Z důvodu autenticity je v textu použita hovorová čeština a ostravské nářečí:)

Jistě, mohl jsem nedávno o víkendu dělat spoustu zajímavých věcí. Na mém videokanálu jsem ve skluzu, mohl jsem pokračovat v učení se létání, mohl jsem konečně dodělat dílnu, mohl jsem třeba uvařit. Ale když vám jede rallye hned za barákem, co můžete dělat? A tak jsem pozval Ostraváka i jeho drahou polovičku Kristýnu na rallye.

Ostravák ke mě už dlouho nejezdí busem, pořídil si malé, černé, vzteklé, naftové a hlavně, italské auto. (Kupil jsem si (dalši, mladši) punto a (zase) si k němu vypěstoval Stockholmsky syndrom. Nu co, že je naftove. Tohle ti parchanti z Italie umja!) Do kterého naloží téměř tolik bagáže jako já do VW Craftera. Fakt! Na tydle vlastní oči sem to viděl! Hned potém, co jsem Kristýně potřásl rukou a Ostráváka objal (nebo opačně?) jsme si dali kafe a já jsem, coby nejstarší, naplánoval večer.

První na našem seznamu bylo divácké místo u Drslavic. Jelikož, když mám závody za chalupou, nebudu nikam trajdat ne? (Jo, od Rosti to fakt sedi. Po tem, co jsem vylet do Klatov začnul v Trhovych Svinach, přes Brno, Mošnov, Ostravu, Opavu-zdravime @Stary_mrzout, Hradec Kralove, Pragl-zdravime @PanKečup a Plzeň-zdravime pivo z Nošovic, mi Rosťa bude cosi točiť o tom, že nebude trajdat… Ale jo, akurat zme ho nemohli ani za boha zobudit!) Ostré vytažené odbočení slibovalo, zejména v podání historiků, pěkné průjezdy. A očekávání se beze zbytku naplnilo. Nemůžu si pomoc, ale historické vozy mám prostě tak nějak moc rád. Ale ani soudobá auta (hergot přestane se už u nás konečně říkat ostrá? to jsou jako historici tupí?) nezklamala. A nebudu nic zastírat, ačkoli se u nás velmi množí vozy R5, mě osobně zajímají spíše R2 a pak taky tak trochu gétéčka. Proč? O tom později.

V diváckém místě bylo k dispozici občerstvení a jelikož platí heslo "nou klobása, nou relí" bylo to jasné ne: Ale ty vole! Kdybych byl býval věděl, jak to dopadne, dal by si snad raději tatranku. Proč? Asi takhle: Je jedno, kolik antibabiš samolepek máš na pokladně, je mi jedno, že ke klobáse nedostanu automaticky chleba, je mi jedno, že musím žebrat o ubrousky. Když si tři lidé dají klobásu a dva se po ní pose.. a jeden pobli.. je něco blbě! Pokud to ty nazdárku ze stánku čteš, buď rád, že jsem tě druhý den nepotkal!

Ale tak, dosti toaletních historek, čekala nás návštěva velké servisní zóny v Janovicích. Chtěl jsem pozdravit známé a kamarády. U všech to však z časových důvodů nešlo. Klucí a holky sorry jako, příště! Nebo jinde! Fakt. První cesta vedla ke stanu Honzy Talaše. Jen má letos novou zbraň a ačkoli se s ní teprve učí, má velmi dobře našlápnuto a vy, kteří do rallye lijete nebo kapete peníze bystě mu měli věnovat velkou pozornost. Velkou. Vážně! A nejen Honzovi, třeba takový Jirka Terš je taky srdcař, byť s jinou technikou. Zlatým hřebem servisu byla návštěva u Petra Nešetřila, který mi slíbil komentovanou prohlídku jeho krásné bestie. Věděli jste, že to auto má vzduchové řazení? A že počítač, který řazení řídí, je chytřejší než průměrný absolvent ČVUT? Nevěděli? Tak už víte no.

Letos jsme si po dlouhé době naplánovali návštěvu noční RZ. Vybrali jsme si známé místo u Slavíkovic, které se jelo v divném směru a těšili jsme se na průjezdy. Přece jenom jasná noc, vůně kouře z udíren, řev motorů, záře světlometů, rudě žhnoucí brzdové kotouče… Jako bylo by to fajn. Kdyby se v diváckém místě jakýsi primitiv nevěnoval tůrování své maloobjemové motorky a neprodlužoval si penis pokusem o gumování na trávě. Ne, dojem jsi neudělal, chlapče. Ani dron, který se mi potmě vznášel nad hlavou, mě fakt nepotěšil. Nicméně, bylo zajímavé sledovat, že i mistr Kopecký se utne a místo po trati letí po poli! Ale zvládl to, ne nadarmo říkám mistr Kopecký. Mimochodem, z tohoto místa dělá kouzelné fotky Martin Trdla. Martine, kdybych nosil klobouk…

Dorazili jsme dom, uvařil jsem večeři (ano, nejsem kuchař) po které se nikdo nepotento a šli jsme spát.

Ráno jsem s sebou vzal dceru. Ta nebyla na rallye poprvé a zdá se, že ani ne naposledy. Původně jsme chtěli jít na DM v bývalém vojenském prostoru v Janovicích. Jenže tam chtěli jít tež všeci, sakra! Takže plány se opět měnily a my šli na Klenovou pod hrad. Parkování na louce, kousek od trati, sluníčko, místa dost a dost… prostě nám to pěkně utíkalo no! Ani tady jsme nebyli dlouho. Po průjezdu Jena Talaše jsme vzali do zaječích. V plánu bylo naše oblíbené místo v Tedražicích.

Předem varuji, že v následujícím textu nebudu šetřit kritikou a možná někoho naštvu. V Tedražicích je vždy hodně místa na parkování, je to kousek k trati, je tam několik míst kde se dá dívat na auta, v hasičárně je dostupné občerstvení, tamní skok přes hranu je vyhlášený… potud tedy superlativy. Co mi vadilo? Hele lidi, je mi jedno, jestli pijete pivo, vodku, fernet, močůvku, vodu nebo sifon. Fakt. Ale fakt si užijete fandění pod vlivem? No asi jo no. Tak prosím příště řvěte méně.

A jdeme zase chválit. V hasičárně měli tradičně velmi, ale velmi dobré klobásky. S ubrouskem, s chlebem, bez antibabiše (ne, ani já nejsem jeho kamarád) a za fakt pěknou cenu. Pivo studené, limonáda pro děcko, kafe pro mě. Jako fakt dobré. A mohlo by to býti fakt dobré, kdyby se nedaleko nás nesešla čtveřice v pořadatelských vestách. Upřímně, mám tu práci vyzkoušenou a hluboce se skláním před každým, kdo to dělá slušně a poctivě. A to je to důležité! Poctivě! Na daném DM došlo k tomu, co se děje vcelku běžně. Páska, jak víme, není zeď a proto se lidé, tlačící se na pásku dopustili smrtelného hříchu. Posunuli pásku asi o třicet centimetrů. Což jim šel ihned vysvětlit pán bez vesty, který následně mával vestou vytaženou z kapsy. Takový tam byl ještě jeden. Třetí měl vestu a neustále omílal, že ty lidi poslal do prdele. No jasně! To víš že jo! Přesně tohle nefunguje! Když chceš aby ustoupili, řekni jim to slušně! Čtvrtá do party byla slečna, která byla podobně moudrá a u které pochybuji o tom, že jí bylo 18. Ale možná jo. Mezi námi, nestalo se vůbec nic, lidi se nepohli. A možná by měl někdo příště pořadatelům sdělit dvě věci: Bezpečné místo na rallye neexistuje! O tom kde bude páska rozhoduje někdo jiný než řadový traťák. A druhá věc, když už jsou čtyři na jednom fleku, jejich prací není to, aby si před kamennou zdí fotili auta a aby před touže zdí nechali stát neakreditované jedince bez vesty(!), které musel vyvést až kdosi z diváků. Hlavně, že po odchodu jedinců věděl jeden pseudopořadatel (vesta v kapse) že kdo nemá fotovestu, není fotograf… to je mi objev kamaráde. Kde jsou ty časy, kdy na daném místě byla skvělé Jana, která to měla pevně a slušně v ruce. Jani, pokud to čteš, věř, že jsem si na tebe vzpomněl a Ostravák a Kristýna též.

Chci zdůraznit, že výše uvedené považuji za selhání jednotlivců. Systém na klatovských soutěžích je super a soudě dle ostatních traťáků to funguje. A školení věnují v Klatovech fakt hodně času. Potkal jsem spousty pohodových lidí ve vestách, na jejichž úsecích byla ukázněná pohoda!

Jelikož jsme si chtěli dát něco na zub, opustili jsme Tedražice vydali se vyzkoušet nějakou pěknou hospodu. Řeknu vám tajemství. Na Svatoboru nad Sušicí je nejen skvělý výhled. Je tam taky výtečná, ale fakt výtečná hospoda. Bylo nám tam tak dobře, že nebýt nutnosti zmizet do cíle, seděl bych tam klidně doteď. Prostředí je dané přírodou. Ale pokud jde o jídla, pití, ceny, obsluhu a celkový dojem, je jasné, že tam musel někdo udělat spoustu práce. Dámy a pánové z restaurace, díky moc! Přijdem zas!

Mám rád atmosféru cíle. Před tím, než dojde k dekorování. Posádky jsou v pořádku u rampy, nálada je uvolněná. No, jak kde, u Talašů to bylo drama! Ale Honza se nedal a zaslouženě vyhrál. Haló, sponzoři… Mám rád debaty s jezdci a spolujezdci. Všech tříd a kategorií. Občas člověk zaslechne pekelně humorné věci. Viz příklad, kdy se jezdec A a jezdec B honí celou soutěž a celou soutěž má A navrch. Ale na jedné RZ dostane oblož. Proč? "Ty vole, mám tam 25 let chalupu, tak co bys chtěl…" objasní jezdec B. :D V cíli se líbilo i dceři, která si vyzkoušela několik kokpitů, nicméně jasně vedla nádherná Nešetřilova GT3. Po kom to dítě asi je? Petře, díky moc!

Organizátor připravil krásné tratě, vyšlo počasí, lidi byli většinou fajn, většina kamarádů dovezla své miláčky do cíle. Pokud bych měl ocenit práci organizátora, měl bych jen superlativy. A ne Jirko, ten rozhovor ti nezapomenu. Zdálo by se, že až na drobnosti není nikde ani mráčku že?

Jenže ono je! Znechucení se mi vkrádá do duše při pohledu za kulisy. Jak to, že například v přezouvačkách si jeden jezdec nesmí vzít momentový klíč (nemáš ho v aute) a jiný si klidně vezme z dodávky velký hever? Jak to, že se parametry vozu, které se mohou a nutně se změní během jízdy (třeba rozvor kol – to stačí rána přes hranu) měří po závodě a expodvodník křičí o vyloučení? Jak to, že svého času velký podvodník, neumějící obsluhovat zdviž, může rozhodnout o tom, kdo pojede a kdo ne? Proč mám dojem, že je tady evidentní snaha zlikvidovat historiky? No, je toho moc a jsou věci, se kterýma stejně nic neudělám.

Lidi zlatí, dávejte na sebe pozor a zase někdy. Asi na Agropě. Teda prd, na Pačejově!!! Zvyk je železná košile no.

A ja dodam tež svoje slova diku. Zavodnici, rubete do toho mraky času a prachu, ale robite to fajně jak cyp! Pochvalte svoje mechaniky, bo to jsou ti, co vam dělaji krom auta i obrofsky kus teho Publik Relajšns. Každopadně, bylo na co kukat. Historici, dik, že jezdite, že rozdavate radost! Vaše auta jsou krasne, nalada mezi vama je paradni, a divaci z vašiho ježděni mají všude radost jak chleba. Tež dik! Pořadatele, dik! Prostě dik, bo je za tym roboty jak na kostele, utopenych hodin, jednani, dohadovani, starosti ze starostama, a tak.. Važime si vaši roboty, a je fajne, že je kde a na co kukat. Zažil jsem aj hodně zle rallye, ale nikdy ne u vas. (mluvim zejmena o ožralych fanouškach, v unikovkach, autobusech v protisměru, nekompetentnich pořadatelach a jinych smutnych věcach, vychodně od, janevim, Prachatic) Traťovi, hlavu vzhuru, rozum do hrsti. Buďte ostražiti, snažtě se lidem vyjit vstřic, ale měřte všeckim stejnym metrem. Prodavači klobasek, dik. Jak za dobře klobasky, tak za fakt dobry zažitek, viztě vyš. Ale obešel bych se bez teho!