Není úplně tradiční, aby soutěž vyhrál jezdec, který nebyl zdaleka nejrychlejší. Dokonce nebyl ani dekorován na cílové rampě. Tohle se stalo v Argentině v roce 2002, kdy do výsledků soutěže hodně zasáhli sportovní komisaři. Pojďme si 15 let starou soutěž plnou zvratů trochu osvěžit, když se nám příští víkend pojede další ročník.

Startovka byla opravdu nabitá, ostatně na startu stále hned 6 továrních týmů – Peugeot, Ford, Subaru, Škoda, Mitsubishi a Hyundai. Celkem 17 vozů WRC s těmi nejlepšími jezdci té doby. Na jezdce čekalo 23 rychlostních zkoušek a 381 ostrých kilometrů. Ovšem hned první zkouška musela být zrušena pro nezvladatelné množství diváků.

Pak se ale začalo pořádně závodit a do vedení šel od počátku Marcus Grönholm. Zpočátku klidná soutěž se začala dramatizovat na konci prvního dne. Delecour havaroval a na posledních dvou rychlostních zkouškách se objevila mlha. Před nimi vedl Grönholm o 16 vteřin, po nich o minutu a 40 vteřin! Zvláště na RZ8 (výsledky) naprosto deklasoval zbytek startovního pole, když druhému Burnsovi ujel na 23 kilometrech o propastných 45 vteřin! Konce první etapy se nedočkal ani Armin Schwarz, kterému nefungovalo palivové čerpadlo.

Sestřih prvního dne

Jenže všechno, co Grönholm získal v závěru prvního dne, ztratil hned na začátku druhého. U jeho vozu začala blbnout hydraulika a po RZ10 byl opět na náskoku pouze 16 vteřin. Odstoupili Rovanperä s Peugeotem (motor) a Loix s Hyundaiem (elektrika). Hydrauliku se podařilo u Grönholma opravit, a tak začalo přetahování s Tommi Mäkinenem o vteřinky, které už s odstupem následoval Richard Burns. Mírně navrch měl Tommi, který na konci dne vedl o nicotných 5 desetin vteřin! Vůbec se nedařilo Colinovi McRae, který zajížděl časy jak na houpačce a po dvou etapách ztrácel propastných tři a půl minuty.

Ke konci etapy došlo k jedné důležité události. U Peugeotu 206 WRC Gilese Panniziho se rozsvítila kontrolka přehřátého motoru. Mechanici v servisu nakonec našli příčinu úniku vody a pokusili se jí opravit. Panizzi ze servisu odjel, na přejezdu ale musel znovu zastavit. A kolem jeho auta byli viděni mechanici týmu, kteří tam samozřejmě neměli co dělat. Vše bylo nahlášeno komisařům, kteří sice tým Peugeot upozornili, že tam mechanici neměli co dělat, ale protože Panizzi stejně odstoupil, dál se to neřešilo. Problém byl ale v tom, že vedení týmu Peugeot o všem nediskutovalo s týmem samotným. Jejich dodávka s mechaniky měla nehodu a někteří byli převezeni do nemocnice. Na nelegální pomoc Panizzimu se tak na nějakou dobu zapomnělo.

Mimochodem, na konci druhé etapy odstoupil pro technickou závadu i Pavel Valoušek jedoucí s evo šestkou.

Sestřih druhého dne

Vše tak směřovalo k velkému finále a bojem mezi Grönholmem a Mäkinenem. Soutěžící čekaly poslední 4 rychlostní zkoušky a 73 kilometrů.

Jenže Grönholma potkal problém hned na začátku dne. Na výjezdu z ÚP mu zdechl motor a celých 25 minut nechtěl naskočit. Nakonec naskočil, jenže znovu bylo dokumentováno, že se u jeho vozu pohybovali mechanici týmu, kteří tam neměli co pohledávat. Grönholm se bránil tím, že se mechanici vozu ani nedotkli. Jenže i rada od mechaniků mimo vyhrazený servis je brána jako nelegální pomoc. A tady se do dění bohužel zapojili sportovní komisaři, kteří nebyli schopni okamžitě rozhodnout o vyloučení posádky ze soutěže. Rozhodnutí mělo padnout až po konci soutěže, jenže v té době nikdo netušil, zda bude posádka vyloučena nebo zda dostane jen penalizaci. Tommi Mäkinen se na to tak nemohl spolehnout a musel dál soutěžit na absolutní hraně. Kdyby se rozhodlo hned, mohl jet v klidu…

Grönholm skutečně další 2 rz vyhrál a posunul se do čela soutěže o 5,5 vteřiny. Na RZ21 Mäkinen dal do jízdy všechno. Na posledním mezičase vedl o 3 vteřiny. Těsně před koncem se mu ale auto za horizontem svezlo moc a následovala opravdu těžká havárie, kterou se povedlo jednomu divákovi zachytit na kameru. Naštěstí se nic nestalo jak posádce, tak divákům kolem trati. Pro Mäkinena ale soutěž skončila.

Těžká havárie Tommi Mäkkinena v Argentině 2002

Marcus Grönholm už si pak v klidu dojel do cíle pro první místo, jenže hned v cíli mu bylo sděleno, že je za použití nedovolené pomoci vyloučen. Ve zdůvodnění bylo uvedeno, že se mechanici týmu nemají nacházet v okruhu jednoho kilometru od přejezdových tras. Marcus byl hodně naštvaný a vyčítal týmu, že se neodvolal proti rozhodnutí.

První místo tak připadlo Richardu Burnsovi na dalším Peugeotu. Z vítězství sice moc velkou radost neměl, proběhla i dekorace na cílové rampě. Poslední šok pro Peugeot tak přišel až po dalších šesti hodinách. Richard Burns byl ze soutěže také vyloučen. Při rozborce jeho vozu bylo zjištěno, že setrvačník je o 20 gramů lehčí než předepsaných 2940 gramů. Pro tým Peugeot tak soutěž v Argentině skončila naprostou pohromou.

Z vítězství se tak radoval Carlos Sainz. Ten byl přitom na konci druhé etapy až na pátém místě. V závěru se ale posunul o 4 vteřiny před Pettera Solberga a po havárii Mäkinena a vyloučeních Grönholma a Burnse nakonec vyhrál. Paradoxem přitom je, že on ani Solberg nevyhráli ani jednu rychlostní zkoušku! Pro Sainze to bylo 24. vítězství v MS, čímž tenkrát vyrovnal rekord právě Tommi Mäkinena. Sainzovi se v Argentině vždy dařilo, 3x ji vyhrál (1991, 2002 a 2004) a hned 10x stál na stupních vítězů. Tohle vítězství bylo zcela jistě to nejpodivnější. A ještě statistický dovětek na konec – absolutním rekordmanem v Argentině je Sebastian Loeb, který tam vyhrál hned osmkrát.

Zapomenout nesmíme ani na účast týmu Škoda Motorsport, který nasadil hned tři Octavie WRC s Toni Gardemeisterem, Kennethem Erikssonem a domácím Gabrielem Pozzem. Posádky sice nezajížděly kdovíjaké časy, ale prokázaly spolehlivost a po všech zmíněných událostech si dojely i pro body. Gardemeister dojel pátý, Eriksson šestý. Bodově to pro ně byla nejlepší soutěž sezóny 2002 (tenkrát bodovalo jen prvních šest v cíli).

Sestřih třetího dne, není tam ještě uvedeno, že byl Burns nakonec vyloučen také. Je tam i vše podstatné z předešlých dnů.