Letošní motoristická sezóna je zhruba ve své polovině. Suverénní pozici ve třídě F5 má zatím v MČRHA posádka Marek Štuksa – Ondřej Novák. Pražská dvojice ve své kategorii ovládla všechny tři dosavadní bodované podniky a k definitivnímu potvrzení republikového prvenství jí stačí dokončit dvě ze zbývajících pěti soutěží. Aby však hodnocení dosavadního průběhu sezóny bylo kompletní, úvodem příjemného povídání v kultovní mladoboleslavské restauraci Rožátov jsem se Marka zeptal na samotný začátek letošní sezóny, kterým byla Garáž.cz testovací RZ Žiželice.

„Startovali jsme tam poprvé. Chtěli jsme si tento podnik vyzkoušet a rozjet se po dlouhé zimní pauze. K tomuto účelu jsou Žiželice naprosto ideální. Vše trošku zkomplikovalo počasí, když těsně před akcí nasněžilo. Mě to však – na rozdíl od některých přihlášených, kteří odmítli startovat a předčasně odjeli domů – nevadilo. Sklouznutí na sněhu a ledu mě baví. Navíc pořadatelé celou situaci zvládli výborně.“

Další podnik už se jel o body a byla jím populární Kopná.

„Letos je naší prioritou MČRHA. Tento šampionát začínal právě Kopnou. Jak je již zdejší tradicí, byla to perfektní, špičkově zorganizovaná soutěž na nádherných tratích. Navíc vyšlo ideální počasí a nám se podařilo vyhrát třídu F5.“

Následovala Vltava.

„Tu jsme jeli teprve podruhé v životě a těšili se na ni ze všech letošních soutěží asi nejvíce. Především všechny páteční erzety se mi moc líbily. Nevyhnuly se nám zde však menší komplikace. Ta první nastala dvě minuty před startem druhého Korábu, když nám odešel startér. Ondra (spolujezdec Ondřej Novák, pozn. autora) se tedy musel odpoutat a tlačil mě na zpátečku snad polovinu kopce zpět do Kdyně, než motor nastartoval. Časovku jsme nestihli o dvě minuty a tak následovala dvacetivteřinová penalizace. Vzápětí přišla další prekérka.“

Povídej.

„Krátce po odstartování do erzety jsem prohodil, že snad nepotkáme žádné srnky. Sotva jsem to dořekl, už před námi dvě byly. Jedné jsme snad museli líznout i ocas. Nahradily tak daňka z loňské Barumky (na večerním Podhoranu ukončila pražské posádce účinkování v soutěži kolize s obrovským daňkem, pozn. autora). V sobotu při průjezdu jedné vesnice před námi zase pořadatelé rozháněli kozy. Ostatní soupeři, alespoň ti, jichž jsme se ptali, přitom podobné situace nezažívali. My holt asi zvířata přitahujeme. Celkově se nám ale Vltava moc líbila. Ze sobotních erzet nejvíce Janovická, jedoucí se poprvé. Byla uskákaná, rozbitá, prašná a zčásti šotolinová. Třešinkou na dortu byly skok a průjezd kolem zámku v obci Klenová.“

Také v Českém Krumlově jste od začátku vedli třídu.

„Krumlov tradičně nezklamal počasím. Když jsme v servisu na Výstavišti sedali do auta, bylo sucho. Než jsme stihli v areálu přijet na start úvodní vložky, přihnal se déšť a podmínky byly zralé spíše na plavbu kajakem než jízdu autem. Hned v Českých Budějovicích jsme tedy favorita přezuli na mokré pneumatiky – naše první nové mokré v kariéře – a vydali se na Českokrumlovsko. Jelo se mi na těch nových gumách moc hezky a padaly i solidní časy. Pouze na druhém Kohoutu jsme se poté, co mi Ondra přečetl „400 levá 5 odboč u značky“, poroučeli rovně mimo trať do „mlíka“. Než se nám podařilo auto nastartovat a vycouvat zpět na trať, chytli jsme ztrátu bezmála půldruhé minuty. Přitom jsme spatřili značku ležet na zemi. Někdo, jedoucí před námi, jí zřejmě urazil. Tím na nás začal dotírat Jaroslav Šenkýř se swiftem. Přesto jsme přenocovali coby lídři třídy F5.“

Pozici jste udrželi až do cíle.

„Druhý den jsme nastupovali už na suchých pneumatikách. První sobotní vložkou byly Malonty. Jsou krásné, ale popravdě dříve se mi na uskákaném a rozbitém líbily více. Nový asfalt narovnal zatáčky a z dvojkových se staly jedničkové. Jede se zde už strašně rychle. Na předposlední vložce, Rožmberku 2, nás přepadla průtrž mračen. Samozřejmě na suchých pneumatikách. Za celou erzetu jsem nezařadil vyšší rychlostní stupeň než dvojku. Závěrečná rožmitálská rychlostka se však už zase jela za slunečného počasí. Každopádně celkově to byla naše letos dosud nejúspěšnější soutěž. Vedle dalšího vítězství ve třídě F5 jsme skončili absolutně druzí i ve skupině F za Tomášem Bělohradským. Pravdou však je, že nám k tomu napomohlo odstoupení, do té doby vedoucího, Jindry Štolfy na dvanácté erzetě.“

A co plány do druhé poloviny sezóny?

„V první řadě nás čeká domácí Bohemka. Zde se nám loni podařilo vítězstvím v nabité třídě E1 dosáhnout dosavadního nejlepšího výsledku kariéry. Rádi bychom něco podobného zopakovali. Především si ale chceme soutěž užít. Těším se na návrat Sosnové a zařazení Ještědu. Dále s Ondrou plánujeme Barumku a Příbram. Jelikož do šampionátu se počítá pět nejlepších výsledků, potřebujeme ještě dvakrát dojet do cíle, abychom měli jisté prvenství ve třídě F5. Pačejov a Vsetín pojede jen Ondra, kterého coby spolujezdce pouze půjčuji Nikole Dvořákové. S Ondrou společně bychom rádi na podzim absolvovali nějakou šotolinovou rallye v Rakousku s mojí bývalou felicií, se kterou momentálně Tomík (syn Tomáš, pozn. autora) jezdí Amater Rally. Závěrem chci za dosavadní zdárný průběh sezóny poděkovat našim mechanikům Tomášovi Paldusovi a mému Tomovi a za veškerou pomoc spolujezdci Ondrovi a Evě Husákové.“