Vlastimil Resl - eWRC.cz
3. 11. 2016 17:53 − 5077× − 1

Pavel Zalabák: „Důležité je dostat se do cíle!“

Pavel Zalabák byl kdysi dvorním spolujezdcem Josefa Zimmermanna. A teď?

Sedíme na pivnici rožátovské restaurace, kde vzniklo už mnoho rozhovorů – já, úspěšný rallyový spolujezdec Pavel Zalabák a Michal „Árny“ Janík, který v době nedávno minulé sbíral úspěchy při amatérských podnicích Rallyshow Nemyčeves. Právě ten hned v úvodu našeho posezení vznesl otázku, copak dnes dělá Josef Zimmermann. Býval bych se na to rovněž zeptal. Vždyť právě Pepovým dvorním spolujezdcem byl Pavel od začátku jejich kariéry celých šest let.

„Pepa nejede, tak s ním jet ani nemůžu. Co vím, tak příští rok plánuje návrat. Konkrétní detaily však neznám. Nicméně pokud pojede, zřejmě s jiným spolujezdcem. Na společné časy vzpomínám jen v dobrém. Vždyť jsme spolu chodili už do školky a následně celou „základku“. Pak jsme se asi na tři roky neviděli, abychom se znovu setkali v autoservisu. Já si tam přijel nechat opravit auto a Pepa tam pracoval. Už tehdy plánoval usednout za volant soutěžního vozu a následně jsme společně absolvovali jako posádka oněch šest sezón.“

Zatímco Pepa letos na tratích rychlostních zkoušek absentoval, ty rallyově nestrádáš.

„To rozhodně ne. Na začátku sezóny jsem nevěděl, co a zda vůbec pojedu, aby z toho nakonec byla nejnabitější sezóna mé dosavadní kariéry. Absolvoval jsem jedenáct závodů a nebýt shody různých okolností, mohlo jich být ještě více. Přes kamaráda a fotografa Martina Trdlu mě totiž oslovil Pepa Deneš, plánující jet nějakých pět podniků Mitropa Cupu. Ty se však nakonec smrskly na rakouskou Rebenland Rallye a chorvatskou Rally Opatija.“

Tyto zmiňované starty byly tvoji první osobní zkušeností s tradičním Mitropa Cupem. Jaký dojem z nich máš?

„Vynikající. Mitropa nabízí úžasné soutěže. Třeba Rebenland byl takovým malým Deutschlandem. Celý podnik se konal na pouhých pár kilometrech čtverečních a přitom všude bylo tolik účelových silniček, že by se na nich dala namotat možná i soutěž světového šampionátu. A žádná erzeta by se nemusela jet dvakrát. Návratem k tradici starých rallyových časů byla i servisní zóna. Ta nebyla situována do žádného uzavřeného prostoru, ale stany byly roztroušené po celém městě. Výjimkou tak nebylo dávat při vjezdu do stanu přednost autobusu městské hromadné dopravy:-). S podobnými prodlevami však pořadatelé počítali a tak servisní čas byl oproti našim zvyklostem mnohem delší. A v neposlední řadě tam tím organizátoři i fanoušci ohromně žili.“

Navázal jsi rovněž na loňskou spolupráci s Jakubem Nipčou.

„Naši spolupráci napomohl – kdo jiný – než Martin Trdla. To je takový můj agent. S Kubou jsem jel už loni Český Krumlov, Bohemii a můj první zahraniční podnik – Lausitz. Kuba je skvělý člověk a zrodilo se mezi námi takové to správné kamarádství. Vrátil jsem se ke kořenům, kdy ještě závodění nestojí nesmyslné peníze a je prosto různých machinací. Prostě se jede pro zábavu. Kubovi pomáhají jeho táta a brácha a je to takový rodinný tým. Zpočátku bych ho sice zabil, když jsem viděl jeho rozpis. Pak jsme na něm však začali pracovat při projíždění erzet Lužických hor a velký pokrok se dostavil. Letos jsme spolu chtěli jet ještě Lausitz. Tamní šotoliny mi loni učarovaly. Po příbramském karambolu však nebylo čím…“

Po loňské Barumce s Vratko Kubíkem jsi vedle tohoto pilota usedl čtyřikrát i letos.

„Kdysi jsem dohodil Ivanovi Říhánkovi angažmá u Vlasty Maxy. Loni mi naopak volal Ivan, jestli nechci jet Barumku s Vratkem. Bylo z toho skvělé třetí místo ve třídě 6. Na letošek jsem od Vratka dostal nabídku původně na sprinty. Pak to přeplánoval na „velké“ a nakonec jel vše, co mu dovolil čas. Po nevydařeném hustopečském podniku však spolupráce skončila.“

Neskončila však tvoje sezóna a hned na nadcházející Bohemii jsi navigoval Jana Dohnala.

„Bohemka s Honzou a jeho Focusem WRC byla dosavadním vrcholem mé kariéry. Honzův mitfára Michal Ernst jel se Štěpánem Vojtěchem a já za něj zaskakoval. Před soutěží jsme měli naplánován test v Bělé pod Bezdězem. Během seznamovaček však přišla zpráva od mechaniků, že při nakládání auta na podval došlo k nějakému technickému problému. Ten málem zhatil náš start. Řešilo se to dokonce ve spolupráci s M-Sportem, pobývajícím tou dobou na polském podniku světového šampionátu. Od něj jsme se dozvěděli až v deset večer, že auto je v cajku. První ostré svezení s ním jsem tedy zažil až na úvodní vinecké erzetě. Hned od jejího startu bylo jasné, že jsme se sžili. Tento zážitek považuji za můj dosud rallyový nejkrásnější.“

Honza je znám svým precizním rozpisem. Bylo obtížné si na něj zvyknout?

„Týden před Bohemkou jsme absolvovali jeden společný den tréninkem rozpisu. Přiznávám, že ten Honzův pro mě zpočátku nebyl úplně ideální. To všechno však odboural start úvodní vložky. Tím okamžikem se pro mě stal rozpis naprosto čitelným. Pochopil jsem, že je docenitelný až v ostrém tempu a má úžasnou dynamiku. Ona ale ta spolupráce byla celkově na špičkové úrovni. Honza je naprostý profesionál. Má perfektní zázemí a k technice a vlastně soutěžím celkově přistupuje naprosto precizně. Dává jim první poslední. Přestože jsme zpočátku do soutěže nešli s velkým očekáváním, nakonec byly dosažené výsledky a vyhraná nedělní etapa příjemným překvapením. Honza potvrdil své kvality a já mu tímto děkuji za možnost usednout vedle tak kvalitního a zkušeného jezdce do kokpitu vrcholné rallyové techniky.“

Po Bohemii nicméně následoval návrat do aut slabších tříd. Vsetín jsi například absolvoval vedle Lukáše Langmajera.

„Start s Lukášem se zrodil přes Verču Římalovou a Jardu Tomaštíka. Zpočátku jsem váhal, ale Vsetín mám moc rád. A jelikož jsem dosud nikdy nespatřil jeho cíl, rozhodl jsem se to zlomit. A to se podařilo. Tímto chci poděkovat všem pilotům, se kterými jsem letos jel. Mnozí lidé se třeba divili, že po svezení ve focusu jedu fabii či hondu. Já však nedělám rozdíly. Rallye mám totiž rád a důležité je dostat se do cíle, ať už v jakémkoliv autě.“

Závěrem se Tě zeptám na další rallyové plány?

„Kuba Nipča zvažuje, že nebude opravovat fabii, prodal by jí v současném havarovaném stavu a pustil by se do stavby historika Lady VFTS. Tohle mě ale fakt neláká. Ideální by byla nějaká nabídka na celou sezónu. Líbila by se mi čtyřkolka nebo rychlá dvoukolka. Po dlouhé době bych rád bojoval o pódiové pozice jak v jednotlivých závodech, tak třeba i celém šampionátu. Už bych zase potřeboval přivézt domů nějaký věnec. Pokud kýžená nabídka nepřijde, dost možná skončím.“

Komentářů celkem: 1
3. 11. 2016 20:57
0 0
jeden z těch, kteří se snažej, aby rallye byla rallye smajlík

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama