Mnohem známější je samozřejmě smrt Henri Toivonena na Korsice o rok později, která vedla k okamžitému zákazu vozů skupiny B. Jenže obě nehody mají neuvěřitelně mnoho společných rysů a čísel…

Začněme ale hezky popořádku. Attilio Bettega se narodil 19. února 1953 v Trentu a svoji první rally si zajel v roce 1972 s rodinným Fiatem 128. Až do roku 1977 ale o něm prakticky nikdo nevěděl. V tom roce ale vyhrál prestižní pohár Autobianchi A112 a rázem se o něj začaly zajímat italské týmy Lancie a Fiatu. Sezónu 1978 odjel ve Stratosu, a protože výsledky měl výborné, od další sezóny si ho přetáhl Fiat. Další tři sezóny tak jezdil s Fiatem 131 Abarth převážně italské soutěže a jen občas si odskočil do MS nebo do ME.

To se mělo změnit od sezóny 1982, kdy se vrátil do Lancie a do vytouženého mistrovství světa. Jenže už na úvodní Korsice velmi těžce havaroval a po nárazu do zídky zcela zdemoloval Lancii 037 na své straně. Při havárii si komplikovaně zlomil obě nohy a na dlouhou dobu musel na rally zapomenout. Po půl roce byl rád, že vůbec mohl začít chodit…

Havárie na Korsice 1982. Foto krátce po nehodě, Bettega je zaklíněn ve voze

Bettega ale projevil obrovské odhodlání se do rally vrátit. Trvalo to celý rok a došlo k tomu kde jinde než na osudné Korsice. Čtvrté místo bylo po tak dlouhé pauze jistě obdivuhodné. Navíc do konce roku stál i dvakrát na stupních vítězů a v celkovém pořadí MS skončil na sedmém místě. O rok (1984) později skončil dokonce pátý a znovu přidal dvoje stupně vítězů – třetí místo v Portugalsku a druhé na domácím Sanremu, což byl nakonec jeho nejlepší životní výsledek. V té době to ale ještě nemohl tušit.

V továrním týmu

To vše s jeho osudovou Lancií 037, která v té době už nestíhala rychle se vyvíjející technice skupiny B. V době, kdy se přecházelo hromadně na pohon všech kol a Lancie připravovala ďábelskou Deltu S4, už prostě Lancia 037 měla reálnou šanci na výhru jen na několika specifických soutěžích. Jednou takovou byla Safari Rally v roce 1985, kde Bettega dokonce poprvé vedl soutěž MS. Bohužel u jeho vozu nevydržel motor a premiérového vítězství se tak nedočkal. Další na řadě byla Korsika…

Čtvrtou rychlostní zkouškou byla něco přes 30 kilometrů dlouhá Zerubia – Santa Giulia na jihu ostrova. V jedné rychlé pravé zatáčce vůz zcela nečekaně vybočil a vylétl vlevo do stromů pod tratí. Náraz směřoval znovu na místo jezdce, který byl okamžitě mrtev. Vůz se doslova zlomil o strom. Jeho dlouholetý spolujezdec Maurizio Perissinot ale vyvázl zcela nezraněn a jak je vidět na následujícím videu, v šoku odcházel od havarovaného vozu. Do soutěžního vozu už si nikdy nesedl.

Po nehodě se začala vyšetřovat příčina nehody. Bylo vypočteno, že vůz opustil trať v rychlosti 140 km/h. Příčina ale nikdy nebyla objasněna. Spekulovalo se o nedostatečně zahřátých pneumatikách, ale zůstalo jen u spekulací. Následující zkouška byla zrušena, další etapy se ale odjely a z vítězství se (ne)radoval Jean Ragnotti na R5 Maxi.

Zničený vůz je odvážen po tragické nehodě

Po Bettegovi zbyla manželka Isabella a děti Allesandro a Angela. Allesandro Bettega šel ve šlépějích svého otce hlavně mezi lety 2007-9 to vypadalo i na veliký talent. Jenže pak se něco zadrhlo a poslední roky už jezdí Allesandro jen příležitostně a pro radost.

Na místě nehody je pomníček připomínající tragickou událost

A teď se vraťme tam, kde jsme na začátku začali, totiž k podobnosti s nehodou Henri Toivonena. Tak postupně – Bettega se zabil 2. května 1985, Toivonen přesně o rok později – 2. května 1986. Oba jeli s vozem Lancia, i když Toivonen už s novou S4. Oba měli na svých vozech číslo 4 (a Bettega se ke všemu zabil na RZ4). U obou nehod se nikdy nezjistila příčina. Při nehodě Toivonena uhořel i spolujezdec Sergio Cresto, se kterým Bettega v minulosti také startoval (kupodivu 4(!) společné starty).