Po několikaletém účinkování v autokrosových divizích RacerBuggy vyměnil kokpit bugyny za automobil. V závodech Amater Rally, EDDA Cupu i republikových slalomech sbírá zkušenosti, aby hned po dovršení šestnácti let mohl nastoupit do rallyového Poháru mládeže. Soutěže jsou prostě pro Tomáše a jeho otce Marka drogou, jak je ostatně z jejich slov patrné.

Tomáš Štuksa za sebou má přes své mládí bohatou motoristickou minulost. Začínal autokrosem, ovšem loni své působení v této disciplíně ukončil a jeho kroky směrují jednoznačně k tomu, aby se stal soutěžním pilotem. „Rallye je mým snem od malinka. Už několik let jsem vedle autokrosu jezdil i Amater Rally u Milana Blahouta. Původně s nissanem. Loni v listopadu jsem si tam v Milovicích odbyl premiéru s felicií, se kterou jezdil táta soutěže. V ní od té doby závodím prakticky měsíc co měsíc a každým dalším svezením si s ní rozumím více,“ pochvaluje si teprve čtrnáctiletý pilot, který hned svůj úvodní podnik ve svoji kategorii vyhrál a následně přidal několik druhých míst.

Vedle Amater Rally se však Tomáš objevuje i v jiných seriálech. „V úvodu sezóny jsem se zúčastnil EDDA Cupu v Mostě. Oproti rallye to sice bylo mnohem méně kilometrů, ale zkušenosti skvělé. Pokud vyjde čas, rád si u Edy zkusím i nějaký klasický kopec. Pořídili jsme také Peugeot 106 S16 pro republikové slalomy. První byl v Janovicích na letišti, které slouží při Šumavě jako servisní zóna. Jeden z těch dalších zase ve Lnářích, kde bývá servis při Pačejově,“ míří stále myšlenky mladého pilota k soutěžím. Jeho otec Marek, který letos absolvuje s favoritem šampionát MČRHA, doplňuje. „Tomík původně remcal, že slalomy ho oproti Amater Rally neberou. Vše změnila na jaře Kopná. Zde si kupoval helmu po Jindrovi Štolfovi, který mu jí podepsal. A když se ho ptal, co jezdí a Tomík řekl, že rallye a slalomy, které ho moc nebaví. Jindra mu poté vysvětlil, že pro sbírání zkušeností, učení se přesnosti řízení a ovládání auta a umění naučit se jet o desetiny, jsou vynikající. Po slovech jedné z velkých ikon českého rallyesportu už tedy Tomík nahlíží na slalomy úplně jinak.“

Při slalomech dochází k rodinnému souboji – Marek a Tomáš totiž startují oba a střídají se za volantem „stošestky“. „To vymyslel táta, abych měl motivaci ho porazit. V úvodním slalomu mi nadělil dvacet vteřin. Každým dalším jsem jeho náskok snižoval, až se mi ho povedlo poprvé o dvě desetiny porazit,“ vysvětluje Štuksa mladší. A jeho otec doplňuje. „Radost jsme z toho měli oba. Slalomy jsou opravdu skvělou a bezpečnou školou. Ostatně organizují je takoví borci, jako soutěžák Břéťa Šindelář či Pavel Štípek, dlouholetý ředitel pačejovské soutěže. Obrovskou výhodou také je, že se jedou o víkendu formou dvou závodů, vzdálených od sebe vždy pouze pár kilometrů. Například Kdyně – Lnáře či nyní následující Přerov – Zlín. Osm závodů se tak odjede během čtyř víkendů a přitom se ušetří spousta kilometrů a času. Je to prostě nejdostupnější svezení a pro mladé nejlepší škola. Jen větší propagace chybí…“

Slalomy jsou školou, soutěže snem. „Děláme vše proto, abychom příští rok pořídili Opel Adam. Felda je sice pro začátek skvělá, ale přece jen už „babička“. Tomík potřebuje novodobou techniku se sekvencí. A hned jak mu to věk umožní, hodláme se zapojit do rallyového Poháru mládeže,“ končí povídání odhodlaně Marek Štuksa.

Foto: Jan Pilát, Jan Sekuj, Luboš Dvořák