Z historie rally – Rallye Catalunya 1997
Již zítra večer odstartuje další ročník Rallye Catalunya. My se teď ale podíváme na to, jak probíhala soutěž v roce 1997. Ostatně podrobné výsledky této soutěže včetně kompletních výsledků v rychlostních zkouškách teď můžete najít i na serveru eWRC-results.com.
Začněme trochu ze široka. Rok 1997 byl ve znamení nástupu prvních vozů WRC. A úspěšném, protože Piero Liatti vyhrál se Subaru Impreza WRC hned úvodní Rallye Monte Carlo před Carlosem Sainzem s Escortem WRC. Po Švédsku se jelo na Safari a do Portugalska, takže Katalánsko uprostřed dubna byla první asfaltová soutěž v sezóně.
Favorité byli jasně daní. Colin McRae vyhrál v Katalánsku rok předtím o 7 vteřin před Liattim. Z dvojice Escortů se víc počítalo s domácím Carlosem Sainzem. Armin Schwarz neměl nejlepší výsledky a po následující Korsice dokonce skončil. Dalším favoritem byl i Tommi Mäkinen s Lancerem čtyřkové evoluce. A pak tu byly krásné a na asfaltu velmi rychlé kity Peugeot 306 Maxi s asfaltovými specialisty Delecourem (vyhrál v Katalánsku v roce 1993) a Panizzim. Ten si musel na vítězství ještě pár let počkat, dočkal se v letech 2002 a 2003 s Peugeotem 206 WRC. A zmínit musíme i účast továrního týmu Škoda Motorsport s vozy Škoda Felicia Kit Car s Pavlem Siberou a Emilem Trinerem s čísly 22 a 23.
Právě oba Peugeoty zajely na úvodní zkoušce shodný nejrychlejší čas (tenkrát se ještě jezdilo na celé vteřiny). Přitom Panizzi v cíli prozradil, že byl velmi nervózní a jel hodně špatně. Po 2 km zkoušky udělal defekt Liatti a je zázrakem, že na dalších 10 km chytil jen 11 vteřin ztrátu. Kdyby jen tušil, jak mu tyhle vteřiny budou chybět v cíli. Odstoupil domácí Jesus Puras s prasklým zavěšením.
Panizzi před Delecourem vyhrál i RZ2. Mimochodem, oba Peugeoty nebyly úplně stejné. Zatímco Panizzi jel šestistupňovou převodovku, Delecour měl k dispozici dokonce sedm rychlostí. Zklamaný byl v cíli Colin McRae. "Asi je něco špatně, pokud jsou vozy WRC poráženy dvoukolkami." Největší problém ale řešili u Fordu. Oba vozy totiž na stejné zkoušce postihl stejný problém – odešly jim zadní brzdy a nabraly tak větší ztrátu.
Panizzi vyhrává i RZ3, ale ve stejném čase dojíždějí i Mäkinen a Liatti. Pohroma nastává pro Delecoura, který ztrácí naději na vítězství výletem mimo trať. Po třech minutách se sice dokázal na trať vrátit, ale ztrátu nabral obrovskou.
Panizzi dominuje i na RZ4 a stěžovat si už začíná i Carlos Sainz. "Už na Monte Carlu jsem říkal, že na asfaltu nebudou rozdíly mezi vozy WRC a Kity. Všechno to je tím, že jsou o 300 kilogramů lehčí." Pro poruchu motoru odstupuje Bruno Thiry, který rok předtím dojel v Katalánsku třetí.
Velmi dlouhá RZ5 opět nesvědčím zadním brzdám na Escortech. Poprvé nevyhrává Panizzi, ale ve vedení s přehledem zůstává. Vyhrává Delecour dotahující velkou ztrátu.
Na RZ6 přichází pohroma pro Panizziho. Krátce po startu udělá defekt a do cíle přijíždí s velkou ztrátou dvou a půl minuty na holém disku. Odstupuje Pavel Sibera pro problémy s transmisemi. Po první etapě se tak do čela dostal Colin McRae, který jezdil vyrovnané časy a o vteřinu vedl před Liattim. Dvanáct vteřin pak ztrácel Mäkinen.
Druhý den byly na pořadu ještě náročnější zkoušky. U Fordu se stále nepodařilo odstranit problém s brzdami, navíc Sainz dojížděl na defektu. Ztráta Fordů tak jen narůstala. Naopak Mäkinen zkoušku vyhrál a stáhl obě Subara. Z nich byl o vteřinu rychlejší Liatti a dělil se tak o vedení s McRae.
Na další zkoušce ale Liatti zase o vteřinu prohrává:) Vítězí Panizzi, velké problémy mají Schwarz, kterému praskla poloosa, a Delecour, který přišel o posilovač řízení. Oba nabírají další ztrátu. Bohužel odstupuje pro technickou závadu i druhá Felicie s Emilem Trinerem.
RZ9 opět dokazuje, že Peugeoty jsou na asfaltu rychlejší než nové vozy WRC. Soutěž končí pro Armina Schwarze, u jehož Fordu kvůli transmisím už nešlo pokračovat.
A aby toho u Fordu nebylo dost, na RZ10 nabral ztrátu přes 5 minut i Sainz. Přitom z trochu banálního důvod. Krátce po startu mu upadl výfuk a výfukové zplodiny způsobily přehřátí zadního diferenciálu. Dojet do cíle tak musel pomalu, vše naštěstí opravili v následujícím servisu. Liatti byl tentokrát rychlejší než McRae a dostává se do čela o 2 vteřiny, pouhou 1 další sekundu pak ztrácel Mäkinen.
Souboj o vítězství se ale vzápětí redukuje na pouhé dva jezdce. Colin McRae totiž na RZ11 mění defekt a ztrácí propastné tři a půl minuty. Na čele už zůstávají jen Liatti a Mäkinen, oba v naprosto shodném čase. Na třetí se již prokousal Panizzi, jeho ztráta daná defektem je ale přes dvě minuty.
Souboj o každou vteřinu mezi Liattim a Mäkinenem pokračuje i nadále. RZ12 – o vteřinu rychlejší Liatti, RZ13 – o vteřinu rychlejší Mäkinen. Na konci druhé etapy se tak oba dělí o vedení v naprosto stejném čase!
Na startu závěrečné etapy má se svým vozem problémy Delecour. Auto si postavilo hlavu a nechce nastartovat. Nakonec se to podaří, ale s penalizací. Za časovkou ale vůz znovu zastavuje a nejde nastartovat. Delecour přijímá pomoc týmu s vědomím, že bude vyloučen. Auto se nakonec podařilo doprovodným vozem roztáhnout a Delecour v soutěži pokračuje s tím, že bude na konci vyloučen, což se také nakonec stane. Pro něj ale bylo podstatné, že mohl natestovat mnoho kilometrů před následující Korsikou. Na čele získává náskok 3 vteřin Mäkinen.
Ten pak na RZ15 navyšuje o dalších 6 vteřin a Liatti se pomalu začíná smiřovat s druhou pozicí, se kterou by byl podle jeho slov spokojen. Naopak nespokojenost doslova čiší ze Sainze, který na otázku, zda zbytek soutěže využívají k testování, odpověděl stručně: "Není co testovat."
Když pak Mäkinen přidá na RZ16 k náskoku další vteřinu, zdá se o vítězi rozhodnuto. Zbývají už jen dvě zkoušky do cíle. Na té předposlední Liatti sebere veškeré zbytky umění a rázem smazává z náskoku 6 vteřin. Mäkinen si stěžuje na únavu. Udrží náskok 4 vteřin na poslední zkoušce?
Rozhoduje posledních 36 ostrých kilometrů. Oba jezdci jdou do toho naprosto naplno. V cíli je šťastnější Mäkinen, který byl o 3 vteřiny rychlejší a celkově vyhrává o 7 vteřin před Liattim. Jen připomínám, že Liatti prohrál v Katalánsku o 7 vteřin i rok předtím. A něco podobného se mu stane ještě na San Remu 1997, kde prohraje o pouhých 6 vteřin s Colinem McRae. Už nikdy nebude Piero Liatti tak blízko k dalšímu triumfu v MS a v jeho kariéře mu tak zůstane zapsáno jediné vítězství v MS – to při premiéře vozů WRC v Monte Carlu 1997.
Ještě zpátky do Katalánska. Na poslední rychlostní zkoušce si vypil kalich hořkosti do dna Carlos Sainz. Měnil defekt a znovu mu upadl výfuk. Nabral tak další 3 minuty ztráty a do cíle dojel až na desátém místě.
Tolik tedy k napínavé Rallye Catalunya 1997. Ta měla nakonec i velký vliv na titul mistra světa. Ten získal Tommi Mäkinen o jediný bod před Colinem McRae. Jo, kdyby třeba nebylo defektu na RZ11, mohl nakonec Colin slavit druhý titul v MS. Na kdyby se ale nehraje, o čemž se možná zase přesvědčíme někdy příště při další sondě do historie rally.
P.S.: Znovu upozorňuji, že podrobné výsledky této soutěže včetně kompletních výsledků v rychlostních zkouškách teď můžete najít i na serveru eWRC-results.com.
Bohužel ty časy jsou nenávratně pryč.
Eurosport se k tomu nepřiblíží ani za 100 let...