do 12ti hodin a tak se neflákáme a tyto dvě vložky rychle píšeme a kontrolujeme. Po obědě vyrážíme do servisní zóny, která je tak jako každý rok umístěna na letišti ve Dlouhé Lhotě, kde nás v 15:45 čeká technická přejímka. Díky povolenému předčasnému příjezdu ji bez problémů absolvujeme okolo druhé hodiny a už se těšíme na sobotní ostré kilometry.

Po projetí první časovou kontrolou se vydáváme vstříc první rychlostní zkoušce, kterou je Bohostice-Milín. Na této vložce se nám obzvláště daří a zaznamenáváme první čas, o necelé dvě vteřinky před Honzou Krejčou. Je krásné počasí a my obuli bavoráka na střední směs a zdá se to být dobrá volba. Přesouváme se na RZ2, kde po svižném tempu zaznamenáváme čtvrtý čas. Na velice rychlé třetí rychlostce zajíždíme opět po velice svižném tempu třetí čas, hned za Jírovcem a Krejčou. Na RZ4 zajíždíme druhý čas a přesvědčujeme se tak, že to není tak spatná rychlostka, jak jsme si mysleli při seznamovačkách. Míříme do Dlouhé Lhoty na přeskupení a poté do servisní zóny, kde po zběžné kontrole přezouváme bavoráka na tvrdé pneumatiky. RZ5 byla pro velký rychlostní průměr zrušena a tak se po volném průjezdu přesouváme na RZ 6. Mysleli jsme si, jaký na této rychlostce budeme mít dobrý čas, ale při pohledu na časomíru zjišťujeme, že jsme dosáhli až třetího času a tak se mírně zklamaní vydáváme na okruhový test č. 7, kde jsme dosáhli druhého času v jedné sekundě s Jírovcem a Freiem. Přesouváme se tak na poslední sobotní rychlostku Hostomice-Buková, kam se těšíme, protože v prvním průjezdu se nám tato rychlostka moc líbila. Dosahujeme zde až čtvrtého času, ale necelou vteřinku od prvního. Jedeme do servisu a po opětovné zběžné kontrole odevzdáváme auto do ÚP a jdeme spát na druhém místě absolutně a prvním v naší kategorii.

V neděli vyrážíme brzo ráno, aby jsme stihli první nedělní časovou kontrolu. Je po dešti, pofukuje nepříjemný větřík a počasí nevěstí nic dobrého. Přezouváme tak auto dopředu na střední suchou směs a dozadu na řízlý slick, protože po noční přeháňce jsou cesty dosti ovlhlé a vyrážíme na devátou rychlostku Bohutín-Sádek, kde zaznamenáváme o několik desetinek čtvrtý čas, ale i to nás posouvá na první místo, protože Jirka Jírovec nestihl časovou kontrolu 8 a dostal 70 sec penalizaci. Jedeme tak na Sedlčansko na desátou vložku. Cca tři kilometry od startu desáté rychlostky nám to neskutečně klouzalo a proto si myslíme, že dosažený čas nebude úplně výborný, ale po chvilce se dovídáme, že jsme dosáhli nejlepšího času a tak v klidu dojíždíme na RZ11, kde zaznamenáváme až čtvrtý čas, kdy v průběžném pořadí zůstáváme na prvním místě, ale pouhých 1.3 sec je za námi Honza Krejča a toto slibuje boj až do posledních kilometrů. My opět míříme do servisní zóny a přezouváme bavoráka vpředu na mokré pneumatiky a vzadu necháváme řízlý slick, protože dle informaci na Bohutíně prší, ale na Sedlčanské sekci je zatím sucho. Na Bohutíně zajíždíme až dvanáctý čas a ve stopce se k nám dostala informace, že Honza Krejča udělal chybu a havaroval a my tak přemýšlíme, zda se klukům nic nestalo. Později se dovídáme, že je vše v pořádku, z čehož máme radost. Náš bavorák není vhodně obutý na tolik vody a modlíme se tak, aby na zbylých dvou erezetách tolik vody nebylo. Ale opak je pravdou a my po příjezdu do Sestrouně zjišťujeme, že regulérně leje. Po bezproblémovém projetí této vložky zaznamenáváme druhý čas a přepravujeme se tak na poslední rychlostku, před kterou jsme měli 15ti sekundový náskok před Freiem. Zaznamenáme zde sice až šesté místo, ale první místo absolutně bezpečně udržujeme a těšíme se na cílovou rampu na předávání pohárů. Po slavnostním ceremoniálu ještě jedeme na závěrečnou technickou kontrolu, kde máme všechno opět v naprostém pořádku.

Foto: Robert Balcar

Co na závěr? Sezona 2016 byla jako z pohádky. Po pěti startech a pěti vítězstvích jsme si předem zajistili titul v kategorii 2. Výbornými výsledky jsme zasáhli v Krumlově, na Barumce a v Příbrami do absolutního pořadí. Tímto chci poděkovat Standovi za perfektní výkon, klukům mechanikům Milánkům Jirotovi a Fulínovi, Zdendovi Kožmínovi, Haničce za podporu a trpělivost a všem, kteří jste nám v této mistrovské sezoně drželi palce a podporovali nás na erzetách nebo z domova.

Ještě jednou všem moc děkujeme a tešíme se nashledanou v příští sezoně v roce 2017.

Odkaz na onboardy na závěr.