Ondřej Plšek - eWRC.cz
24. 4. 2006 00:00 − 2343× − 7

Velký rozhovor s Manfredem Stohlem

Při výročí stého startu v MS udělali rakouští kolegové velký rozhovor s Manfredem Stohlem.

Manfrede, letošní Argentinská rally bude Tvou 100. soutěží v MS. Jaký význam má pro Tebe toto jubileum?

Samozřejmě jsem velmi pyšný, že to bude již má stá soutěž. V Argentině jsem ještě nikdy neměl moc štěstí, tak snad ho letos budu mít více, když mám to jubileum. Ale možná tam veškeré štěstí naší rodiny již spotřeboval můj otec Rudi (smích).

Který okamžik byl pro Tebe nejhezčí? Která soutěž Tě ihned napadne?

Na tuto otázku jsem se připravil. Odpověď je úplně jasná. Bylo mnoho hezkých okamžiků, ale jako první si vzpomenu na Velkou Británii 2000. Nejen proto, že jsme se tam stali mistry světa ve skupině N. Rok 2000 byl pro nás rozhodující, v následujících dvou letech to už tak dobře nefungovalo.

Chtěl jsi s tím tehdy praštit?

Ne, ještě nikdy jsem nemyslel na konec. Měl jsem těžké roky a také dobré roky, jako například zmiňovaný rok 2000. Nebo například ta dvě umístění na stupních vítězů v minulém roce. Ale nejdůležitější je pro mě vždy ten aktuální rok, 2006 je pro mě obzvláště důležitý.

S Argentinskou rally se mistrovství světa opět vrací na šotolinu, i následující dvě soutěže se budou konat na Tvém oblíbeném povrchu. Jak jsi spokojen s vaším výkonem na asfaltu? Tam jste měli přece nějaké problémy.

Na Korsice jsem zajel dobrou soutěž, ale ostatní zajeli očividně ještě lépe než já. K tomu musím říct, že naší prioritou je jednoznačně šotolina. A je také známo, že nejsem zrovna specialista na asfalt. Také máme méně testů na asfaltu.

Když už hovoříš o testování. Budeš v blízké době testovat? A měl jsi nějaký šotolinový test, popřípadě budeš nějaký mít?

V zámoří se testovat nesmí, ale na Finsko a Řecko se budu připravovat přímo v dané zemi. Ale to se netýká pouze šotolinových soutěží. Budu testovat i před Německem přímo na místě.

Nevadilo Ti, že se nyní jely dvě asfaltové soutěže za sebou?

Ne, k tomu musím dodat, že nemám nic proti asfaltovým soutěžím. Samozřejmě že mám radši šotolinové soutěže, ale letos je kalendář nastaven tak, že moje méně oblíbené soutěže se jely na začátku roku. Nyní se již těším na nadcházející tři šotoliny.

Jak je podle Tebe pravděpodobné, že letos nějakou soutěž vyhraješ?

V rally je možné všechno. I Sebastien Loeb a Marcus Gronholm dělají chyby, každý může někdy něco zkazit, což již proběhlé soutěže ukázaly. Ale mohou vyhrát i jiní jezdci než Loeb, Gronholm a Stohl (smích). Je tu ještě Petter Solberg, který je na vítězství pořádně nažhaven (smích)…


Manfred Stohl na Katalánské rally 2006

Myslíš si, že jediným problémem Subaru jsou pneumatiky Pirelli?

Nikoliv. Myslím, že mají zásadní problémy s vozem. Když jezdí Atkinson s loňským modelem rychleji, než Solberg s letošním, tak to něco naznačuje.

Mistrovství světa dominuje Sebastien Loeb a Marcus Gronholm, třeba na konci roku trochu poleví…

Zde je třeba rozlišovat. Když nějaký pilot po projetí poslední zkoušky řekne, že ji projel volněji, tak to říká proto, že už neví, co by měl říct jiného (smích). Ale i Loeb nebo Gronholm jezdí zásadně až do poslední rychlostní zkoušky na 99 procent – nikdo z nich nejede ke konci doopravdy pomaleji. Taktizovat znamená, že se jede na 99,9 místo na 101 procent. To ale neznamená, že ani tito jezdci nemohou na poslední zkoušce skončit mimo trať.

Ale nějaký rozdíl mezi Loebem,Gronholmem a zbytkem světa přeci musí existovat.

Loeb a Grönholm jedou již od první zkoušky na 110 procent. Zbytek jezdců nemá na to, aby jeli již od startu na 110 procent.

Jak je to možné?

Jednou jsem jel s Loebem jako spolujezdec. V zásadě jede stejně jako všichni ostatní. Ale je tu velký rozdíl: když on udělá chybu, tak na ni nemyslí a pokračuje naplno dál. On se kvůli té chybě nerozčiluje, na tu chybu nemyslí. My ostatní potřebujeme několik zatáček, než se z toho vzpamatujeme a můžeme jet opět na 100 procent.

Poznáš hned po rychlostní zkoušce, jestli Tvá jízda byla dobrá nebo ne?

Po projetí cíle se ihned dívám na časy na tabuli, moje spolujezdkyně Ilka Minor mi sděluje mezičasy pouze v mimořádných případech, když třeba s někým bojujeme o místo. Je velmi obtížné odhadnout, jak rychle jsem projel rychlostní zkouškou. Často máš dobrý dojem a potom s hrůzou zjistíš, že jsi byl výrazně pomalejší. A naopak, myslíš si, že to nebylo ono a potom jsi překvapen, jak dobrý čas jsi zajel. K tomu ale musím říct, že v Peugeotu to odhadnu spíš než vloni v Citroenu.

Máš vlastně větší radost z dobrého umístění, nebo z malého odstupu na prvního?

Pro mě nejkrásnější, když mohu být stát na stupních vítězů a slavit. Ale odstupy Ti zase prozradí, kde děláš chyby, kde můžeš přidat.

Jedna rychlostní zkouška se letos pojede na stadiónu Cordoba, kde v roce 1978 porazilo Rakousko na mistrovství světa ve fotbale Německo 3:2. Bude to pro Tebe zvláštní motivace?

Ani jsem nevěděl, že to bylo na tomto stadioně. Pokud tomu tak je, tak se samozřejmě budu snažit (smích). A protože tam nebudou žádní Němci, tak to budu muset natřít Finům….

Mnoho lidí tvrdí, že FIA svými předpisy nezničila pouze formuli 1, ale i rally. Soutěže jsou stále kratší a kratší….

Myslím, že za to nemůže jenom FIA, ale celkové hospodářská situace, globalizace. A také, musíme brát ohled na lidi. Dříve se každá zkouška jela desetkrát, auta se kolem každého domu na trati prohnala desetkrát – to už dnes nejde. Zkoušíme se žít spolu. Sport, lidé, příroda, okolí trati.

A právě v blízkosti trati stojí někteří fanoušci na nebezpečných místech.

K tomu musím říct: Všude jsou černé ovce, ale situace se výrazně zlepšila.

Ale na Monte to bya situace již neúnosná, že?

Ano, na Monte to bylo extrémní. Ale jinak mohu říct, že pořadatelé mají situace tak na 90 procent pod kontrolou. V Argentině to také není nejlepší, ale v principu se to zlepšilo.

Když takhle někdo stojí příliš blízko trati, spoléháš potom na to, že včas uhne?

Ano. Nic jiného mi nezbývá. Ani se nesmíš rozpakovat. Když o tom budeš přemýšlet, tak se přestaneš koncentrovat. A to je ještě nebezpečnější.

Mluvil jsi o mnohdy těžké zpětné vazbě. Že například si myslíš, že jsi zajel zkoušku rychle, ale čas tomu již neodpovídá. Když máš tedy dobrý dojem, ale výsledek tomu neodpovívá, co potom musíš udělat?

To musím řešit s mým inženýrem. Řeknu mu: „Měl jsem dobrý dojem, ale čas tomu neodpovídal.“ On se podívá na data z mého vozu a řekne mi: „Koukni, tady jsi udělal chybu, tam musíme auto ještě přednastavit.“ Potom se pokusíš najít správné nastavení auta.

Ale Tvůj přirozený pocit Ti říká, že jsi rychlý, ale čas tomu neodpovídá. Musíš tedy zariskovat, změnit nastavení že se ve voze necítíš již tak dobře, a doufat, že budeš rychlejší?

Ano, přesně tak, to k našemu sportu patří. Je to jako u lyžování. Jsem přesvědčen, že žádný lyžař nemá rád svoje lyžařské boty. V principu jsou všechny nepohodlné, ale lyžaře zrychlují. A přesně tak to je v rally. Nemůžeš vždy chtít auto, které se chová tak a tak. Důležitá je souhra mezi jezdcem a vozem.


Manfred Stohl na Německé rally 2003

Nakolik je do nastavení vozu zapojena Tvoje spolujezdkyě Ilka Minor?

Hraje důležitou roli. Je to tak, že se spolu hodně bavíme o pocitech. Spolujezdec dokáže jezdce nezávisle posoudit, říct, jestli jel dobře nebo ne. Ptám se jí: „Proč byl ten čas tak špatný?“ A ona odpoví: „Měla jsem takový pocit, že jsi na tom nebyl nejlépe.“ Nebo mi řekne: „Jel jsi super a vůbec netuším, proč je ten čas tak špatný.“

Určitě cítí i chování vozu.

Ano a u Ilky je to hodně speciální. Ta už je s vozem a s tím, co dělám, velmi sžitá. Často se stane, že již před zatáčkou je mi schopná říct, jestli jí projedu akorát, příliš rychle nebo příliš pomalu. To poznám na její mimice, na tom, jak se hýbe – vidím na ní, jestli jedu dobře nebo ne – ale vidím to již dopředu, před zatáčkou, při brzdění, při podřazování.

To během jízdy vidíš, jak se tváří?

To se těžko popisuje, to jsou takové maličkosti. Ale jako příklad: V Austrálii jsme přijeli k jedné zatáčce a ona řekla: „Levá, čtyři, krátká, rychlá.“ Tak jsem zařadil vyšší stupeň a už jsem viděl, jak se trochu pohnula směrem ke mně, protože věděla, že je to příliš rychlé! A doopravdy, na výjezdu ze zatáčky jsme trefili svah. Ale musíte si to představit v minimálních rozměrech, pohnula se pouze o pár milimetrů, jsou to nevýrazná gesta, která toho ale hodně vypovídají. Vše se to odehrává ve zlomcích sekundy.

V takových situacích se skoro zastaví čas. My, normální lidé, to zažijeme tak při nějaké dopravní nehodě. Vše se odehrává jako ve zpomaleném filmu. To člověk potom vnímá i ty zlomky sekundy. A při závodění je člověk vlastně neustále v tomto stavu, je tomu tak?

Ano, přesně tak.

Tak to bys vlastně měl mládnout, když jsi tak často v tom stavu. (smích)

Vlastně ano (smích). Prostě poznáš, že Tvůj spolujezdec je profík. Je to, jako kdybyste spolu srostli. On velmi dobře ví, co se přihodí a co ne. Velká část komunikace probíhá pomocí malých gest, mimiky.

Na povídání také není čas, Ilka musí přece číst rozpis.

Ano, jiná možnost není.

Jednou jsi jel závody na okruhu, jaké to pro Tebe bylo?

Bylo v Chrysleru Viper na A1-Ringu v Rakousku. Bylo to příjemné zpestření, bavilo mě to, ale to není nic pro mě.

Předjíždění Tě neláká? To je přece věc, kterou z rally neznáš.

Ne, ne. Nemůžu chtít všechno – a také předjíždění není s dnešními vozy příliš jednoduché. A pak do Tebe někdo vrazí a ani nevíš, co se stalo – to můžu rovnou jezdit rallycross. Ale také chci dodat, že okruháře a piloty F1 obdivuji. Dělají svou práci velmi, velmi dobře.

Soutěže jsou Ti tedy bližší?

Osobně mi bližší jsou. Jezdí se na šotolině, asfaltu, sněhu a ledu, když prší i když je sucho. A jezdí se na silnicích, na kterých se jezdí i s normálními auty. Cesty, na kterých závodíme v Argentině, jsou pro tamní obyvatele úplně obyčejné silnice. Tam není tolik asfaltových cest jako zde.

A jak to, že máš radši šotolinu? Vždyť Rakousko je typicky asfaltová země?

Mám radši šotolinu, protože je soutěžnímu sportu bližší. Asfalt je spíše na okruhy, to by se ze mě rovnou mohl stát okruhář.

A co sníh?

Sníh mám také velmi rád, jenže sněhu je málo. Ale v mistrovství světa má být v budoucnu více soutěží na sněhu. Sníh mám tedy zásadně velmi rád.

Tvůj otec Rudi byl jedním z průkopníků rally. Mluvíš s ním často o tomto spotu?

Vidíme se velmi málo. Když už se vidíme, tak spolu o tom hovoříme, ale v současnosti se vidíme doopravdy málokdy.

On jezdil ještě s úplně jinými vozy. Dává Ti rady, nebo to po tolika změnách v tomto sportu již nemá smysl?

V principu to nesouvisí s jinými vozy – spíše hovoříme o zásadních připomínkách a tak. A radit je těžké, protože mi nemůže poradit v souvislosti s vozem. Ale může mi poradit v zásadních rozhodnutích, která cesta je dobrá a která ne. Ale rozhodnutí se snažím vybrat sám.


Druhé místo na Kyperské rally 2005

Zmínil jsi piloty formule 1. Mluvil jsem s Christianem Klienem a ten řekl, že podle něj můžeš být na konci roku klidně třetí celkově v mistrovství světa.

Tak to mě těší, že má ve mně takovou důvěru. A udělám vše proto, abych veškerou důvěru, kterou ve mně lidé vkládají, nezklamal a odvděčil se dobrými výsledky.

Christian je na veřejnosti pod silným tlakem. Jak je to s Tebou? Jsi součástí světové špičky v rally. Můžeš se svobodně pohybovat, nebo jsi neustále v obležení fanoušků?

V obležení rozhodně ne, s tím v Rakousku problémy nemám. Ale jsi sledován. Když jdu nakupovat a koupím litr mléka, tak na mě lidé koukají a ptají se, proč kupuji to levné a ne to drahé mléko.

(smích) Vážně? Na to se Tě lidé ptají? Nebo si to jenom vymýšlíš?

Ne, ne, tak to doopravdy je. Je to extrémní (smích).

A žádosti o podpis?

Ano, lidí po mě chtějí autogramy.

Na krabici od mléka?

Ne, to ne. Ale problém je třeba v železářství, protože tam jsou většinou muži. Není to doopravdy nepříjemné, cítíš, že Tě neustále někdo sleduje.

A my Tě budeme sledovat při Argentinské rally. Přejeme Ti hodně štěstí.

Děkuji.

převzato z: www.motorline.cc

Komentářů celkem: 7
24. 4. 2006 17:24
0 0
Pěkný
Miiichal
24. 4. 2006 17:33
0 0
Jak Manfreda moc nemusím,tak tohle je skvělej rozhovor a moc hezky napsaný.Díky Pejdo
24. 4. 2006 18:14
0 0
Perfektní rozhovor smajlík
24. 4. 2006 18:29
0 0
Super povídačka!!!
24. 4. 2006 18:58
0 0
Supr rozhovor,Manfred je sympataksmajlík
24. 4. 2006 21:42
0 0
Pejdo, díky za překlad, super rozhovor!
25. 4. 2006 13:42
0 0
myslím, že tento skromný sympaťák to má dobře rozmyšlené a vůbec by mě nepřekvapilo několik stupňů vítězů v následujících soutěžích a celkově i 2 místo po letošní sezoně. rychlost mu nechybí a spolehlivost už vůbec ne, tak proč ne?
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!