Dakarská rally pomalu míří ke svému finiši a dnes se měla odehrát jedna z královských zkoušek pojmenovaná Super Belén. Na tratích z drtivé většiny off-roadového charakteru se mělo rozhodovat o letošních vítězích. Rozhodující etapu bohužel postihnul stejný osud jako sobotní nejdelší zkoušku měřící 513 kilometrů. Pokud k tomu připočteme i další tři zkrácené úseky, celkem už účastníci Dakaru přišli o třetinu měřené kilometráže. O nutnosti rušení a zkracování etap z důvodu přívalových dešťů jistě nelze pochybovat, s vrtkavým počasím se bohužel člověk musí smířit. Co ale rozhodně akceptovat nelze, je vytrvalá zarputilost pořadatelů soutěž cpát do míst, kde se tyto problémy opakují rok co rok. Pokud se s kdysi pouštním maratónem vydáte do míst, kde v lednu vládne období dešťů, problémy si vytváříte sami. Zodpovědnost za rozbití letošního ročníku tím výrazně padá na bedra organizátorů.

Pořádající organizace ASO ale s letošním rokem v jednom bodu uspěla, od Bolívie dostala větší příspěvek než v minulých letech, tentokrát 4 miliony dolarů. Další peníze přišly i od Paraguaje, na jehož území se vyjma slavnostního startu ani žádná podstatná část závodu neodehrála. Na něco takového by si na území Afriky mohli organizátoři nechat zajít chuť. Jak se však ukazuje v případě konkurenční Africa Eco Race, tento původní domov Dakaru rozhodně není pro uspořádání maratónské rally nezpůsobilý. Šéf Dakaru Etienne Lavigne sní ale o něčem úplně jiném. O soutěži, která by se odehrála na území pěti platících zemí, Argentiny, Chile, Peru, Ekvádoru a Kolumbie. Ostatně oficiální reportáže ze soutěže spíše než sportovní sestřih připomínají cestopisný magazín. Ze sportovního pohledu by bohatě stačilo se vrátit do Chile a Peru na tamní pěkné a hlavně suché pouštní oblasti. Snaha tvůrce trati Marca Comy o zařazení více off-roadových úseků do letošního ročníku vyšla poněkud vniveč. Když už se přeci jen některý z navigačně náročnějších úseků odjel, někteří jezdci včetně Giniela de Villierse nebo Mika Hirvonena pro změnu doplatili na chyby v roadbooku. Málokoho ve světle aktuálních událostí může překvapit, že se na start letos postavilo výrazně nižší množství soutěžících a takový trend se asi jen tak nezmění.

Do cíle ještě zbývá odjet jednu dlouhou čtvrteční etapu a pak už jen kratší páteční a opravdu dojezdovou sobotní. Zklamaný motorkář Joan Barreda Bort navrhoval posunutí dnešní královské etapy na čtvrtek, ale něco takového očekávat nelze. Mimochodem k zrušení Super Belénu nedošlo kvůli komplikacím na jeho trati, ale pozdnímu příjezdu servisních vozidel do včerejšího bivaku. Nejvíce z této situace mohou vytěžit lídři jednotlivých kategorií, kteří by do navigačně nejtěžšího úseku museli jako první. Sebastien Loeb s Peugeotem ale ani tak ještě vyhráno nemá, jeho stájový kolega, velezkušený Stéphane Peterhansel za ním zaostává jen o minutu a půl. Dominanci Peugeotu, kterému z oficiální čtyřky odstoupil pouze havarující Carlos Sainz, potvrzuje třetím místem Cyril Despres. Největší soupeř Francouzů Nasser Al-Attiyah sice začal rychle, ale pak u své Toyoty utrhnul třetí den kolo a hodně předčasně skončil. Giniela de Villerse s druhou Toyotou postihly již zmíněné navigační problémy a celkově je až šestý, takže největším želízkem v ohni je pro japonskou značku Nani Roma. Španěl ale na lehké Peugeoty rychlostně nestačí a momentálně za Loebem zaostává o 23 minut. Půl hodiny za ním se krčí nejlepší pilot MINI Mikko Hirvonen, který také doplatil na bloudění. Hodinové penalizaci se nevyhnul Martin Prokop a s Fordem se drží kousek za top ten. Velmi zajímavý finiš ovšem slibuje kategorie kamiónů. V ní se včera do čela dostal zástupce Kamazu Dmitrij Sotnikov a za zády má s nicotnou ztrátou minuty a třičtvrtě Eduarda Nikolajeva se stejnou technikou. Gerard de Rooy stejně jako na začátku rally ztratil čas dalším defektem a jeho Iveco se s odstupem dvou a čtvrt minuty posunulo z první příčky na třetí. I on se ale může spoléhat na svého parťáka v zádech, je jím o půl hodiny čtvrtý Federico Villagra. Naopak mimo hru o přední příčky jsou kvůli problémům se servem a motorem obě Tatry Aleše Lopraise a Martina Kolomého.