Hustopeče i Bohemii zdárně dokončil a také se sžíval s novým spolujezdcem Dominikem Kubínem. Úvodem našeho setkání na terase restaurace Rožátov se pilota z Mnichova Hradiště ptám, proč nedorazil i jeho navigátor. „Dominik hned v neděli po skončení Bohemie odjížděl na šestidenní závod minikár do Andrlova Chlumu nedaleko Ústí nad Orlicí,“ vysvětluje Jarda, jenž má rovněž k minikárám vřelý vztah.

„Můj desetiletý syn Matěj také jezdí minikáry za tým AMK Škoda Mladá Boleslav. Je zde vynikající parta se vztahem k motoristickému sportu. Vždyť zde závodí i děti takových soutěžáckých matadorů, jakými jsou Jarda Starý a Honza Slavík. A právě zde jsem se seznámil s Dominikem, který se minikárám věnuje od dětství. Jeho otec má v Mladé Boleslavi pneuservis a je velkým rallyovým nadšencem. Dominik tudíž na soutěžích vyrůstal, nechybí mu nadšení, výborný přístup ani chuť se rallye věnovat,“ pochvaluje si zkušený soutěžák spolupráci se svým novým spolujezdcem. To však nebyla jediná změna v týnu MH Rallye. „Obměnou prošel i tým mechaniků. Pravidelně s námi nyní jezdí trojice Luboš Šmíd, Roman Hofreiter a můj bývalý dlouholetý spolujezdec Vlastík Morkus. Občas nám pomáhají i další kamarádi. Oproti minulosti jsme trochu změnili přístup a povinnosti jednotlivých členů týmu jsou lépe rozděleny. A ono to prostě funguje.“

Právě četné změny byly příčinou pozdního vstupu do sezóny. „Původním plánem bylo jet už Český Krumlov. Technika však ještě nebyla perfektně připravená a nový tým se teprve sehrával. Velký křest ohněm pro posádku, mechaniky i zázemí tak proběhl až v Hustopečích. Nakonec to po půlroční závodnické absenci dopadlo poměrně slušně a tamní soutěž jsem dokončil poprvé ze tří zdejších startů,“ popisuje pilot Hondy Civic Type-R cestu k čtvrtému místu ve třídě 8. Na Bohemii z toho už byl v této kategorii bronz. „Na domácí soutěži nadále pokračovalo sžívání s Dominikem v autě. Přestože jsme zimní přípravu neošidili a pracovali během ní na rozpisu, ostrý závod je přece jen o něčem jiném. Dominik se s tím každopádně popasoval velmi dobře. Mrzelo nás jen, že jsme při druhém průjezdu Cetna z přemíry snahy naprosto uvařili brzdy. Závěrečnou Staroměstskou erzetu jsme tudíž jeli jen na ruční brzdu, ztratili spoustu času a přišli o šanci zabojovat o druhou příčku.“

Nyní již Jaroslav Kastner hledí vstříc druhé polovině sezóny. „Moc se těšíme na Barumku. Jelikož jde o nejdelší a nejnáročnější soutěž u nás, očekávám další přísun obrovských zkušeností. Dokončení této soutěže budeme považovat za velký úspěch. Slušné umístění by bylo bonusem. Třída 8 je letos poměrně slušně a početně obsazená. Mrzí mě jen, že zde vznikly velké rozdíly v technice,“ konstatuje závěrem našeho povídání středočeský soutěžák.

Foto: Robert Balcar