Rally Berounka pohledem „AlesGuteho“
Rally Berounka, 8.4 2006
1. podnik Brisk Erzetka Cupu 2006
Premiérově uspořádaná Rally Berounka, která oživila tento název soutěže po zhruba třiceti letech, vzbudila mnoho diskusí. Předcházela a provázela jí také virtuální internetová ventilace rozepře mezi pořadateli z pořádajícího ARK Hořovice a pořadateli západočeských kralovických soutěží z Marionetty. Tu způsobila mimo jiné kolize termínu již dříve ohlášené Rally Střela a naopak dost pozdě oznámené Rally Berounka. Rád bych se s vámi také podělil o své dojmy a zážitky z této akce.
Rally Berounka toho přinesla mnoho nového. Především svojí lokalitou, která dostala automobilovou soutěž (byť amatérskou) po mnoha desetiletích do bezprostřední blízkosti hlavního města – dva ze tří úseků rychlostních zkoušek se nacházely pouze 6-7 km od okraje Prahy. To pochopitelně tehdy, pokud neberu v úvahu „výběrový“ Pražský Rallysprint, který je spíše velkou show než normální soutěží. Dále byla zajímavostí malá celková kilometráž rychlostních zkoušek (34 km) a jejich jednotlivá délka (3-5 km), přičemž „erzety“ neprocházely obcemi. Soutěž tak měla společné rysy se seriálem Erzetka cup, který se jezdí jen na jednom úseku stylem závodů do vrchu, a jehož byla součástí. V rychlých úsecích byla trať hojně zpomalena gumovými retardéry, což umožnilo, že se po zhruba pěti letech mohly na trati české rallye objevit civilní vozy bez ochranného rámu (byť jich odstartovalo jen čtrnáct). Ty měly navíc na trati několik speciálních „civilních“ retardérů na nebezpečných místech.
Samotnou cestu na soutěž přecházelo vysedávání u internetu při shánění časového harmonogramu a map, které pořadatel, i přes jejich předešlé avizování, nakonec na svůj web nevyvěsil. Tyto náležitosti jsem nakonec zjistil přes eWRC fórum (díky Tomáši). Ještě ten večer jsem začal šířit osvětu i na webu Lada Klubu, kde se „ladysti“ dohadovali, že pojedou podpořit Milana Blahouta, ale logicky nevědeli, kam přesně mají jet. To se mi trošku zkomplikovalo, protože při registraci na Lada Klubu jsem omylem zaškrtl, že mi ještě nebylo 13 let. Systém po mě začal pomocí formuláře zaslaného na email vymáhat povolení od rodičů. To jsem však nebyl schopen získat.
Pln očekávání jsem se tedy sobotní ráno vydal na soutěž. Vzhledem k malé vzdálenosti soutěže z místa mého bydliště jsem zvolil jsem způsob dopravy na bicyklu, který má na rallye často své výhody (stejně jako nevýhody – například halucinace z únavy při nočních návratech atp.). Startovní listina na webu naštěstí byla, a slibovala pestrou podívanou na rozmanité vozy automobilové současnosti a především minulosti. Na RZ2 Podkozí, jež byla perlou soutěže, jsem dojel zhruba třicet minut před plánovaným průjezdem prvního vozu. Pořadatelé již byly na příjezdové křižovatce na místě, mlíka taky. Trať však byla ještě otevřená, tak jsem velmi opatrně sjel úzkou silnicí zařízlou v prudkém skalnatém svahu bezpočtem navazujících zatáček až do údolí. Tam se nacházely dvě velmi prudké serpentiny. Zde jsem osaměl, časem se však objevil pořadatel, a dostavily se i zhruba dvě až tři desítky diváků. Na další zkoušky jich prý ještě přibylo. V mezičase jsem se sjel zkratkou podívat dolu k betonovému mostku ke startu. Zavírací vůz projel jen pár minut před předjezdci. Projelo celé startovní pole, realita řekl bych předčila očekáváni, pohled na auta všech možných typů, kterým piloti většinou rozhodně nic nedarovali, byl velmi zajímavý. Nejvíce mě ale dostal úžasný zvuk Wartburgu 353 W-RC Kopáčka juniora. Stylem jízdy zaujal v dolní pasáži divoce jedoucí Vyštejn, u nás potom Janota s Audi S2, Novotný s Cliem, Raboch a Brázda se Nissany Sunny, efektně protáhl žigula serpentinou Blahout, samostatnou kapitolou je Čermák, jež se svojí výkonnou Corsou předvedl průjezd „a la wéercé“. Pěkně i Jarosil s Hondou CRX, Kopelentovi (těm se však po vyjetí na kopec zakouřilo z motoru a konec), nebo Breník se červenožlutou Š 130 LR. Na trať se nakonec vydalo 70 soutežících a několik atraktivních předjezdců, jež často tvořili jezdci z MČR. Tuto RZ neprovázely, na rozdíl od jejího opakování, žádné incidenty s civilními vozidly jedoucími proti předjezdcům, a proběhla bezproblémově.
Po skončení RZ jsem se vydal po trase soutěže na přejezd na vedlejší RZ6 Úhonice – Nenačovice. A začal jsem litovat, že s sebou nemám fotoaparát. To, jak hluboko pod silnici do rokle poslala svého Rapida posádka Effa-Komanec, bylo velmi fotogenické. Auto se však měkce opřelo o stromy žádnou větší újmu neutrpělo. Ještě více jsem nad absencí fotoaparátu zalitoval po příjezdu do malebného údolí před cílem RZ Nenačovice, kam jsem dojel na kole během otevření tratě mezi jednotlivými průjezy. Takové šrotiště už jsem totiž dlouho neviděl. Odtahovka zrovna nakládala torzo předjezdeckého Hyundaie Coupe, který byl zezadu až k předním sedačkám totálně rozpáraný. Vedle již byl naložený pro změnu zepředu nabouraný jedničkový VW Golf posádky Linda-Čech, ovšem né tak zásadně, jako Hyundai. Jak jsem se dozvědel od očitých svědků, věc se udála tak, že předjezdec nezvládl retardér a zaparkoval svůj korejský vůz poměrně měkce do příkopu. Po čtvrthodině se však přiřítil závodní Golf, stala se mu ta samá příhoda co předtím předjezdci, ale bohužel místo příkopu na něj čekal zde stojící Hyundai a následoval tvrdý náraz. Posádka Hyundaie však již byla tou dobou pochopitelně mimo vůz, takže se incident obešel se škodami pouze na technice. Celkově byla tato RZ opačného charakteru než předchozí, a díky jejímu rychlému charakteru na ní bylo nejvíce retardéru. Dvě třetiny její délky tvořil sjezd s mnoha rychlými zatáčkami, nejdříve podél rybníka a okraje lesa, poté kompletně v lese. Konec byl v údolí, kde byla silnice lemována vzrostnými stromy a celá scenérie zase typickými borovicovými kopci Českého krasu. Zde jsem se usídlil a svými průjezdy mě tentokrát nejvíce vzrušili asi Choc se žlutým turbo favoritem a posádka Charousek – Jirák na neohroženě jedoucím žlutém trabantu, pěkně i např. Kašpar s Mini Cooperem. A taky předjezdec se sériovou „stodvácou“, který se možná snažil napodobit kolegu s Hyundaiem. Nadšené předpovědi ostatních diváků „ten poletí daleko“ se naštěstí nevyplnily. Civilní vozy zde měly postaven retardér navíc. I tato RZ, kterou jsem shlédl, se obešla bez výskytu „cizorodých“ prvků na trati.
Na poslední zkoušku jsem se přesunul na RZ 7 Hýskov. Zhruba dvacetiminutové zpoždění soutěže po odklízení předjezdeckého vraku se mi velmi hodilo, protože s tím hrozným kopcem na přejezdu jsem nepočítal, a kromě potu jsem si zde vyprodukoval i časovou ztrátu. Přijel jsem na RZ od cíle v Chýňavě, a díky tomu konečně zaznamenal civilní vůz jedoucí proti uzavírajícímu, aby snad můj pocit ze zabezpečení soutěže nebyl jen pozitivní. Je však pravdou, že civilista vjel na trať od cíle ještě v době, kdy byla otevřená, a doba, po které jeli předjezdci, dostatečná na to, aby civilista dojel do cíle. Takže předpokládám, že zde asi byl pohyb vozů monitorován pomocí rádia a předjezdci vypušěni až poté, co bylo „čisto“. Je ovšem pravda, že za cílem RZ na tomto místě chyběly nějaké masivnější zábrany, které by případná vozidla usmyslící si vjet do protisměru RZ zastavily. Ke sledováni jsem si vybral místo před levou zatáčkou za horizontem, ze kterého byly vidět dva kilometry trati. Nejbrutálnější průjezdy opět Čermák, Choc a liberecký trabant hopsající přes celou silnici. Hezky Blahout a Kopáček jun. S „waranem“ a pěkně rychle a přetáčivě posádka Denk – Pešek na Škodě 100 v původních továrních červených barvách. Civily zde mají opět retardér.
Po odkoukání RZ jsem se vydal do servisu umístěném v souladu s názvem soutěže přímo na náplavce u Berounky v Hýskově. Místo startovní rampy zde byla pouze jakási brána a vyhlášení vítězů se konalo až večer, nicméně pohled na závodní vozy a oku lahodící panoramata nad Beronkou byl příjemný.
I přes již zmiňované nedostatky ohledně zabezpečení soutěže se mi Rally Berounka dosti zalíbila. Pokud by se toto podařilo vyřešit, mohla by se z ní díky poloze, kde se žádná jiná soutěž nejezdí, stát vyhledávaná akce. Navíc se odehrává i v poměrně atraktivním prostředí, alespoň na středočeské poměry. Zamlouvala se mi i možnost startu civilních vozidel, jelikož tato rally svou strukturou připomínala spíše závody do vrchu. Těch se amatérských s civilními vozidly jezdí po celé republice desítky, aniž by to znamenalo nějaké výraznější bezpečnostní problémy. RZ Nenačovice sice toto kritérium nesplňovala, ale zase byla zpomalena množstvím retardérů. Zajímavá se mi tato možnost provozu civilů jeví zejména v souvislosti s bezprostřední blízkostí Prahy, kde vládne poněkud jiná demografická realita než v tradičních rally centrech. Většina populace žije na sídlištích s absencí garáže či soukormých pozemků, což znemožňuje „skladovat“ nějaký (byť amatérský) závodní vůz. Nicméně poptávka po svezení typu rally zde jistě nějaká existuje. To je však pro budoucnost otázka propagace a především zabezpečení soutěže.
O výsledky zde snad ani v první řadě nešlo, nicméně jsou následující (měřeno pouze sedm RZ z devíti, jelikož na RZ1 a 3 nefungovala časomíra).
Konečné výsledky | ||||
---|---|---|---|---|
1. | Čermák – Fischer | Opel Corsa | 1600 | 16:30:51 |
2. | Hendrych – Jeřábková | Subaru Impreza 555 | nad 2000 | 16:38:03 |
3. | Janota – Kovanda | Audi S2 | nad 2000 | 16:49:79 |
4. | Ballek – Ballek | Škoda Felicia (kit) | 1600 | 16:58:11 |
5. | Vyštejn – Bulant | Mitsubishi Lancer EVO III | nad 2000 | 16:58:96 |
6. | Novotný – Vilímek | Renoult Clio | 2000 | 17:05:65 |
7. | Kašpar – Nolč | Austin Mini Cooper | 1400 | 17:30:04 |
8. | Kubata – Kudrnáč | Ford Sierra | nad 200 | 17:35:51 |
9. | Vintera – Šnajberg | Honda CRX | 1600 | 17:40:03 |
10. | Raboch – Bejček | Nissan Sunny | 2000 | 17:42:53 |
11. | Denk – Pešek | Škoda 100 | 1400 | 17:49:09 |
12. | Černohorský – Babor | Citroen Saxo VTS | civil | 17:49:49 |
PS: Wartburg byl fakt hustej :o)
První věc na kterou mi nedá nereagovat, je termínový PODRAZ ředitele eRZetky, přestože zmaření minimálně tříměsíční práce lidí pro "RALLY" zapálených se dá nazvat i daleko hůře, v počátečním rozčilení bych to nazval i koledou o rozbití držky.
Ačkoli pana Janků znám jen jako známého účastníka jiných RZtek, zaujímám k němu skvěle popsaný postoj panem Tomášken na fóru.
Ať se jeho erzetka - žádná rally jak píšeš Allgoode - jela třeba pět let ve stejný termín, ředitel ví moc dobře kdy se vyhlašují termíny soutěží. Rád bych ho nazval kolegou pořadatelem, ale on nepořádá rally a podrazem se jako kolega nechováš.
Veškerá věc je samozřejmě o pěnězích. Poté však nechápu obecné srovnání se Střelou. Každý motofanda okamžitě rozpozná rozdíl jak v rámci organizace, bezpečnosti, kilometrů RZ a veškeré pořadatelské úrovni, tak i v dosud nepoznaných RZ v přírodním parku, od dávno známých neduhů a průserů RZtek. Ředitel Erzetky Berounka pro Vás připravil jistě zajímavou soutěž na úrovni, kterou si může dovolit skutečně každý z nás a kterou už spousta lidí, fanoušků i lidí v "RALLYE" zainteresovaných náležitě okomentovalo a já se i díky těmto zkreslujícím článkům přidávám k autorům těch článků záporných.
Proti úrovni samotné bych asi ani já nic neměl, jako RZtka nezklamala v žádném směru, klasika se vším co k ní patří ( myslim , že všechny ty věci s autama v protisměru a pořadatelema na mol někdo hezky a rozhodně trefně popsal na fóru) ale minulou sobotu nešlo o "RALLYE" ale v podstatě o černý závod, který známe z TV NOVA, který tak slavně podpořil a proslavil amaterské rallye a závodění a jen díky shodám náhod jsme zase neslyšeli o černé rallye od Borhyový , ale o Rallye které se mi poředatelé RALLYE a díky panu Aloisovi tak marně, snažíme pro "závodníky" - (čti: ne sebevrahy) připravit závody bezpečné, na úrovni a stejně finančně dostupné jako byla právě odjetá RZetka Berounka. Tyhle závody budou asi vždycky populárnější než amatérská rallye už jen vzhledem k dostupnosti. Může to jet každý, rallye jet každý nemůže, auto je totiž zbraň. Abych si ale takhle zazávodil, tak přece nemusím jezdit k Lojzíkovi za dva litry ale zajedu se jen tak projet prostě kamkoli, dam si to ale delší a ne tři krát tři kiláky, za ty dva tisíce můžu jezdit do haleluja. To, že nevim čas úseku je mi jedno u Lojzi je to stejný, navíc na mě nikde nečekají policajti – celkem s mým civilem ušetřím.
Když se vysekam, budu na tom ještě líp, protože mě v klidu zachrání řidič protijedoucího auta, u Lojzi je to stejný ale protijedoucí alespoň tuší průser podle těch pár diváků, záchrana je pomalejší, v mém případě tedy rychleší.
Navíc nesražím náhodný diváky, stejně jako u Berounky většinou nikdo netušil, že tu někdo pojede vostře, číslo si taky někde koupim. Servis si někde udělám, ale na jezu v blátě na nějakých zbořených základech, kde se tak líbilo Allgoodovi (zde chci vymluvit Allesgutovi ten úchvatný pohled na závodní auta, buď to byla tvoje první rallye, nebo bych rád viděl to tvý oko, kterýmu ty panoramata ze stavby tak lahodili), navíc bych tě jako ekologicky smýšlející poslal rovnou k šípku, panoramate. Prapor v blátě mezi loužema coby start, proč ne, odpovídá úrovni.
Jako dlouholetý příznivec veškerých podob rally zastávám ten názor, že podobné bezúrovňové podniky rally jen poškozují a popuzují veškeré orgány jak státní tak obecní správy a samosprávy zejména proti pořadatelům RALLYE, potažmo Vám závodníkům.
Účastníkům RZ Berounka gratuluji ke zdárnému dojetí do cíle soutěže a přeji hodně šťastných dalších najetých kilometrů, ale účast na podobných podnicích není a nebude z mého pohledu nikdy spojena se zdravím rozumem.
Sice jsem doufal, a můžu říct, že po odhlášení rallye Střela přál Aloisovi zdárnou Rally bez jeho kopanců, ale on nezklamal a zas to totálně zvoral. Nechápu jak může být někdo z podobné Rallye nadšen.
Slemenský Martin
Rally Berounka nebyl z hlediska orgánů státní správy ani samosprávy černý závod, byla na něj vydána veškerá náležitá rozhodnutí. Dále se chci zastat p. AlesGuteho, v servisce nebylo žádné bahno a panoramata může posoudit jen člověk, který to viděl. A auta na RZ? Přeji všem pořadatelům, aby se jim taková věc nikdy nestala.Co se týče dohledu Policie ČR, jedná se o naprosto normální kontroly zaměřené především na účastníky automobilových soutěží a věřte tomu že na Rally Hořovice tomu nebude jinak.
Olda Polák.