Měl právě namířeno za tím, co miloval. Fenoménem jeho života byla rally, a ta se mu také stala osudem. „Každému klukovi se líbí autíčka a s ničím jiným si nemohl začít hrát ani Pavel. V Mladé Boleslavi, kde se narodil, má k autům blízko každý, a tak svoji první rally viděl už z kočárku,“ vzpomínal po letech Pavlův otec Jiří Bím, jinak také výborný fotograf a fanoušek rally.

Pavel měl tedy o zázemí postaráno a doma mu brzy začala přibývat autíčka a „angličáky“ z Tuzexu, to byl tenkrát pro (nás) kluky úplný poklad. Při každé rally se potom u Bímů hromadily samolepky, autogramkarty, prospekty a všechno, co mělo něco společného s rally. „Na závody jsme nejdříve jezdili společně, bráchové Pavel a Jirka a já. Pavel nás brzy už ale nepotřeboval. Měl spoustu kamarádů, psal si s lidmi z celého světa. Do revoluce v roce 1989 jsme se nikam podívat nemohli a o mistrovství světa jsme jenom četli. Ale potom, když se otevřely hranice, to byl pro Pavla ráj,“ vysvětlil bývalý zaměstnanec automobilky Škoda.

První článek do novin, bylo to Boleslavsko, Pavel napsal ještě na gymnáziu. Potom přišla Mladá fronta, Svět motorů, vydával informační zpravodaje k soutěžím mistrovství republiky, psal a fotil pro magazín Rally. Článek s fotografiemi o Mistrovství České republiky mu vyšel v roce 1994 dokonce i v japonském Rally X, spolupracoval na přípravě programů soutěží domácího šampionátu, vydal ročenky Rally 1996 a 1997.

„Nechtěl ale o rally jenom psát, chtěl si ji i vyzkoušet. A tak se ocitl v roli spolujezdce Martina Vedrala v Příbrami, dvakrát jel s bývalým šéfem automobilky Škoda Auto Vratislavem Kulhánkem s octavií. Mimo to ještě studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, udělal si státnici z angličtiny a nakonec se mu splnil i jeho sen – stal se tiskovým mluvčím týmu Škoda Motorsport,“ uvedl Jiří Bím. Se škodováckým týmem Pavel projel celou Evropu, viděl ve světě jezdit favority, felicie i octavie a těšil se na Octavii WRC. Té se už ale nedočkal. Zemřel tragicky 2. července cestou na Deutschland rally. Pohřeb měl 10. července 1998, za několik hodin potom startovala Rallye Bohemia, jeho milovaná soutěž. V jeho osobě došlo v rámci škodováckého týmu k nevídanému propojení fanouškovství, nadšení, vysoké profesionality a lásky. Nemusel nikam chodit, aby mu vysvětlili, co je to rally, nebo jak se dělá. On s ní rostl odmala a měl ji v sobě.

„A jaký Pavel byl? Normální, slušný kluk, který měl rád auta, měl své lásky, svá trápení. Všechno, co dělal, se snažil dělat perfektně a vždycky ho moc mrzelo, když někdo nesplnil to, co slíbil. Jiný byl snad jenom v tom, že za 23 let, které mu byly dopřány, dokázal víc než jiní za celý život,“ dodal Pavlův otec.