Invelt
reklama reklama reklama
reklama reklama reklama
Generální
partner
Invelt
25. 5. 2018 08:24 − 1017× − 0 0

Minařík racing z Českého Krumlova s poháry

Pět sad pohárů si z Českého Krumlova odvezly posádky využívající soutěžní vozy z dílen Minařík racing.

Největší příděl ocenění získal René Dohnal, který úspěšně zvládl rally, kde před rokem těžce havaroval. Druhý ve třídě dojel Petr Krajča, třetí Milan Obadal.

Kolotoč velkého domácího mistráku pokračoval v polovině května jihočeskou soutěží. Letošní ročník Rally Český Krumlov měl ve svém harmonogramu 15 rychlostních zkoušek s téměř 160 ostrými kilometry. Do třetího podniku bylo převzato 80 posádek a mezi nimi i čtveřice, která našla zázemí ve slušovickém týmu Minařík racing.

Velký comeback slavila v Českém Krumlově dvojice René Dohnal – Roman Švec. Při loňském ročníku jihočeské rally valašská dvojice nepříjemně havarovala a letos šlo hlavně o psychologický krok překonat náročnou soutěž. René s Romanem i letos disponují Peugeotem 208 R2 zařazeným do třídy 6. Zde měli kluci 13 soupeřů. Do závodu vstoupila soutěžní posádka druhým časem, ale následná průtrž mračen Dohnala lehce přibrzdila. Přesto dvojice bojovala a do konce první etapy i díky dvěma druhým nejrychlejším časům třídy držela průběžnou pátou příčku ve třídě. O lepší výsledek je připravila poslední páteční zkouška a v ní defekt. Sobotní etapa nebyla podle představ posádky, přesto se René s Romanem v cíli radovali. „S odstupem času můžu říci, že šlo o můj dosud nejtěžší závod, co se psychiky týče. Vše začalo druhým časem na divácké speciálce a pokračovalo přímo hororovou RZ 2. I když bylo v servisu v Budějovicích krásné slunečné počasí, radary hlásily náhlý výskyt silné bouřky. Zvolili jsme tedy měkký slick (řezat jsme nemohli) a vydali se vstříc první sekci s prosbou, ať zaprší. Nicméně to, co spadlo na oné erzetě, jsem nikdy neviděl. Jízda byla naprostým hazardem s lidským životem, kdy chytáte jeden aquaplanning za druhým na úplně rovném úseku a voda vás nečekaně začne táhnout na vzrostlé stromy. Byl to opravdu očistec, ale zvládli jsme ho i s kompletně zamlženými bočními okny, takže jsem do vnitřků zatáček vůbec neviděl a dával tam auto naslepo. Do konce první sekce jsme se drželi v boji o bednu naší třídy. Noční sekce začala hezkým druhým časem, jízdu jsem si užíval a cítil se fajn. Pak ovšem přišla závěrečná RZ Kohout, kde jsme naprosto nepochopitelně udělali defekt. Absolutně žádná rána, žádný zbytečný kat, prostě smůla – ostatně jako vždy, když máme závod dobře rozjetý. Na defektu jsme absolvovali asi 6 km do cíle RZ, protože výměna v blátě a tmě by nám trvala rozhodně déle než 2 minuty, které jsme v cíli ztratili. Tím jsme spadli na páté místo po první etapě a já byl opravdu velmi zklamán. Bylo potřeba se zase sebrat, najít motivaci, proč znovu bojovat, a vydat se vstříc sobotní přetěžké etapě s „mojí“ RZ Rožmberk. Etapa se nám bohužel vůbec nepovedla. Ráno jsme zvolili měkký slick. Prosba o deštík nebyla vyslyšena, takže i když jsem se snažil, pneumatiky se nám v horku velmi rychle přehřály. Do poslední sekce jsme vyráželi z pátého místa ve třídě a chtěli už jen dojet. Nicméně smůla v podobě havárií soupeřů nás v cíli katapultovala na třetí místo ve třídě i dvoukolkách a obsadili jsme krásné 17. místo absolutně. Takže konec dobrý, všechno dobré, a zase jsem se přesvědčil o tom, že závody končí až na cílové rampě a nikdy člověk nemá nic jisté. My jsme bohužel ke konci ztráceli výkon a byli jsme rádi, že jsme nemuseli za cílem závěrečné RZ odstoupit. Krumlov je tedy pokořen, blok v hlavě v podobě dvojnásobného úspěšného pokoření naší loňské zatáčky odstraněn a my věříme, že na Hustopeče, které miluju, se dobře připravíme a zkusíme zabojovat o co nejlepší výsledek. Děkuju všem, kteří nám drželi palce, Lubovi Minaříkovi a týmu za super servis a podporu, Romanovi za diktát a pozitivní myšlení ve chvílích, kdy jsem ho já neměl, tátovi, že jsme mohli tohle celé zažít a všem ostatním za vše. Děkuju,“ přiblížil dění na českokrumlovské soutěži René Dohnal. Vedle 3. místa ve třídě 6 a dvoukolkách a v Peugeot cupu, obsadili kluci 2. místo mezi juniory a díky přihlášení do FIA European Rally Trophy – Central Rally Trophy zvítězili ve třídě RC 4, stejně jako v ERT Junior a v celkové klasifikaci ERT byli 8.

Další úspěšný start mají za sebou i Petr Krajča s Janem Houštěm. Želechovická dvojice do soutěže opět nastoupila s modrožlutým Renaultem Clio Sport ve třídě 8, kde měli „pasekáři“ pět soupeřů. Úvod rally vyšel „Balvanovi“ na výbornou, když diváckou zkoušku ve třídě vyhráli a úspěšnou „plavbu“ zaznamenali i na druhé zkoušce. Následoval druhý čas a opět vítězství. Po čtyřech odjetých erzetách měl Krajča s Houštěm náskok před druhým v pořadí Pohlídalem téměř tři čtvrtě minuty. Pak ale následoval druhý průjezd výstavištěm a s ním přišla posádka o notný kus ze svého náskoku. O zkoušku dál již Pohlídal kluky předstihl. Páteční část závodu dokončili Krajča s Houštěm na druhém místě ve třídě. V sobotu se Petr „Balvan“ Krajča pořádně opřel do plynového pedálu a krom jednoho druhého času, všechny sobotní zkoušky vyhrál. Výsledek mohl být ještě více vyrovnaný, nebýt penalizace 20 vteřin za nestandardní průjezd retardérem. I přes tuto chybičku si dojela dvojice z Želechovických pasek pro poháry za 2. místo ve třídě 8 a v absolutní klasifikaci figuruje na 23. místě. Kluky těší i umístění mezi dvoukolkami, kde dosáhli na šestý stupínek. „Na Rally Krumlov jsme se těšili, ale bohužel po zveřejnění přihlášených posádek jsme zjistili, že Michal Vaňhara zase složil zbraně před bojem. Nezbývalo nic jiného, než bojovat ve třídě 8 za nás zlínské férové kluky. Na mokru se nám podařilo udělat si trochu náskok, bohužel jsme na městské RZ za tmy udělali defekt o patník a nabrali velkou ztrátu. V sobotu jsme se snažili zatáhnout, ale na RZ Malonty jsme zjistili, že máme pohnutou zadní nápravu a s autem se nedalo jet tak, jak by si Petr představoval. Řekli jsme si, že raději dojedeme na druhém místě, než to někde nechat. Bohužel jsme ještě nedobrzdili do retardéru a dostali pentli 20 vteřin. Zkusili jsme trochu ještě zatáhnout, ale ztráta už byla veliká. Ale podle mých propočtů si držíme stále první příčku v MČR ve třídě 8, a to je pro naši psychiku a naše sponzory nejdůležitější. Chtěl bych Vás pozvat na Rally Tatry, na kterých se představíme s naším cliem,“ shrnul dojmy ze závodu Jan Houšť.

Ve třídě 5 měl Minařík racing zastoupení v dvojici Milan Obadal – Vladimír Osička startující s Renaultem Clio R3. V této třídě se sešly pouze tři posádky. Obadal se po druhé zkoušce dostal do čela třídy, ale o výsledku rozhodla RZ Kohout. Při prvním průjezdu chytila posádka defekt a klesla na druhou příčku. Při druhém průjezdu stejnou zkouškou sice Obadal zajel druhý čas, ale lepší byl Stejskal, který valašskou dvojici odsunul na třetí místo. I když Obadal ještě zajel dobrý čas v sobotu na výstavišti, na zvrat ve výsledcích to nestačilo. Vedle bronzu ve třídě 5 obsadili Obadal s Osičkou 19. místo ve dvoukolkách a 39. příčku v absolutní klasifikaci.

Do Českého Krumlova se vypravila také Pavlína Tydlačková, kterou již opět navigoval „její“ Jirka Hlávka. Valašskomeziříčská jezdkyně měla připravený Renault Clio Sport a byla jedním ze soupeřů Petra Krajči ve třídě 8. Páteční etapu zakončila „Tydlina“ na 5. místě ve třídě a 36. místě ve dvoukolkách. Sobotní druhá zkouška byla ovšem poslední, do které Tydlačková s Hlávkou odstartovala. „Rally Krumlov beru jako nejtěžší závod, co jsem doposud jela. Počasí je tam nevyzpytatelné a každé tři kilometry trati bylo jinak. Buď vlítnete z léta do deště, nebo naopak. Páteční etapa byla očistec pro všechny. Přemýšleli jsme nad pneumatikami a zvolili mokré prořezané, což nám nad soupeři se slicky dalo jistou výhodu. V jednu ráno po dojezdu poslední rychlostky mi spadl obrovský kámen ze srdce, že se to v těchto podmínkách a na pro mě nových tratích podařilo dotáhnout do cíle. V sobotu bylo počasí příznivější. První rychlostní zkoušku jsem si užila a musím říci že RZ Malonty jsem si zamilovala. Druhá sobotní RZ Rožmberk pro nás skončila cca tři kilometry po startu, kde jsem po třistametrovém náletu šla na brzdy, auto chytlo sáně a my šli rovnou do lesa. O dvacet centimetrů jsme minuli strom, což beru jako největší štěstí v neštěstí. Autu ani nám se nestalo vůbec nic, ale zapadli jsme tak nešťastně, že clio nešlo vytáhnout. Viselo ve srázu a stačilo špatně bouchnout dveřmi a kutálelo by se dolů. Pod námi byl navíc rozbitý Opel Andreje Barčáka, a kdyby byl na cestě výstražný trojúhelník, patrně bychom vedle Andreje nezaparkovali. Ale i tohle je rally. Klukům Sobotkovým přejeme brzké uzdravení. Jako další závod nás čekají šotolinové tratě na Rally Hustopeče, už teď se moc těšíme,“ popsala sled událostí Pavlína Tydlačková.

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama