V neděli byly na programu poslední dvě zkoušky a aby to posádkám nebylo líto, tak RZ9 Antisanti – Poggio di Nazza přinesla hned 53 měřených kilometrů. Asi nikoho nepřekvapí, že vložka začíná zatáčkovitým výjezdem do vesnice Vezzani, odkud se několik dalších kilometrů pokračuje rychlým úsekem po vrstevnici. V závěru se pak po úzkém sjíždí k cíli a jede se kolem jezera Lugo di Nazza, které bylo kulisou rally už v 80. letech. V porovnání s devátým testem byla závěrečná PowerStage již jen takovou chuťovkou na konec, protože měřila jen 10 km a byla tak nejkratší vložkou letošní Tour de Corse. Po včerejšku byl ve vedení Neuville a měl pohodlný náskok více jak půlminutu na druhého Ogiera, jemuž zlobila technika.

No a technických problémů se Ogierova Fiesta WRC nevyvarovala ani dnes a Francouz tak po průjezdu RZ9 ztratil druhou příčku, kdy se před něj posunul Sordo. Oba dva jezdce dělilo 25 desetin a pro závěrečnou PowerStage jsme se tak mohli těšit na souboj o stříbrný stupínek. Ogier po dojezdu zkoušky opravoval vůz a ač nechtěl prozradit, kde vězí šotek, tak se dle všeho jednalo o problém s elektronikou vozu. Ve vedení soutěže se nic neměnilo na prvním místě Neuvilla, jenž měl na druhého Sorda zkoušku před koncem náskok téměř minutu a bylo jasné, že o vítězství se už může připravit v podstatě jen sám. Zajímavá zápletka pro PowerStage se rýsovala i pod stupni vítězů, protože Breen se o dvě sekundy posunul před Latvalu a tento rozdíl sliboval souboj až do finiše.

PowerStage nakonec přinesla hned dvě prohazování pořadí v celkové klasifikaci a když si povíme, že dva nejrychlejší časy zajeli Latvala a Ogier, lze již dedukovat, kdo se kam posunul. Ale pěkně popořadě. Soutěž vyhrál Neuville, který byl na PS pátý a díky svému prvenství Belgičan zaznamenal první výhru pro novou i20 WRC. Zároveň se také nabízí prostor pro vysvětlení nadpisu. Za čtyři odjeté soutěže se radovali čtyři jezdci z výhry (Ogier, Latvala, Meeke a Neuville) a stejně tak čtyři týmy (M-Sport, Toyota, Citroen a Hyundai). Z hlediska statistiky je zajímavé, že naposled se tato výsledková konstalace v MS udála ve zlomovém roce 1986, od té doby poznalo MS čtyři různé úvodní vítěze už jen v roce 1998, kdy ale šlo jen o jezdce, neb dva tehdy reprezentovali jeden tým.

Za vítězným Neuvillem dojel druhý z PowerStage Ogier, jemuž tento výkon stačil na posun před Sorda o 13 desetin. Dopředu šel také vítěz PowerStage Latvala, který se o jednu desetinu dokázal posunou před Breena, který však navázal na svá předchozí umístění a opět bral velice pěknou 5. příčku a současně byl opět nejlepším z Citroenů. Minutu za Irem dojel Paddon a tím už výčet vozů WRC v TOP 10 končí, protože o její závěr se postaraly speciály třídy RC2. Z nich byl nejlepším Mikkelsen (ten byl celkově 7. a první ve WRC2 a RC2), osmý absolutně a druhý v WRC2 a RC2 dojel Suninen. Devátou příčku bral vítěz Tour de Corse z roku 2014 Sarrazin (3. místo v RC2) a desítku uzavřel Rossel (3. příčka ve WRC2 neb Sarrazin nebodoval).

Neoficiální pořadí jezdců: Ogier 88, Latvala 75, Neuville 54, Tänak 48, Sordo 47, Breen 33, Meeke 27, Paddon 25, Evans 20, Mikkelsen 12

Neoficiální pořadí týmů: M-Sport 129, Hyundai 105, Toyota 79, Citroen 71