28. 4. 2006 00:00 − 2256× − 0

Komentář k Rallysprintu Hustopeče

Jan Škaloud popisuje peripetie posádky Tomek – Škaloud během startu na Rallysprintu v Hustopeči.

Rallysprint Hustopeče nebyl původně v plánu týmu ale po dohodě jsme usoudili, že vzhledem k vynechání soutěže MMČR na Slovensku a startu až v Českém Krumlově by pauza byla až příliš velká a tak jsme odeslali přihlášku do Hustopečí a začali dokončovat přípravy. KIT prošel důkladnou repasí všech částí kromě motoru a byl po zimní části soutěžní sezóny přestavěn zpět na asfaltový „17“ podvozek.

Na trénink jsme se v poklidu vydali ve čtvrtek ráno kolem deváté hodiny. Chvilku po poledni jsme byli na místě, vyzvedli jsme si itinerář a potřebné náležitosti a vydali jsme se na první rychlostní zkoušku. Ve čtvrtek bylo povoleno trénovat pouze 1. a 3. RZ. Obě jsme si napsali a zkontrolovali. Již v půl čtvrté bylo hotovo a jeli jsme na penzion v Dolních Dunajovicích. Jednalo se o překrásný komplex s vinným sklípkem, jak se na Jižní Moravě sluší a patří. Zašli jsme na domluvenou večeři, koukli jsme se na „onbord“ Martina Prokopa z Barum rally 2004 a s patřičnou motivací jsme šli spát.

V pátek byl budíček v 6:30, od sedmi hodin snídaně a v 8:00 jsme byli na startu RZ 2, kterou jsme napsali a zkontrolovali. Pro dostatek času, začátek slabého deště a hlavně zjištění posledního aktuálního stavu RZ jsme těsně před koncem tréninku všechny RZ ještě jednou projeli a doplnili převážně jen vytahané bláto, štěrk a na šotolinových úsecích vyjetou kolej. Následně jsme se přesunuli do prostoru administrativních a technických přejímek, kde byl domluven sraz s doprovodem a celým týmem. Obě přejímky jsme prošly bez problémů, přesunuli jsme se na penzion, kde následoval krátký test s KITem a přesvědčili jsme se, že všechno funguje tak jak má. Po večeři jsme se zúčastnili exkurze od pana majitele po vinném sklípku, dozvěděli se něco o víně a historii vinařství na Moravě a šli spát.

Start z náměstí v Hustopečích jsme měli v 8:24, budíček tak byl v 5:30. V servisní zóně jsme byli o hodinu později, připravili jsme vše potřebné, lehce jsme s Davidem posnídali a už se nemohli dočkat, až vše začne. Vzhledem k nočnímu dešti byli silnice vlhké, předpověď a pohled na jasnou oblohu dávala jistotu, že déšť nás v průběhu krátké soutěže nečeká, teplota vzduchu poměrně rychle stoupala a tak jsme se s Davidem shodli, že hned od rána pojedeme slick i přesto, že většina soupeřů volila gumy typu medium, někteří dokonce variantu mokrých a někteří řezaný slick.

Jak se později podél časů ukázalo, naše varianta nebyla až tak správná, gumy se nám nedařilo udržet zahřáté na provozní podmínky. Tudíž se nejednalo o chybu ve volbě typu gum ale chybu směsi tvrdosti slicků. První ranní RZ byla rychlejšího charakteru a vedla celá mezi vinicemi. V půlce RZ však přišla chyba. V dobrzďování na odbočení na křižovatce typu T jsme byli o kousek delší a následoval výlet mimo trať na podmáčené pole a návrat zpět trval asi 15 s.! 2. RZ byla asi do půlky téměř naprosto suchá, pak ale přišla pasáž lesem a náročné stoupání lesem na kluzkém asfaltu, kde jsme hodně ztráceli. Na 3. RZ přišla ještě jedna chyba. Nechtěli jsme zbytečně riskovat defekt kola, který by nás na sprintu poslal ke konci výsledkové listiny, to znamenalo nechtěné vyjetí mimo vyjetou stopu. Zastavili jsme se a museli couvat, což bylo dalších asi 10 s. navíc. Na všech třech zkouškách bylo množství nečistot a museli jsme hodně doplňovat do rozpisu.

Po 3. RZ bylo seskupení na náměstí v Hustopečích, kde jsme zjistili pokles tlaku v levé zadní pneumatice. Jednalo se o klasické píchnutí pneu někde na přejezdu z cíle RZ do seskupení. Následoval servis a ještě jednou všechny tři zkoušky. RZ 4 a 5 jsme projeli bez problémů ale na 6. a poslední RZ soutěže, přišel zásadní problém Na 8 km RZ jsme v plném tempu dojeli zasahující vůz ABA, tudíž jsme zpomalili a pokračovali za tímto vozem po RZ. Nikdo z přítomných pořadatelů na RZ nás neupozornil a dále neupozorňoval předepsaným praporkem ani jiným způsobem. V prvním následujícím radiobodu jsme zastavili a informovali se na vzniklou situaci.

Pořadatel nic nevěděl a ani po důsledném upozornění, praporkem mávat nehodlal a ani nezačal. Pokračovali jsme tedy dále za zasahujícím vozem a v dalším radiobodu opět zastavili. Opět pořadatel nemával, nevěděl co se děje a ani nevěděl, co má dělat. A tak jsme opět pokračovali opravdu velmi pomalu za vozem ABA až do následujícího radiobodu na 14 km RZ! Tam stál mimo trať již uhašený vůz jiné posádky. Obsluha radiobodu opět nemávala a jen nám oznámila, ať pokračujeme do cíle RZ. To se již za námi objevil vůz startující za námi, který však o ničem také nevěděl, nikdo na něj nemával a tak jel v plném tempu. Do cíle zbývalo 1,2 km. RZ jsme dokončili, nikdo v časové kontrole o ničem nevěděl a při žádosti o zapsání, že budeme žádat náhradní čas, začal být časoměřič poněkud vyveden z rovnováhy a jeho ochota o zapsání nebyla naprosto žádná. Po dojezdu jsme informovali patřičné činovníky, podali žádost o přidělení náhradního času a čekali, jak vše dopadne. Náhradní čas nám byl přidělen ale jen o 20 s. lepší, než jsme dosáhli a to jsme za zasahujícím vozem ujeli 6 km a ve třech radiobodech zastavovali. Při řešení této situace nám sportovní komisař Venuš, který o náhradním čase rozhodoval sdělil, že takto rozhodl dle řádů. Jak jsme však oprávněně namítali, že kdyby to bylo skutečně podle řádů, přidělený čas by musel být ještě asi o 40 s. lepší než ten již přidělený. Pan Venuš se jen ušklíbl, že tak to rozhodl. Nesouhlasili jsme a tak jen pronesl, že dál už to řešit nebude a pokud se nám to nelíbí, můžeme po zaplacení 10 000 Kč podat protest. Přispívat však tímto způsobem za takový přístup nehodláme.

Tímto rozhodnutím jsme tak přišli o první místo v Junior 2OOO, které se nám však později vrátilo, protože posádka před námi, nebyla do této třídy přihlášena. Dalším problémem bylo zařazení Dušana Kouřila s Fiatem Punto S1600 do třídy A6. Námitce po podání žádosti o přezkoumání nám bylo vyhověno a tím nám patřilo druhé místo v A6 ale také nám bylo oznámeno, že toto si musíme hlídat sami a žádost podávat již při vyvěšení převzatých posádek před začátkem soutěže.

Nevím, proč by jsme si my, jako tým či posádka, měli hlídat všechny posádky, jestli se správně přihlásili a jsou správně zapsáni v průběžných výsledcích, od toho tam snad jsou příslušní činovníci, kteří jsou řádně proškoleni a je to jejich práce. Nebo že by se tam snad jezdili jen dívat, užívat a pobírat peníze? Pak přišel ještě jeden problém, kdy jsme naopak my, nebyli zařazeni do S1600, kde podle řádů s dováženým KITem a řádně vyplněnou přihláškou můžeme startovat? Hlavní technický komisař Maňas první nevěděl, jak můžeme startovat v obou třídách. Po vysvětlení, že je to tak uvedeno v řádech a dovážené KITy mohou startovat uznal, že je to pravda a do S1600 nás tedy zařadí. Měli jsme být v S1600 na 3. místě ale dodatečně tam tedy přeřadili ještě Kneifla, protože má přeci také KITa ale trošku pozapoměli, že je tam podmínka nejen dovážení ale i přihlášení uvedením v přihlášce. Po sérii dohadování a řadě žádostí jsme nakonec byli 1.v Junior 2000, 2. v A6, 4. v S1600 a 7. v A ale kvůli naprosto chybnému přidělení času z poslední RZ jsme se propadli v absolutní klasifikaci mimo bodovaná místa.

Soutěž samotná se líbila, i když je pravda, že nám se líbí na každé soutěži. Byla však velice krátká a sebemenší chybička je rovna obrovské ztrátě. Byla to soutěž vzhledem k nočnímu dešti a bez „ledových špiónů“ těžká a zrádná na vytahané nečistoty, štěrk, kameny a hlavně bláto z krajnic vozovek.

Byla to třetí soutěž letošní sezóny a opět jsme řešili spoustu nesmyslných problémů a žádostí, vůči činovníkům. Opět nechápeme jejich přístup a rozhodnutí. Navíc naše příhoda na poslední RZ nemá se zabezpečením bezpečnosti soutěžících nic společného. Někdo udělal, a ne jednu, chybu ale ten kdo za ni platí máme být a také jsme my?? Jaké je řešení? Činovníci se jen lehce usmívají, nic neříkají a ani nedělají. Poučení pro nás je snad jediné. Příště zasahující vůz prostě předjedeme a pojedeme dál naplno abychom nepřišli o výsledek? To je nesmysl, nemůžeme jako posádka vědět, co se stalo, mohlo by vzniknout ještě větší nebezpečí, problém a navíc je to proti pravidlům a byli bychom vyloučeni ze soutěže. Pak existuje ještě jedno řešení, jak nepřijít o výsledek. Prostě RZ zablokovat a všichni zůstaneme na stejných výsledcích.

Přesto jsme rádi, že jsme se soutěže zúčastnili, přinesla nám další cenné poznatky a zážitky. Proto poděkování patří všem, kteří na našem startu a dosaženém výsledku měli kladné zásluhy. Nesmím však zapomenout na příznivce a fanoušky, kteří nás podporovali. Děkujeme.

Komentářů celkem: 0
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!