Přijeli na Valašsko v roli papírových favoritů a svou pouť za třetím domácím titulem v řadě začali vítězně. Jan Kopecký s Pavlem Dreslerem (Škoda Fabia R5) nakonec zvítězili s více než minutovým náskokem. Bojovalo se tak hlavně o druhou příčku, kterou nakonec zaujali Václav Pech s Petrem Uhelem (Ford Fiesta R5). Jan Černý s Petrem Černohorským (Škoda Fabia R5) skončili třetí. Další pozice mezi nejrychlejšími uhájili Jan Dohnal, Roman Odložilík a šestou příčku v poslední rychlostní zkoušce vybojoval na úkor Szeji Martin Vlček.

Ohlasy nejrychlejších posádek JANČA – 36. Valašské rally Valmez:

1. místo
Jan Kopecký (st. č. 1): "Pro nás se vše vyvíjelo skvěle, vedli jsme od první zkoušky až do poslední. Dokázali jsme tak na domácí půdě opět vyhrát, tím pokračujeme v naší tříleté vítězné české sérii. Navíc jsme udělali první důležitý krok za obhajobou titulu a podobném duchu zkusíme pokračovat i na dalších podnicích. Jinak Valaška probíhala naprosto ideálně, neměli jsme žádné problémy, vše fungovali a perfektně jsme se svezli. Za to patří velký dík i Pavlovi."

2. místo
Václav Pech (st.č. 2): "Protože je auto nové, měli jsme na Valašce anglického technika, který stále dolaďoval programy, ale na Kopřivnici nastavil něco, co přefukovalo pop-off ventil, auto špatně neakcelerovalo a přišla ztráta na Honzu Černého. Museli jsme situaci řešit, přešli na jiný program. Tím se výkon vozu vrátil do normálu, auto fungovalo nejlépe z celého dne. Pak jsme někde trefili sud, ale ten vůbec nebyl součástí retardéru, takže se u nás objevila penalizace chybně. V závěru jsme jeli, jak jsme nejlépe uměli, ale nemyslel jsem na to, že bychom mohli Honzu stáhnout. Jsem moc rád za tento vzájemný souboj, kterým Valaška gradovala, protože jsem začal fiestu v některých pasážích zase více využívat, takže musím být spokojen."

3. místo
Jan Černý (st. č. 3): "Teď jsme s Petrem Černohorským určitě smutní, když se na to podíváme zpětně, je to úspěch. Celou soutěže jsme jeli s Vencou, někde i s Honzou, když to tak půjde dál, budu spokojen. V poslední sekci nám bohužel pravděpodobně odešlo ložisko na levém předním kole, už na Kopřivnici bylo chování auta divné, ale přičítal jsem to přehřátým gumám. Ale pak problém gradoval, podlamovalo se nám kolo, propadal se brzdový pedál, přestala brzdit ruční brzda, každé brzdy byly problémem, do jakékoli pravé zatáčky jsme nevěděl, co mohu čekat, co se stane, naštěstí jsem v cíli."

Jan Dohnal (st. č. 5): „Víceméně jsme si Valašku vyřešili dnes ráno, když jsme začali vítězstvím v erzetě, abychom pak na dalších dvou hodně ztratili. Tím padla naše představa boje o bednu. Ale tak to je, vpředu jsou ti, kteří udělají minimum chyb, to k tomu patří. Poslední sekci jsme si už jen snažili užít, jet v tempu, aby nás bavilo. Uvidíme na dalších závodech, zda půjde posádkám v čele sekundovat. Budeme muset více testovat, lépe si připravit a hlavně musíme jet konstantně. Nyní jen občas vystrčíme růžky, ale chybí jim stálá linie.“

Roman Odložilík (st. č. 8): „Na ty vpředu jsme tady neměli, dnes jsme si už jen hlídali naši pozici. Závěr už byl v klidu. Auto bude teď opravdu vytíženo. Příští týden Rožňava se Švédem Adielssonem, na Kopné pojede s naší fiestou Petr Trnovec.“

Martin Vlček (st. č. 6): „Musel jsem dohánět včerejší ztrátu, takže jsem vyloženě šel do rizika. Bylo to přesně takové závodění, kam jsem se nechtěl dostat, ale každopádně dnes to byl opravdu velký sport. Kdyby mi někdo řekl před závodem, že dojedu šestý, spokojený bych asi byl. „Er-pětek“ jede moc, jsou to všechno šikovní kluci a já jsem si sám prokaučoval první sekci, kde jsem měl pomalý defekt a vyvlékl jsem pneumatiku.“

Jaroslaw Szeja (st. č. 16): „Naším cílem bylo s novým autem dojet až na rampu, najet co nejvíce kilometrů, celkově se učit. Proto nás prohra s Martinem určitě nemrzí, přece jen ´Vlčák´ je na Valašsku doma.“

Antonín Tlusťák (st. č. 12): „Určitě jsme rádi, že jsme Miru Tarabuse nakonec porazili. Před poslední erzetou nás dělila jedna desetina, bylo to pěkné a vyrovnané. Do poslední jsme dali úplně všechno, byla to výzva. Nechtěl jsem, aby S2000 porazila ´er pětku´. Mira však potvrdil, že se stále dá jet se S2000 rychle. Tak jsme si to vzájemně rozdali a našli jsme si na tom závodě to pozitivní.“

Jaromír Tarabus (st. č. 9): „Tondu jsme už bohužel nedokázali přeskočit. Škoda včerejšího couvání v retardéru, ale přesto jsme si závod užili. Další případné starty s Petrem zůstávají otevřené, teď se koncentruji na Kopnou, kterou pojedu s Danem.“

Vojtěch Štajf (st. č. 4): „Ze sportovního hlediska jsme asi trochu zklamáni, protože jsme se chtěli pohybovat kolem pátého místa, na to jsme ovšem na Valašce neměli. Na Valašce mi to tady nikdy nešlo a letošní ročník se prostě nepovedl. Určitě budeme chtít jen na Šumavě rychleji. Věřím, že se týmu podaří opravit do Klatov i auto pro Dana Landu.“

Karel Trojan (st. č. 15): „Jsme spokojeni. Nemám žádné ambice, máme s autem odjeto málo, nemáme zabezpečenou ani celou sezonu, proto jsem rád za každý kilometr, který můžu ve fabii odjet. Je to úžasný zážitek. A kdyby se více jezdilo, testovalo, věřím, že by byl prostor jet rychleji. Osobně cítím, že mám velké rezervy.“

Karel Trněný (st. č. 10): „Já jsem moc rád, že už máme za sebou tuto autoškolu a že všichni, kdo dojeli do cíle, snad získali řidičské oprávnění pro letošní rok. Já si myslím, že jezdecky to bylo o ničem a někdo by se měl zamyslet, jestli by se česká rally měla ubírat právě tímto směrem.“

Václav Kopáček (st. č. 20): „Úplně jsme se neflákali, ale ani jsme netlačili na pilu, hlídali jsme si hlavně Honzu Jelínka. Problémy s autem jsme nevyřešili, pořád někde něco „funí“ na výfuk, ale to budeme muset až doma rozebrat. Jinak musím říct, že mě vůbec nebavilo ježdění v Kopřivnici, ta byla jen ničením auta, byť jsme tam získali většinu našeho náskoku na Honzu.“

Jan Jelínek (st. č. 19): „Jsme spokojení, poslední sekci jsme jen projeli, protože už nebylo, s kým závodit. Spíš jsme řešili rozpis a zkoušel jsem auto, kam až s ním můžu, kam nemůžu. Jsme tady, a to je strašně důležité.“

Lukáš Matěna (st. č. 35): „Závod proběhl mnohem líp, než jsme očekávali. Bylo hodně odstoupení kvůli technice a třetí místo na nás v podstatě zbylo. Čistá jízda v Kopřivnici nebyla naším záměrem, celý víkend řešíme problém s ruční brzdou, naopak jsme chtěli divákům něco ukázat.“

Patrik Rujbr (st. č. 27): „V poslední sekci jsme nakonec museli jet naplno až do cíle. Jsem v cíli, nakonec máme k dobru ve dvoukolkách sedm vteřin, takže jsme ten závěr trochu zdramatizovali.“